Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poprvé a navždy? - kapitola 25.

,.


Poprvé a navždy? - kapitola 25.A konečně nastává doba Vánoční. Jak ale dopadne pro naše hrdiny? Co se tedy stane tak hrozného, že to bude mít v dalších kapitolkách následek? To se nechte překvapit. Díky moc za komentáře. Rozhodně si užijte dnešní celkem klidný dílek. Jinak bych vás chtěla poprosit o komentáře. PeTi

25. A máme tu Vánoce


„Klid Edwarde,“ okřikla mě. Já no to neměl nervy a hned jsem vybuchnul.

„Tak ty říkáš klid jo? Nevím, komu jsem svěřil Bellu, ale tys ji prostě nemohla nechat aspoň zvednout ten pitomej mobil co?“ Všechna zlost už přetekla. Tou dobou už tam stála celá rodina a nevěřícně se dívali na Alice, co to pro tentokrát provedla.

„Přátelé, budou Vánoce. Tak prosím nic neřešte a jdem zpět ke své práci, kterou jsme nechali. A s tebou Edwarde, si ještě někdy po povídám,“ dořekla a všichni se už pakovali ven ze dveří.



Edward:

Týden do Vánoc utekl jako voda a my se už chystali sestoupit k slavnostní večeři. Alice přichystala letošní výzdobu do červené a stříbrné barvy. Usedli jsme ke stolu. Podávalo se upíří vínko v podobě krve medvědů, pum a vysoké zvěře. Tedy až na Bellu, té udělala Esmé večeři. Chtěla ji udělat o několika chodech, jenže Bella se postavila proti tomu a chtěla jen o jednom chodu. Esmé vymyslela specialitku. Kuře na pomerančích s rýží. Velice jsme si všichni pochutnali a pak se vrhli na ozdobený stromeček, pod kterým byly dárky pro každého z nás.

„Usednout a Emme, ty budeš podávat dárky. Jako každý rok,“ zaúkolovala nás Alice. Za tu dobu jsme si tak nějak zvykli.

Po neskutečně dlouhém rozdávání dárků jsme se je chystali otevřít. U každého z dárků bylo věnování i od koho jsou. Jako první vždy začínal rozbalovat Carlisle s Esmé.

Od Alice a Belly dostali dvě letenky na čtrnáctidenní pobyt v Africe podle svého výběru.

„Páne jo, holky, udělaly jste nám obrovskou a dvojitou radost. Nejen, že budeme dělat to, co nás baví, ale především tam jedeme spolu a budeme mít na sebe chviličku času,“ dopověděla Esmé a Carlisle jen přikyvoval na souhlas. Rosalie a Emm jim pořídili poukázku na vybavení pro lovce. Nikdo z nás moc netušil, že chodili na lov, jako opravdoví lidé s puškami a nástrahami. Ode mne a Jaspera zas získali novou parcelu v Austrálii. Oba z toho byli překvapení, ale za to se moc těšili, jak toho všeho využijí. Esme předělala Carlisleovi ordinaci v nemocnici a Carlisle Esme sehnal velice vzácné květiny a rozšířil zimní zahradu.

Nadále rozbalovala Rose s Emmem. Jen co rozbalili dárek od Alice a Belly, vykulili oči a na tváři se jim zjevil překrásný široký úsměv.

„Alice, Bello, to jste opravdu nemusely. Díky, o té střeše jsem dlouho uvažovala a nakonec ji tu mám před sebou.“ Jen co dokončila Rose, spustil Emm.

„Holky, holky, tak nejspíš tohle krmivo budu kupovat Emmince častěji, protože jak vidím, tak jí to nějak šmakuje a to je dobře,“ poděkoval Emm a na svém rameni krmil jeho domácí zvířátko. Page celkem žárlila, ale už si nějak na Emma a jeho neochotu z jeho strany zvykla. Já s Jasperem jsme jim dali poukázku na další místo k jejich budoucí svatbě. Byly to Velikonoční ostrovy. Ti dva se neuvěřitelně rychle zasekli a pak po nás koukli zkoumavým pohledem. Nakonec je to přestalo bavit, tak toho nechali. Carlisle a Esme se domluvili a koupili jim auto, které se zdálo na půl terénní a na půl sportovní. Všichni z toho byli uneseni. Rose dala Emmovi sadu baseballek a Emm Rose koupil obrovské zrcadlo, které mělo křídla a tím vytvořilo mnohem větší obraz osoby, která se do něj dívala. Viděla i za sebe. Tohle Rose neměla a jako dík, políbila Emma na nos.

Dále v rozbalovací mánii pokračovali Alice s Jasperem. Nejprve rozbalili společný dárek od Carlislea a Esme. Pořídili jim byt v dalekých Benátkách. Alice dlouho o tom mluvila a Jasper chtěl mít nějakou parcelu v Itálii. Oba byli z toho moc překvapeni. K tomu jim, ještě Esme zhotovila interiér bytu. Od Rose a Emma dostala Alice šicí stroj, aby mohla svou kreativitu ukázat všem a rovnou doma. Jasperovi dali velice unikátní pušku z války Severu proti Jihu. Já Alice koupil nové auto. Pořád mlela o žlutém Porsche, tak sice v rukou třímala malou maketu, ale u toho byly skutečné klíče. Jasperovi jsem pořídil nové videohry a dokonce jsem sehnal simulaci lidského života. Byly to The Sims 3. Myslím, že se u toho, ještě hodně zasmějeme. Bella nás všechny překvapila jejím dárkem pro Alice. Koupila fialové potahy ze sametu a koberečky do auta. Alice se zdála, čím dál tím víc spokojenější. A Jasper objevil velice odolné značkové hodinky Storm. Taktéž z nich byl velice unešený. Jasper sehnal Alici mnoho slevových kuponů na značkové oblečení a trojnásobně velkou skříň do jejího speciálního pokoje na oděvy. Alice pořídila uniformu z války. Japerovi by měla sedět jako ušitá.

A na scénu jsem přicházel já s Bellou. Carlisle a Esme mě vyzvali, abych se šel podívat do obývacího pokoje. Když jsem tam dorazil, udivil jsem se. Spatřil jsem tam vyvýšené podium a na něm stál černý klavír. Chtěl jsem se hned pustit do hraní, ale ještě jsem se chtěl podívat, co dostala Bella a hlavně, jak zareaguje na můj dárek. Té dali moji rodiče dvě letenky do Paříže, prý abychom zavzpomínali na své začátky. Rose s Emmem pro nás pořídili společenské oblečení v domnění, že se zanedlouho bude hodit. Alice si na Belle opravdu pochutnala. Dala jí klíčky od skříně, kterou pořídila a vestavěla ji do mého pokoje. Celou ji vyplnila oblečením a boty taktéž nezůstaly pozadu. Zajisté, že v té skříni bylo místo i pro mé oblečení. Jasper nám pořídil stolní fotbálek, prý abychom se jako rodina nenudili. Bella velice ráda hrála stolní fotbal ve školní budově… Nyní ho měla i u nás.

„Tak Bell, dovol, abych ti daroval dárek ode mne,“ řekl jsem a ona mi věnovala tu největší pozornost. Podívala se na mě a očekávala, s čím přijdu. Podal jsem jí zabalenou krabici a ona se po ní hned vrhla a rozbalila ji. Když spatřila notebook tak se jí rozzářily oči.

„Páni, notebook. Edwarde, opravdu ti moc děkuji. Ten můj dárek pro tebe je oproti tomuhle jako nic,“ odříkávala Bella její pocity z dárku. Pohladila mě po ruce a podávala mi účtenku ze servisu. Jen jsem vytřeštil oči, co to proboha zase vymyslela.

„Co je? To se ti to nelíbí?“ Se strachem v hlase se zeptala Bella.

„Jo, ta cena je opravdu pěkná,“ řekl jsem s ironií v hlase. Bellu to jak si zasáhlo a se staženým obočím mírně zavrtěla hlavou.

„Tak se laskavě běž kouknout ven k autu a do něho. Třeba ti to dojde,“ pověděla naštvaně. Vyšel jsem ven k autu. Následně se do něho usadil. Na odkládací desce byly záruční listy od nitra a chip-tuningu. Byl jsem celý bez sebe. Díky tomuhle pojede mé autíčko mnohokrát rychleji než doposud. Chtěl jsem jít poděkovat Belle, ale z domu se ozýval křik a nářek. Doběhl jsem do domu. Podíval jsem se ke schodům, tam ležela Bella a něco nádherného mi vonělo pod nosem… Došlo mi to. Byla to Bellina krev.

 

Bella:

Velice mě naštvalo, jak se Edward zachoval k tomu, co jsem mu dala pod nos. Vůbec si nepřečetl, co bylo na faktuře a hned na mě vyjel. Tak jsem ho tedy poslala, aby se podíval do auta. Když už byl pryč, tak jsem si vzpomněla ještě na jeden dárek, který jsem chtěla dát celé rodině.

„Ještě pro vás mám jeden dárek. Zapomněla jsem ho u Edwarda v pokoji. Hned pro něj doběhnu,“ pověděla jsem a vydala se do toho pokoje pro zamluvené lístky na Laser Game. Když už jsem docela rozhořčená kvůli Edwardovi scházela ze schodů, něco mi zase blesklo hlavou. Rokle, já a Edward. Mé tělo rozdrceno a truchlící Edward. Nijak jsem nedávala pozor, kam šlapu. Byla jsem zaujata těmi obrazy v mé hlavě. V té rychlosti jsem přehlídla schod a noha mi podklouzla. Hlavou jsem nepatrně narazila na schod. Ruka byla na to o hodně hůř. Jak jsem se kutálela ze schodů, tak se mi nějak připletla pod tělo a to ji přiskříplo na hranu schodu. Docela slyšitelně zakřupala a já v ní cítila ohromnou bolest a něco, co mi po ní teklo.

Zakřičela jsem bolestí, protože to nehorázně bolelo. Alice u mě byla v mžiku a pomáhala mi pomalu na nohy. Jasper s omluvným obličejem odešel a ve dveřích se mihnul s Edwardem. Edward se ho nejspíše na něco ptal, ale Jasper jen zakroutil mírně hlavou. Hned se ke mně rozběhl a chtěl mi pomoct. Jenže já na něj ještě byla naštvaná. To se ke mně z ničeho nic vrhl Emm. Nejspíš jak ucítil krev, tak jeho přirozený instinkt vyhrál nad jeho myslí.

„Emme, je to Bella a ty jsi vtipálek. Tohle nejsi ty. Prosím odstup od ní. Nechceme ti ublížit. Vyčítal by sis to,“ promlouval celkem klidně k němu Carlisle. Emm na něho s bolestí v očích pohleděl.

„Carlisle, když ono je to silnější než já sám. Bella má zvláštní voňavou krev.“ S bolestí v hlase pomalu odpovídal Carlisleovi. Ten ho nenásilně vzal a odvedl ho na čerstvý vzduch.

Začala jsem pozvolna vzlykat, protože jen kvůli mé nepozornosti se mohlo všechno zvrtnout. A celá rodina by se tak mohla rozpadnout. Svou nemohoucí ruku jsem si přidržovala u těla a odcházela ven si sednout na schody. Pár hlasů mě volalo, ať se vrátím domů, že se nic v podstatě nestalo. Jenže já to cítila jinak. Jako bych je zradila a udělala naprosto nepřípustnou věc.

Posadila jsem se tedy na schody a čekala, kdo z rodiny ke mně přijde jako první. Jak jsem čekala, byl to Edward. Obmotal kolem mě ruku, ale já ji strhla ze sebe. Nejenže ve mně byla trocha zloby na něj, ale nechtěla jsem ho zbytečně trápit, kvůli mé voňavé krvi.

„Bell, moc se omlouvám za své chování a uznávám, že jsem se měl kouknout na tu účtenku z jiného úhlu, než na to kolik to všechno stálo. Dárky se mi velice líbily. Spíš já tobě měl dát něco lepšího. Když uvážím to, že jsem ti mohl toho koupit za ty neomezené finance. To tys mi koupila dražší dárek a já si připadám divně, protože tě nechám tohle všechno platit.“ A s tím mě už velice naštval. Chtěl řešit finance a tohle bylo na mě až moc.

„Edwarde, běž prosím ode mne. Nechci tě zbytečně lákat mou krví. Navíc, tady a teď nehodlám řešit finance. Jasný? Copak se musíme předhánět, kdo komu koupil dražší dar? Ne, nemusíme. Stačí, že jsme spolu a ne, se ještě hádat, kdo utratil toho více. Promiň, ale raději odejdi.“ Poslala jsem ho do domu. On mě políbil do vlasů, smutně se na mě podíval a odešel zpět domů. Sice jsem mu to řekla trochu drsněji, ale co. Potřebovala jsem klid. Ten ale nevydržel dlouho. Za necelé dvě minuty přišel Carlisle.

„Bello, prosím uvolni ruku. Já ti ji ošetřím a dám speciální ortézu, abys měla ruku v klidu. A nebudeš smět s ní hýbat. Nic si nedělej z této situace. Jen prosím mohla bys mi vysvětlit, co se ti to stalo, že si uklouzla? Promiň za to, co řeknu. Ale vím, že jsi nešikovná a vím, jak to vypadá, když jsi do něčeho zabraná. Proto si nejsem jistý, co se ti honilo hlavou. Tohle zajisté nebyla tvá vina,“ promlouval ke mně Carlisle a ošetřoval mi ruku. Věděla jsem, že by bylo dobré se někomu svěřit. I když to budu mluvit jen k němu, tak to stejně uslyší celá rodina.

„Víš, jak jsem vám šla pro ty vstupenky na Laser Game. Scházela jsem schody a podruhé v životě se mi v hlavě míhaly nějaké obrázky. Nevím, jakého jsou původu nebo co znamenají. Ale nedávala jsem pozor a plně se jim věnovala. Pak jsem stoupla na hranu schodu a vidíš, jak to dopadlo.“ Poukázala jsem na svou ruku.

„A můžeš mi říct, co to bylo za obrázky?“ optával se Carlisle a já klidně odpověděla.

„Ty obrázky jsou dosti pomatené a nevím, co by tak mohly znamenat. Rokle, já a Edward. Mé tělo rozdrceno a truchlící Edward. Opravdu mi to nedává smysl. Hodně by mě zajímalo, proč je Edward tolik zlomený. Zatím tady není důvod a navíc, co to moje tělo? Jak já říkám, nejsem normální.“ Carlisle pokýval hlavou a poděkoval za sdělení informací.

 

Konečně jsem seděla ve tmě sama a mohla jsem přemýšlet nad mým osudem. Dala jsem si hlavu do dlaně a po delší době něco přicupitalo a dožadovalo se pozornosti. Byla to Page. Ani nevíte, jak to bylo uklidňující mít ji tady a pohupovat ji v náručí. Byla jsem ráda, že nemůže mluvit, protože jsem opravdu potřebovala klid a přemýšlet. Napadlo mě, že bych mohla utéct a už se nikdy nevrátit.

„Tak na to zapomeň, Bell,“ zakřičela dost silně Alice. Ona nepochopí, že si někdy moje mysl jen tak pluje a nemyslí na následky. Tohle bych nejspíš nedokázala, protože bych tu zanechala tátu, mámu, brášku a celou upíří rodinu. A především by se můj upíří přítel utrápil. Sice byl někdy dost ochranářský a já nemohla dělat něco nebezpečnějšího. Ale nevím, jestli bych mu to dokázala udělat. Hlavně všechno záleželo na okolnostech.

Seděla jsem tam tak hodinu a pak se velice pomalu šourala do schodů. Přímo do Edwardova pokoje a jeho postele. Tenhle den byl na mě až moc náročný.


Shrnutí

Kapitola 24. » Kapitola 26.


Doufám, že se líbilo a zanecháte mi tu nějaký ten komentář. Příště bude, ještě celkem klidný dílek a pak... No nechte se překvapit. Čím víc bude komentářů, tím dříve se to dozvíte. PeTii.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poprvé a navždy? - kapitola 25.:

 1
17.12.2015 [21:09]

Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!