Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poloupír nebo vlkodlak? 2. kapitola

the-host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Poloupír nebo vlkodlak? 2. kapitolaCo si všechno přečteme z Bellina zamyšlení v horké vaně? A jak to vůbec dopadne s návštěvou cizího upíra? A co bude nutně Alice potřebovat po Belle? Tak to si budete muset přečíst. Jinak, omlouvám se všem, že píšu až po takhle dlouhé době. Ale nestíhám to dřív :-(... takže se ještě jednou omlouvám :) a snad se vám bude další díl povídky líbit. Když tak, prosím, zanechte koment. :)

29.10.2010 (18:15) • fanyh • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1262×

Bolest byla nepopsatelná! Probudila jsem se v Carlisleově pracovně, nikdo u mě nebyl. Pomalu jsem vstala a naproti mně bylo to velké zrcadlo. Hleděla jsem do něj a nevěřila svým očím. To nemůžu být já… Oči jsem měla černé jako uhel, pleť bledší, ale tváře pořád narůžovělé. Vůbec jsem nevěděla, co se děje. Vyšla jsem na chodbu a koukla ze schodiště směrem do obýváku. Byl tam jen Seth, a ještě k tomu spal. Už od té chvíle, co jsem se probudila, mi velmi vysychá v krku, až to pálí. Cítila jsem, jak Sethovi tepe srdce, proudí krev v žilách a náramně mě to přitahovalo.

„Panebože! Co se to se mnou děje!“ špitla jsem si.

Rychle jsem se vrátila do Carlisleovy pracovny a vyskočila jsem oknem ven. Rozběhla jsem se, ale nevěděla jsem, kam běžím. Najednou do mě někdo velmi silně narazil.

„Bello, co tu děláš a jak to, že jsi vzhůru?“ Byl to Emmett. Celý vystrašený mě stále držel ve velmi silném objetí.

„Emmette, prosím, můžeš mě pustit? A kde jsou vůbec ostatní?“ Emmett mě pustil, ale stále na mě podezřívavě koukal.

„Všichni jsou na lovu. Jak ses dostala z domu? Měl tě hlídat jeden z těch psů!“ Samozřejmě, že slovo „psů“velmi zdůraznil.

„Ano, byl tam Seth, ale spal a mě najednou strašně pálilo v krku a musela jsem utéct. Emmette, co se to se mnou děje?“ Zmateně a se špatným pocitem jsem na Emmetta vše vybalila.

„Bello, ty si nic nepamatuješ?“ Koukal na mě tím jeho udiveným pohledem.

„Co bych si jako měla pamatovat?“

„No, víš… Edward tě kousl, a když tě se Sethem přinesl domů, Carlisle ti vysál jed, ale stejně už bylo pozdě. Nejsi upír, jen poloupír. To je lepší, ne?“ A nadhodil ten jeho přiblblý úsměv.

„Co… Cože? Já jsem poloupír? A co se stalo Edwardovi?“ Najednou mi v hlavě blesklo, jak jsem řvala na Jaka.

„Jo, poloupír. No… Edwardovi jde tak trochu o život. Víš… Jake chce Edwarda zabít.“

„Emmette, a kde je vůbec Jake a Edward?“ Chvíli mlčel, a pak jen řekl: „Edward je v Seattlu a jezdí sem tak jednou za dva dny. Vyhýbá se totiž Jakovi, víš! No a to smrdutý psisko je doma a ani jednou se za tebou nebylo podívat. Jediný Seth sem za tebou chodí a podává smečce zprávy!“ Emmett začal tiše vrčet.

„Už jsou tu!“ S naštvaným výrazem koukal za mě. Otočila jsem se a z chroští vylezla Alice a za ní Jasper, Rose, Esmé a Carlisle.

Alice ke mně přiběhla a začala mě objímat.

„Bello, už jsem se bála, že se neprobudíš. Bello, spala jsi totiž pět dní.“ Alice mě stále objímala, ale přišel k ní Jasper a položil jí ruku na rameno. Alice mě hned pustila a jen se na mě omluvně podívala.

„Tak pojď, jdeme si trochu zalovit,“ dodal Carlisle a já jen přikývla.

Z mého silného zamyšlení mě probudilo silné bouchání na venkovní dveře. Ale kdo to byl, když Jake byl na noční a Billy spal u Charlieho? Rychle jsem vylezla z vany.

„Moment!“ křikla jsem, jelikož někdo stále bušil. Vzala jsem tedy rychle na sebe župan a vyšla z koupelny směrem ke vchodovým dveřím. Když jsem otevřela dveře, zůstala jsem bez dechu stát. Čekala jsem Setha, nebo Paula, ale tohle fakt ne! Muž stojící přede mnou nebyl obyčejný, byl to upír. Černé vlasy, oči jako uhel a tělo jako bůh. Jen tak tam stál, na sobě měl jen džíny, ani boty neměl.

„Ahoj, ty asi budeš Bella, viď?“ Hlas měl jako anděl. Popadla jsem dech na odpověď.

„Ano, jsem, a vy jste kdo? A co tu vůbec chcete?“ Že by to byl někdo od Volturiových, jestli ano, nesmí se dozvědět o smečce.

„Jmenuji se Angel a hledám Cullenovi. Omylem jsem zachytil tvůj pach, a tak jsem se tě chtěl zeptat na cestu. Doufám, že jsem tě nevylekal. Chtěl bych tě totiž požádat, zda bys mi ukázala cestu,“ řekl a schovával usměv na tváři.

„Ne, nevylekal, ale tady bys neměl být. Dovedu tě ke Cullenovým, ale musím se obléci, počkej tu,“ řekla jsem a on jen přikývl. Šla jsem se tedy převléci. Usoudila jsem, že si vezmu rifle a košili, na hlavě jsem si udělala culík a šla směrem ke dveřím. Tam jsem si ještě vzala bundu a mohla jsem jít. Otevřela jsem dveře a on tam stál. „Tak, můžeme vyrazit.“

„Dobře, tak tedy kudy? Budu tě následovat.“ Poukázala jsem na levou stranu směrem k lesu a rozeběhla se. U Cullenových před domem jsme byli během 10 minut.

„Tady naše cesta končí. Měj se hezky,“ usmála jsem se a otočila se směrem domů. Chci být doma dřív, než přijde Jake.

„Počkej!“ chytl mě za paži a přitáhl k sobě, „kam jdeš? Ty nepůjdeš se mnou dovnitř?“ Hleděl mi přímo do očí. Chtěla jsem mu přečíst myšlenky, ale nešlo to. Jediné, co jsem udělala, že jsem se zaštítila.

„Ne, nepůjdu, jak jsem řekla, tady naše cesty končí. Ráda bych šla, ale nemůžu, s Cullenovými nechci nic mít!“ Vytrhla jsem se mu z rukou, nebránil mi, a tak jsem utíkala domů.

„Uvidíme se ještě?“ křičel za mnou. Já už ale neodpovídala a běžela co nejrychleji domů.

V domě bylo zhasnuto a to je dobré znamení, že Jake ještě není doma. Vešla jsem tedy do domu a zamířila si to rovnou do ložnice. Všechno prádlo, co jsem měla na sobě, jsem ze sebe svlékla a hodila do pračky. Vzala jsem si na sebe pyžamo a šla vařit Jakovi večeři. Jak ho znám, nepřijde sám. K večeři jsem mu udělala palačinky a unavená si šla lehnout na gauč. Pustila jsem si televizi, akorát dávali nějakou telenovelu. Byla jsem docela unavená, a tak jsem pomalu usínala na pohovce. Ale to není jen tak, nechat mě spát. Zase začal někdo bouchat na dveře, ale kdo to může být? Snad to není ten Angel! Jake by ho přetrhl jak hada a mě taky, a myslím, že Cullenovi by to po druhé nepřežili. Šla jsem tedy otevřít.

„Co ty tady děláš?“ Před dveřmi stála Alice a nevypadala v nejlepší náladě. Takhle naštvanou jsem jí dlouho neviděla.

„Jsi doma sama?“ To bylo jediné, co mi řekla.

„Jo, jsem, proč?“ Jen se podívala za sebe a řekla: „Fajn, potřebuji s tebou mluvit, je to opravdu důležitý!“ Jen mě vzala za ruku a táhla ke gauči.

Pokračování příště…

Shrnutí

Autor: fanyh (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poloupír nebo vlkodlak? 2. kapitola:

 1
1. lolo268
18.05.2011 [14:26]

No úžasné Emoticon Len tak niekomu oznámiť no... Edvardovi ide tak trochu o život. Víš... Jake chce Edwarda zabít. Emoticon Mne keby to tak niekto povedal tak padnem k zemi upír/neupír Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře