další díleček.
29.07.2009 (07:30) • nikytka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2054×
Polibek vše změní-4.díky
Pohled Edwarda:
Když jsem od ní odešel, cítil jsem se smutně. Proč?! Když ji znám jeden den.
Přišel jsem do další pokoje, a tam ležela dívka průměr věku tak cc 17let.
Jen jsem tam přišel už na měpřišly její myšlenky:
"Ach bože, ten je krásnej!!"
Už jsem byl znechucenej myšlenkama.
"Ahoj jsem Edward, pomáhám zde všem paciantům"řekl jsem mile.
Její myšlenky "Hm..., tak on mi má pomáhat jo? Vtom případě budu dělat že nic nechápu, aby tu byl co nejdéle, a pak si mu řeknu o telefoní číslo.Supr plán"
Chvíly jsem si sní povídal, co se ji stalo a podobné věci. Boužel ona to brala jinak.
"On se o mně zajímá"radovala se a usmála se.
řekl jsem ji to tak aby to nějak pochopila "Na takové otázky se ptám každého pacienta, abych veděl jak sním pracovat" přitom sem se usmál.
Boužel ona to vzala zase jinak " Pche, určitě kecá, jen nechce abych poznala že se mu líbím"
To už jsem nevydržel, v mysli měla jak budem spolu líbat, a nakonec budem v postely.
"Ehm, už musím jít ahoj"řekl jsem vztekle a šel jsem prič.
"Ale,počkej"křikla na mně.
Šel jsem pokoje Belly, když jsem uviděl jak je v klubíčku a pláče.
Hned jsem se zaní rozběhl.
"Bells, proč pláčeš?"
Jak mě uviděla, otřela si oči od slz.
"Nic se neděje"
"Bells nelži viděl jsem že pláčeš"v očích jich viděla další bolest.
"Chci zpátky svého tátu, nikdo mě nemá rád. Jen on mě miloval jako svoji dceru."
Jen kdyby veděla, já ji měl rád co rád já ji miloval.PROBOHA CO TO ŘÍKÁM!!!Nemohu ji milovat,když je to člověk, ubohej křehkej člověk.
"Bello, to bude dobré uvidíš" a objal sem ji.
"Ne ne nebude!"začla plakat
Pak jsem uslyšel ničí myšlenky
"to si snad dělá srandu ne?ode mně odejde a de si za touhle courou, a obejmeji!"
vzhlédl jsem přes rameno a viděl jsem ji, jak si měří Bellu.
Vzal jsem Bellu za bradu a letmo ji dal pusu na její rty. Byla jak přimrazená.
"Uvidíš Bello všechno bude v pořádku"usmál jsem jji.
"Děkuji"odpověděla mi
"Nemáš zač"
Položil jsem ji aby ležela přikril. Začal jsem ji vyprávet pohádku o Sněhurce a 7trpaslíků, a ona nakonec usnula.
Pohled Bella:
Když odešel osaměla jsem, bylo mi tam smutno.
Přemejšlela jsem nad city, snad ho nemiju znám ho jen chvilku.
Nikdy jsem neměla kluka, nevím ale nikdo mě nějak nepřitahoval.
Začla jsem přemejšlet nad Charliem. Moc se mi stejskalo. Zpoměla jsem na naše společné chvilky. Vánoce, když tady byl sníh a s tátou jsme po sobě házely sníh, stavěli sněhuláky atd..
Pak mi do srdce vrazilo kudlu, Charlie zemřel, proto jsem tady chtěla jsem spáchat sebevraždu.
Začla jsem vzlykat, schovala jsem se do klubíčka.
Slyšela jsem kroky jak dou po chodbě, ale nikdo se u mně nezastavil. Za to jsem byla velmi ráda.
Až na jedny, slyšela jsem že se otočily a ke mně do pokoje.
"Bells, proč pláčeš?" slyšela jsem jak nikdo na mně mluví,měl krásnej hlas.
Jak jsem ho uviděla hned jsem si otřela slzy.
"Nic se neděje"řekla jsem a zkusila se usmát
"Bells nelži viděl jsem že pláčeš"jak tohle vyslovil, cejtila jsem že začnu zase brečet.
"Chci zpátky svého tátu, nikdo mě nemá rád. Jen on mě miloval jako svoji dceru."
On jedině mi dával lásku, možná moji přátele, ale zdálo se že mi ji dává i Edward je to možné?
"Bello, to bude dobré uvidíš" objal mě,položila jsem svoji hlavu do jeho hrudi, on si mě k sobě ještě víc přítáhl.Vůbec mi nevadilo že je studenej, hlavně že mě obímá.
"Ne ne nebude!"vykřikla jsem a začla jsem plakat.
Slyšela jsem další kroky a zastavily jse u mého pokoje, koukla jsem přes rameno, a viděla dívku která si mě měřila pohledem, a viděla jsem že se ji nelíbí že mě Edward obejmá.
Ale mě to bylo jedno.
Vzal mě za bradu, a začal se přibližovat.
Začla jsem zrychleně dejchat, pak mi dal letmou pusu na moje rty.
Pak se odtáhl a koukal na mně, já koukala tam kde jsem cejtila jeho rty.
Nevim jak dlouho uběhlo a pak promluvil.
"Uvidíš Bello všechno bude v pořádku"usmál se na mně, já mu úsměv obětovala.
"Děkuji"odpoveděla jsem mu tiše.
"Nemáš zač"
Položil mě do postele, dal na mně peřinu, přitáhl si židli a začal mi povídat pohádku p Sněhurce a 7trpaslíků, a já nakonec usnula.
Zdál se mi krásnej sen o mně a Edwardovi,aby tohle trvalo vetčně a nikdy neskončilo.
Autor: nikytka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Polibek vše změní-4.Díky:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!