další díleček snad bude spokojeni
01.08.2009 (15:30) • nikytka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1496×
Polibek vše změní-5.Propuštění
Pohled Bella:
Edward zamnou chodil každej den.
Povídaly jsme si bylo mi sním velmi příjemně.
Ostatní pacientky, mě jen propalovaly pohledem, byla jsem ráda za to že ho mám, a že mi všechny mohou závid, já nikoho takového potřebovala.
Každej den zamnou chodil doktor Cullen, aby zistil jak na to jsem. Vždy řekl že se léčím velmi dobře. S edwardem jsme byli kamarádi. nemohu se pustit hned do vztahuje vždy jsou pravidla:
1.První ho poznej, jakej je.
2.Jaké má koníčky, aby jste si vyhovovaly.
3.Nikdy se do vzahu nelez hlavou, ale srdcem.
Ani nevím, jestli by mě Edward chtěl.
Holka která udělá sebevraždu, která nemá nikoho, vypadá strašlivě.
Matka doposud zamnou nepřijela.
Doktor Cullen říkál že nemá čas, že má moc práce a já vždy odpoveděla:
"No jo, ona ho vlastně nikdy neměla, když jsem ji potřebovala"
Tak to radči vzdal.
Měla jsem od dneška povolené vycházky zde po nemocničním parku, samozdřejme s doprovodem.
Dnes jsem měla jít tedy poprvé, a Edward se mě ujal.
"Pojď, pujdu stebou."udělal na mně krásnej úsměv, tím mě vždy dostal.
"Děkuji"
Jak jsme pomalu vycházely z nemocnice, procházely jsme kolem jednoho pokoje.
Ležela tam dívka kolem 17, a furt se na nás dívala a mě propalovala, vždy když mě Edward nikam doprovázel, musely jsme přes ní, bylo mi to vždy nepříjemné.
Venku bylo celkem zima, já měla jen župan a pyžamo.
Edward si toho všiml.
"Na Bello, tady máš moje sako"podal mi sako, první jsem ho nepřijmula.
"Edwarde to nejde, bude ti zima."
"Ne nebude, uvidíš, prosím vem si to, ať tu nejsi déle kuli tomu že budeš nemocná" udělal na mně psí očíčka tomu se nedalo odolat.
Vzala jsem si jeho sako.
"Fajn"zamručela jsem "Jestli budeš nemocnej, máš u mně facku"řekla jsem aby pochopil že to myslím vážně. Jen se uchichtnul.
Jeho sako bylo studené, jen jak sem se do něj zachumlala, pustila se zněj nádherná vůňě, a byl krásně už teploučkej.
Jak jsme se procházely, sedli jsme si na lavičku, spíš Edward, chtěla sem si sednou, ale Edward si mě dal na klín.
"Edwarde, co to má znamenat?!"
"Lavička je přílíš studená,nastydneš"
"A ty můžež?"byla jsem naštvaná.
"Bello,já neonemocním"usmál se na mně.
"Jestli ano, nepřej si mně"řekla jsem výhružně.
Usmál se na mně.
Já se schoulela do klubíčka do jeho náručeně a spokoje usnula.
Pohled Edwarda:
Za Bellou jsem chodil každej den
Povídaly jsme si bylo mi sní velmi příjemně.
Ostatní pacientky,jen Bellu propalovaly pohledem.Ta se vždy usmála, nebo udělala něco co by je ještě víc naštvalo. Když viděla že jsou naštvaní, usmála se na ně.
Každej den za ní chodil Carlie aby zistil jak je na tom. Říkal že je na tom velmi dobře. S Bellou jsme byli dobří kamarádi. Chtěl jsem něco i víc, ale je brzo. A také mám pravidla já.
1.Je to člověk.
2.Mohl bys jí ublížit.
3.By jsi porušil všechny pravidla
4.Kdyby zistila co jsi určitě by utekla.
Ani nevím, jestli by mě Bella chtěla.
Nechápu jak jsem se do ni zamiloval.
Její matka doposud nepřijela.
Carlie říkál že nemá čas, že má moc práce a ona vždy odpoveděla:
"No jo, ona ho vlastně nikdy neměla, když jsem ji potřebovala"
Tak to radči vzdal.
Odedneška měla povolené procházky, s doprovovodem
Dnes měla jít poprvé a já se ji ujal.
"Pojď, pujdu stebou."usmál jsem se.
"Děkuji"
Jak jsme pomalu vycházely z nemocnice, procházely jsme kolem jednoho pokoje.
Ležela tam dívka kolem 17, a furt se na nás dívala a Bellu propalovala.
Vždy jsme musely kolem její ho pokoje.
Myšelenky všech už byli hrozné, hlavně téhle.
"Toho prostě musím mít!Co je to za couru?!Co my ho bere?!Počkej až tu nebude počkej!"
Měl jsem o Bellu strach,snad jí nic neudělá.
Venku bylo celkem zima,a Bella měla jen pyžamo a nadtím župan.
Začla se třást, tak jsem ji dla moje sako.
"Na Bello, tady máš moje sako"podal jsem ji sako, a ona ho odmítla.
"Edwarde to nejde, bude ti zima."
"Ne nebude, uvidíš, prosím vem si to, ať tu nejsi déle kuli tomu že budeš nemocná" udělal jsem smutné oči, tak nakoc si to vzala.
"Fajn"zamručela "Jestli budeš nemocnej, máš u mně facku"řekla to hlasem "Myslím to vážně" já se jen uchichtl
Zachumlala jse do mého saka.Potěšilo mě to.
Jak jsme procházely uviděl jsem lavičku tak jsme šli kní, Bella si chtěla sednou, sedl jsem si první a vzal si Bellu na klín.
"Edwarde, co to má znamenat?!"
"Lavička je přílíš studená,nastydneš"to bylo pravda
"A ty můžež?"šlo na ní vidět že je naštvaná
"Bello,já neonemocním"usmál jsem se
"Jestli ano, nepřej si mně"řekla výhružně.
Usmál sem se na ní.
Bella, se schoulila ke mně do klubíčka, první sem neveděl co mam dělat. pak sem ji nechal.
Nakonec usnula, a já ji vzal pomalu do náruče.
Pohled Bella:
Když jsem se probudila, tak jsem ležela v lemosničním pokoji.
Co tu dělám?!Nebyla jsem s Edwardem na procházce?!
A jo já usnula!
Přišel ke mně doktor Cullen a začal povídat.
"Bello,zejtra tě propustíme"usmál se na mně.
Cože?!Jupí!!!Kam vlastně pujdu bydlet?!
Pujdu do Charlieho domu.
"Děkuji, pane doktora"skočila jsem mu kolem krku.
"Není zač, a jsem Carlie."
Odešel, nakonec přišel Edward.
"Blahopřeju"usmál se na mně.
Políbil mě na čelo. A odešel.
"ahoj"
"Uvidíme se zejtra?Nebo přídeš ještě dnes?"
"Neboj zejtra přijdu na 100%"
Pohled Edwarda:
Když jsme se vrátily,všichni na nás koukaly, proč ji nesu v náruči.
Myšlenky:
"Proč ji nese?!Nemůže níst mě?"a podobně.
Položil jsem ji do postele.
Přišel Carlie,protože videl že se probudila.
"Bello,zejtra tě propustíme"usmál se na ni
Bella se rozzářila skočila Carliemu do náruče.
"Děkuji, pane doktora"
"Není zač, a jsem Carlie."
Odešel a nakonec, jsem přišel já.
"Blahopřeju"umál jsem se.
Políbil jsem ji na čelo a začal jsem odcházet.
"ahoj"řekl jsem
"Uvidíme se zejtra?Nebo přídeš ještě dnes?"zeptala se.
"Neboj zejtra přijdu na 100%"
Bello Miluji tě. To jsem měl furt hlavě.
Autor: nikytka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Polibek vše změní-5.Propuštění:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!