Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Popelka - 4. kapitola - Edwardův pohled

bel ami


Popelka - 4. kapitola - Edwardův pohledPo hodně, hodně dlouhé době je tu pohled Edwarda, doufám, že si na mě ještě vzpomenete a napíšete komentář. Alice a rodina vyjádří svůj názor na Barbaru, jaký asi bude?

Došli jsme s Alicí na pokoj, kde už čekala celá rodina. Jejich myšlenky byly různé, ale všichni byli nakonec rádi, že jsem si někoho našel.

„Takže ses mi zamiloval,“ řekla na konec Esme a objala mě.

„Já vlastně nevím, reagoval jsem nejistě.

„Co tím myslíš? zeptala se matka.

„Jen mi přijde brzo mluvit o lásce.

„Máš pravdu. Běž na to pěkně pomalu, nikam nespěchej.

„Ale je to docela kus, přidal se Emmett, „tedy na Rosalie nemá.

„Seš si jistý? Tím chci říct, je to jedna z Volturiových, přidala se ke konverzaci Rosalie.

„Ona je ale úplně jiná. Celá život jen trpěla. Není to mrcha jako ostatní odsud, bránil jsem ji, ale stoprocentně jistý jsem si nebyl.

Naše konverzace pokračovala dál, když najednou někdo zaklepal. Otevřel jsem dveře, za kterými stála Barbara.

„Mám úžasnou zprávu! Vím, že chcete jet brzy domů. A teď, když jsme se s Edwardem poznali… No prostě, jedu s vámi!


Úplný zlatíčko, proběhlo v mysli Alici. Vůbec není dotěrná… Tak mě napadá, chtěla by se mnou jít Isabella na nákup?

„Páni, dostal jsem ze sebe. Na víc jsem se nezmohl. Sám jsem nevěděl, co chci. Na jednu stranu bych chtěl, aby jela s námi, abych ji mohl poznat. Ale to, jak se k nám vetřela, mě zrovna nenadchlo.

„Ty nemáš radost?

Donutil jsem se k úsměvu. „Jasně, že mám.

A tak se k nám vecpala Barbara. Moje rodina z toho nebyla nadšená, ale vzhledem k tomu, že to už oznámila Arovi, který z toho měl radost, nedalo se nic dělat.

Lehl jsem si do postele a přemýšlel o té chvíli, co jsme tady strávili. Stalo se toho tolik. Vzpomínal jsem na ples, na ten pocit, co jsem cítil, když jsem se dotkl té dívky. Ano, byla to Barbara, ale já měl pocit, že je to svým způsobem někdo jiný. Když jsem se teď dotkl Barb, nic takového jsem necítil.

Byl jsem dokonale zmatený, ale říkal jsem si, že to třeba přijde časem...

Ráno nás všechny svolali Volturiovi do sálu. V Arově mysli jsem nenašel nic, co by mi prozradilo, o co jde. Jediné, nad čím přemýšlel, byla samozřejmě jeho oblíbenkyně, Isabella.

Prohledával jsem mysli každého upíra na hradě a z těch informací jsem zjistil, že má vlastně příšerný život. Všichni v hradu se jí buď báli, nebo ji nesnášeli. Jediný, kdo si dovolil s ní přátelit, byl Felix, mohutný upír, který se jí nebál. Nebylo to ale tím, že by mu nemohla ublížit, to ona mohla každému, ale z jeho mysli jsem pochopil, že je Isabella hodná. Bylo to zvláštní, Barbara o ní mluvila jako o příšerné tyrance, ale Felix o ní myslel jako o krotké dívce, která jen poslouchá rozkazy.

Najednou se rozrazily dveře a dovnitř vešla Isabella. Ale byla jiná. Nebylo to jen jejím nechápajícím obličejem, ale její kůže nebyla tak bledá, dokonce měla nádech růžové. A její oči byly hnědé jako kaštany. Ale nepřekvapující byl zvuk, který s ní vešel - bijící srdce.

Všichni v sále mlčeli a jen přemýšleli, co se stalo. Nikdo nevěděl, kromě Ara.

„Já to nechápu, Aro, řekla Isabella. I její hlas byl jiný, lidský. Ona byla najednou člověk.

„Beatrice má schopnost, dokáže z upíra na nějakou dobu opět udělat člověka. Tedy něco víc než je člověk. Měla by ti zůstat pokožka z diamantu a hlavně tvoje schopnosti, odpověděl, Aro. A měl pravdu, její schopnost jí zůstala. Pořád jsem neslyšel, co si myslí a frustrovalo mě to.

Felix přišel k Isabelle a stiskl jí ruku, ozvalo se křupnutí. Z ničeho nic se jí z očí vylila slza. Měl jsem chuť jí ji setřít a utěšit ji.

Otec k ní přišel a chtěl stanovit diagnózu. „To je zvláštní, nic s ní nemá. „Je v pořádku.

„Není to sice to, co jsme čekali, ale bude to muset stačit, řekl, Aro. „Hmm, třeba jí přestaly fungovat schopnosti. Chci… „Podej mi ruku. Chvíli ji držel ruku. „Schopnosti ti zůstaly.“

Z ničeho nic se v mysli Felixe vyskytovala jen vůně Belliny krve. Do té doby nedýchal, ani si to neuvědomoval, ale jakmile se nadechl, ucítil tu vůni, chtěl ji.

Felix se rozběhl a prudce narazil do Isabelly, její tělo dopadlo tvrdě na zem. Emmett neváhal a vrhl se jí na pomoc. Poděkovala mu, zatímco Emmett Felixe táhl pryč.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Popelka - 4. kapitola - Edwardův pohled:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!