Jak to na konec dopadne s Bellou? Zachrání ji Edward a bude to všechno v pohodě? To si prosím přečtěte a zanechejte komentáře s vašimi názory. Díky moc. PeTi
17.07.2010 (09:30) • PeTi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2582×
29. Poslední vydechnutí A)
„Takže to bylo celý marný. Radši jsem sem neměl chodit. Už jsem pochopil, že ti v tom nezabráním a ty si budeš dělat, co si umíníš. Ale jednu věc si zapamatuj… Miluji tě.“ To, jak odříkával tato slova, se mi zapisovala do paměti. Mohla jsem si za to sama. Z ničeho nic začalo pršet. Pršelo dost prudce.
„Jenže je tu menší nedorozumění. Dala jsem na tebe. Omlouvala jsem se ti za své chování. Někdy by vážně bylo lepší, kdyby si mi mohl číst myšlenky.“ Tohle mu nedalo, vzhlédnul s nadějí v obličeji i v očích. Rozevřel své dlaně. Pořád jsem byla k němu otočená. Udělala jsem krok zpět v domnění, že tam bude pevná zem a já se budu moct lépe od ní odrazit. Jenže mě čekalo jen prázdno. Vůbec jsem to nečekala. Jak jsem šlápla do prázdna, celá rovnováha těla byla ta tam a já se pomalu řítila dolů ze skály.
„Tohle jsem teď nechtěla,“ zanaříkala jsem, když jsem padala. Stačila jsem se ještě podívat na ten osudný okraj a zahlédla jsem…
Bella:
„Tohle jsem teď nechtěla,“ zanaříkala jsem, když jsem padala. Stačila jsem se ještě podívat na ten osudný okraj a zahlédla jsem, jak se Edward odrazil a řítí se za mnou dolů.
„Když ty, tak já také,“ uslyšela jsem jeho poslední slova. Nejspíše narážel na to, když zemřu, tak on taky.
Nehoráznou rychlostí jsem se řítila do toho dna rokle. Naposledy jsem vzhlédla nahoru. Edward byl jen dva metry nade mnou. Pořád napřahoval ruce. Jenže byl moc daleko. V plné rychlosti jsem dopadla.
Nikdo:
Po dopadu dívky na zem, všechno utichlo. Šlo slyšet jen její poslední vydechnutí. Přestalo pršet. Čas se zastavil pro upířího mladíka, který vzlykal nad poškozeným tělem své přítelkyně. Nemohl uvěřit, že se doopravdy stalo to, čeho se nejvíce bál.
Bál se o svou přítelkyni natolik, že by ji později dokázal i přeměnit, aby se jí něco nestalo. Litoval toho, že neskočil dřív nebo spolu s ní. Litoval toho, že nemohl být obyčejným člověkem a nemohl zemřít s ní. Držel by ji v náruči a byl by za to všechno neskutečně rád. Jenže bylo pozdě litovat. Čas nešel vzít zpět. Proto se Edward rozhodl pro zásadní krok v jeho věčnosti.
Na onom útesu si postavil hranici a zapálil jí. V poslední řadě napsal dopis jeho milovaným na rozloučenou. Nemohl nadále žít bez jeho Lásky.
Stoupnul si doprostřed zapálené hranice a plameny ho spálily na popel. Nyní končila jedna etapa.
„Ještě se někdy setkáme a nakonec vše dobře dopadne,“ promluvila k rodině černovlasá dívka v domě upírů se zlatýma očima.
V tom okamžiku někde dále ve městě
V nedalekém městě se narodila dvě miminka. Chlapeček a holčička. Chlapec byl starší než děvče a měl se čile k světu. Jmenoval se Edwardo. Holčička se taktéž měla k světu, jenže se narodila s bezlepkovou dietou. Jmenovala se Izabella.
Děti rostly a stávaly se školáky, středoškoláky. Navzájem se znaly a byly si největšími kamarády. Chodily na školu i s jednou zvláštní rodinou. Ti je měli velice rádi a zdálo se jim, jako by se odněkud znali. Skamarádili se a jednoho dne jim dívka jménem Alice, řekla pravdu. Už chápali, co se to s nimi dělo. Patřili k sobě. Nechtěli být jako oni. Chtěli si žít lidský plnohodnotný život a po boku umřít. Jednoho dne nastal zlom v jejich stavu. Bylo jim sedmnáct let. Chlapec si uvědomil, že se zamiloval do své kamarádky a že to je to, co po celou dobu postrádal. Dívka si taktéž uvědomila, že něco cítí k chlapci. Začali spolu chodit. Jejich lásku zapečetili za dva roky svatbou. Z jejich lásky vyplodili dvě překrásné děti. Děti byly podobné každému z rodičů.
Jestli chcete, tak to může být úplný konec povídky a dál se nebude pokračovat. Je to jen na vás. Vyjádřete se prosím. Já už mám pár dílků dopředu napsáno. Takže k HE budeme teprve pokračovat. Díky moc. PeTi
Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Poprvé a navždy? - kapitola 29.:
prosím...prosím udělej ještě happy end... moc prosím já to nedám.... bulím jak mimino...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!