To Edward je vždycky ten, který má svět plný fantastických schopností a tajemství. Jenže narazí, když potká mořskou pannu Bellu. Nejen, že je drzá, překypuje sarkasmem a angličtina jí nejde zrovna dvakrát nejlíp, ale taky je hrdá. Bella ukáže Edwardovi vodní svět a lásku, ale jejím rodičům se nebude moc líbit, že si jejich dcera nabrnkla upíra, protože s ním žádné jikry plodit nemůže. Dva světy, které se protnou ve třetím. Příjemné čtení přeje domcamerci.
06.03.2012 (16:00) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 86× • zobrazeno 12082×
Prolog
„Když bratři Zeus, Poseidon a Hádes přemohli svého otce - Krona - rozdělili si svět na tři části, ze kterých se skládal. Zeus se stal pánem oblohy. Chudák Hádes si odnesl to, že se proti němu jeho bratři spolčili, a tak je navěky zavřený v podsvětí, kde jeho psychika údajně značně utrpěla. Není se čemu divit. V podsvětí je hic a všichni naříkají… Kdo by se tam nezbláznil. Společnost mu sice dělá prsatá Persefona s dlouhýma nohama, ale stejně není spokojen. No, a ten třetí svět, plný tajemství a hektolitrů vody, dostal Poseidon. Ten všude tahá svůj trojzubec a dohlíží na všechna mořská stvoření, včetně nestvůr, jako jsou sirény. Sirény jsou zlé verze mořských panen. Lákají námořníky na svůj zjev, a pak je stáhnou pod vodu a utopí! Ovšem ne všechny jsou zlé. Jsou tu i krásné mořské víly. Jedna taková se zamilovala do smrtelníka. Byla moc krásná a jmenovala se Ariel. Jednou si nechala narůst nohy, aby mohla s tím chlapem zalézt do postele…“
„Emmette!“ zavrčel jsem. „Nech to dítě být!“ Emmett se zamračil a povzdechnul si.
„Musím jít, Thomasi. To je můj bratr Edward. A jen tak mezi námi – není s ním žádná legrace,“ pošeptal malému chlapci, který na něj hleděl modrýma očima a vypadal, že mu každou chvíli vypadnou z důlků. Ústa měl dokořán a nechápavě Emmetta pozoroval.
„Se mnou není legrace? Idiote! Sedíš tu s ním na lavičce, šeptáš mu kraviny o mořských pannách – až na tebe někdo zavolá policajty, protože si bude myslet, že jsi pedofil, tak já kauci platit nebudu!“ vysvětlil jsem mu šeptem na upíří frekvenci, aby to slyšel jen on. Hodil jsem nákup do kufru auta a netrpělivě na něj shlížel.
„Tak ahoj, Thomasi,“ rozloučil se Emmett, ale chlapec neměl zřejmě slov. Jeho mysl byla zmatená. Nechápal, proč víla Ariel lezla s cizím pánem do postele. Emmett naskočil do auta a já vystartoval z parkoviště.
„Můžeš mi vysvětlit, proč pořád vyprávíš tyhle blbosti?“ zasyčel jsem a sledoval tachometr, jak se blíží ke dvoustovce. Pořád moc pomalé…
„Co je na tom blbost? Je to historie!“
„Jsou to mýty!“
„Moment! Nesedí v tomhle autě právě dva upíři?“ zeptal se dotčeně. Otočil jsem se na něj s úmyslem mu tohle jednou pro vždy vštípit.
„Emmette, žádné mořské panny neexistují!“
1. kapitola
Rozhlížel jsem se po městě a byl vážně rád, že jsme se na Aljašku zase vrátili. Byla tu čistá krása – dala se tu snadno najít na každém rohu. Minul jsem střední školu a pevně se rozhodl, že tentokrát se nebudu vydávat za studenta, ale profesora. Mladé studentky by mohly mít o špetku více respektu, když jim budu profesně nadřazen a nebudu tak muset snášet nejrůznější pozvání na rande. I když je docela možné, že nějaká promiskuitní dívka jednouše uchopí moji ruku a položí si ji na ňadro, jako se mi to stalo posledně.
Cordova byla dobrá volba. Denali jsme měli za rohem, ale zase ne tak blízko, abych se musel Tanyiny návštěvy obávat každý den. Nebylo to tak, že bych jí opovrhoval a její blízkosti se vyhýbal – byla to skvělá žena a celkem mě i vzrušovala, ale ne tak, abych se z toho posadil na zadek. Chtěl jsem víc a nehodlal jsem Tanyu trýznit svojí přítomností. Díkybohu jsem se jí jen líbil, ale nemilovala mě. To by bylo špatné. Zkazil bych jí tím věčnost. Nesmrtelná láska k upírovi, co nemá zájem, není zrovna nejideálnější osud.
Doma jsem doladil svůj pokoj a rozhodl se proběhnout na delší trať. Tedy delší – beztak to bude zase díky mé rychlosti na pár desítek minut, ale dlouho jsem nebyl u Nelsonova zálivu. Vzal jsem si mobil a rozběhl se tou dech beroucí krajinou. Měsíc tomu dodával na magičnosti a já se s úsměvem kochal. Mihnul jsem se kolem krásného místa, které připomínalo pláž, i když to na písek bohaté nebylo. Po chvíli jsem odložil běh a vrátil se zpět. Uvelebil jsem se na útesu kousek od břehu a splynul s ním. Vlny se o mě lámaly a já si užíval tichost pláže. Nikde žádní otravní vlkodlaci, kteří by vzduch zamořovali svým odporným pachem a řečmi o smlouvě.
„Hele, tohle je můj útes, upíre!“ zasyčel někdo zlostně a já nadskočil, protože na tohle jsem tedy vážně nebyl zvyklý. Nic jsem neslyšel – myšlenky, dech a ani tlukot srdce. Moje smysly se zmobilizovaly a já se s vrčením otočil pravděpodobně na upíra. Z vody na mě zíral srdcový obličej a měřil si mě zlobným pohledem. Jenže v tom andělském obličeji trůnily dvě čokoládové duhovky. Tohle bylo divné…
„Prosím?“ zeptal jsem a dívka obrátila oči v sloup.
„Tak vypadneš z toho útesu?“ prskla a položila ruku na černý kámen. S vytřeštěnýma očima jsem zíral na jemné blány mezi jejími prsty.
„Kdo jsi?“ Ztrácel jsem se a moji mysl atakovalo tolik možných spekulací. Co je to stvoření zač?
„No, kdo asi. Prezident Kennedy,“ zamumlala, a pak jsem spatřil něco, co mi prostě nešlo do hlavy, i když jsem to viděl zpomaleně a do nejmenších detailů. To stvoření lehce vyskočilo a dopadlo vedle mě na… Zadek asi ne, protože to mělo dlouhý modrý ocas pokrytý šupinami.
„Kennedy je mrtvý,“ zamumlal jsem a ono to mávlo rukou.
„Nevím. Dějiny mi poslední dobou unikají. Ani nevím, jaký mají rok,“ vysvětlovalo to a já na to valil oči. Vypadalo to jako… To není možné! Natáhl jsem ruku a chtěl se dotknout toho zářivě modrého ocasu, abych se přesvědčil, že tohle není nějaká projekce, anebo jestli mi z mé nesmrtelnosti nezačalo hrabat.
„Hele, nešahat! Já tě taky neohmatávám!“ vynadalo mi to a plesklo přes ruku. Když se mě to dotklo, poznal jsem, že je na tom s tělesnou teplotou jako já – nulově.
„No, nečum tak. To jsi nikdy neviděl mořskou pannu?“
„Cože?“
„Mořská panna. Siréna. Malá mořská víla. Jak to chceš víc upřesnit?“ štěkalo to na mě hbitým jazykem.
„To ale neexistuje,“ protestoval jsem a snažil se přesvědčit, že to, co vidím, ve skutečnosti nevidím. Bohužel – jsem upír. Moc dobře jsem věděl, že se zbláznit nemůžeme.
„U Poseidona, upíři. Všechno vám tak pomalu dochází. Namyšlenější tvory jsem ještě neviděla. Jste horší než lidi. To si pořád myslíte, že jste jediné podpřirozené bytosti?“
„Nadpřirozené,“ opravil jsem to – ji – to… Nemohl jsem se rozhodnout.
„To je kuk.“
„Fuk.“
„Vždyť to říkám,“ namítla a já se jí, podle pěkně vytvarovaných prsou, rozhodl zařadit mezi ženské pohlaví. Na místě bradavek zářily modré šupiny, které byly roztroušené i po zbytku lidštější části. Zářily jako drahokamy.
„Budeš mi ještě dlouho civět na prsa?“ zeptala se po chvíli a já rozpačitě vzhlédnul. Pak jsem se zahleděl na její ocas a musel přiznat, že Emmettovy pohádky nejsou pohádky a metamorfové a vlkodlaci nejsou jediné další nadpřirozené bytosti. Ten rybí ocas byl elegantní a úzký – moc úzký na to, aby to byl kostým a někdo do toho narval nohy.
„Takže… mořská panna,“ vydechl jsem po chvíli. Zvedla ten ocas do vzduchu a ohnula ho tak, že ho měla skoro u obličeje.
„Když jsem se naposledy dívala, tak ano, upíre.“
„Jsem Edward,“ přerušil jsem ji, protože se mi nelíbilo, když mě stále oslovovala upíre.
„Upír Edward. Epické.“
„Myslíš typické.“
„Neopravuj mě pořád,“ rozkázala a pohodila kaštanovými vlasy, které měla až pod pás.
„A ty jsi?“ zeptal jsem se, protože mě zajímalo, jak se taková mořská panna jmenuje. Třeba má nějaké příšerné jméno po korýši či planktonu.
„Bella,“ odpověděla a bylo to poprvé, co na mě neplivala síru. Na chvíli jsem zahlédl tu krásu, o které se vypráví v bájích. Kůži měla stejně bílou jako já, ale se stříbrným nádechem.
„To sedí,“ uznal jsem a ona zvedla obočí.
„A to myslíš jak?“ zeptala se s podezřením.
„V tom nejlepším slova smyslu.“
„Máš štígro,“ poznamenala.
„Mluvíš zvláštně,“ podotkl jsem. Měla silný přízvuk, který jsem v životě neslyšel.
„Lidskou řeč umím jen díky lidem, co přicházejí na pláž. No, a taky díky námořníkům. Hrozné osoby. Jejich mluva není zrovna vybraná.“
„Říkáš lidskou řečí – jak mluvíš ty? Myslím tam u vás – v moři?“
„Jezersky, mořsky... Snažila jsem se naučit žraločí jazyk, ale vzdala jsem to. Těžké a k ničemu. Koho zajímají žraloci? Jsou tupí,“ postěžovala si a máchla ocasem. Pak si povzdechla a smutně se podívala na rozbouřené moře.
„Takže, co ty děláš? Stahuješ námořníky pod hladinu?“ Bral jsem si příklad z legend. Podívala se na mě, jako na idiota.
„A co bych s nimi pak asi dělala, chaluhový mozečku?“
„Jak to mám vědět?“ odsekl jsem po její poznámce. Chvíli jsme mlčeli a já pořád pozoroval tu ploutev, která na mě působila jako magnet.
„Kolik ti vlastně je?“ zeptal jsem se. Odhadoval jsem její věk tak na sedmnáct, ale těžko říct. Díky tomu stříbrnému nádechu, co měla v obličeji, vypadala, jako kdyby se vykoupala v měsíčním světle.
„No, odhaduju to na sedm set let. Po pětistovce jsem to přestala počítat.“
„Takže jsi nesmrtelná?“ zeptal jsem se, ale pak mi došlo, že je to naprosto logické a ta otázka mi náhle přišla pitomá. A očividně i jí. Zachytil jsem jen neuvěřitelně rychlý pohyb a už jsem letěl z útesu dolů, když mi dala facku tím rybím ocasem. Dopadl jsem do vody a hladina se nade mnou zamkla. Vedle mě přistála ona a vlasy jí pod mořskou hladinou vlály všemi směry. Usmála se a já ustrnul. Byla tak nádherná, že jsem na chvíli úplně vypnul.
Naklonila hlavu k levému rameni, a pak ke mně natáhla ruce. Automaticky jsem zavrčel, ale ignorovala to. Položila mi dlaně na tváře a potom otřela svoje rty o moje. Bylo to jako dostat polibek od samotného moře – bouřlivý a vášnivý.
Její rty byly tak měkké, ale přesto si držely svůj vlastní tvar a dokázaly tak vzdorovat mým mramorovým. Pustila mě a překvapeně zamrkala. Pak se plynule obrátila a zmizela v hlubinách. Nechala tam moji omámenou mysl samotnou.
Domů jsem přišel pozdě v noci, protože jsem se ještě dlouho vzpamatovával z toho, co se stalo v moři. V jeden den zjistím, že existují mořské panny, a pak od jedné ještě dostanu pusu. Svět se mi zatočil pod nohama a já na ni nemohl přestat myslet. Ještě teď jsem na svých rtech cítil mořskou vodu.
„Co je?“ zeptal se Emmett, když mě viděl, jak dezorientovaně sedím na pohovce.
„Co kdybych ti řekl, že mořské panny opravdu existují,“ odpověděl jsem po chvíli a vzhlédnul. Emmett se na mě nejprve díval s klidem, ale když viděl, že tvářím vážně, vybuchl smíchy. Poplácal mě po rameni a zakroutil hlavou.
„Tak to dej bacha, brácho, aby tě nestáhly pod hladinu a neutopily tě.“
Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Pod hladinou - Prolog + 1. kapitola:
Velmi pekna poovidka snad bude nekdy pokracovani
chaluhový mozečku! čítala si percyho? :D
Myslím, že Bella-Casper (Odpočívej v pokoji) by si tu prišla na svoje
Úžasné, úžasné, úžasné!!! Opravdu bomba! Moc se těším na další kapitolu. Kamarádky mi tuhle povídku doporučily už před nějakou dobou a já jsem vděčná, že jsem si konečně našla čas a začala jsem ji číst. Mužů s klidem prohlásil, že je bezvadná.
úža, to je naprosto bombový
úžasné pokračuj
Super, mám ráda mořské panny takže super čuper povídka!!
souhlasím, moc se mi nezdá to spojení temného upířího světa, a modrého vodního. Taky mi alo problém představovat si Bellu jako mořskou pannu, ale ty vtipné mluvky Belly to bylo parádní. ale konec kopnců se ti to povedlo, joi a další kapču si určitě přečtu
Konečne som sa k tomu dostala a hneď mi bolo jasné, čo môžem očakávať. Je to dokonalé, Domi a mne osobne sa strašne páči toto spojenie - morská panna a upír. Je to originálne a opäť úžasne spracované v tvojom podarí s iróniou, vtipom, proste všetkým, čo to má mať. Klobúk dole pred tebou a dúfam, že bude čoskoro ďalšia časť.
Ahojky ... mě osobně se to líbí, ikdyž je divný představovat si Bellu jako mořskou pannu místo člověka. Ale jinak je to fajn nápad a tky dobrý zpracování text.
Těším se na další díl ... tak šup šup.
Mishell ♥
Fakt pokračuj, je to skvělé :D už se těším na další dílek :D honeeeem :D
Musím souhlasit s EdBeJa. Taky se mi spojení mořské panny a upíra nezdá. Je teda pravda, že si nemusíme dosazovat Bellu do postavy mořské panny tak, jak ji známe z filmů, ale bohužel se to prostě nabízí. Známe ji jen z těchto filmů. Mě Bella jako mořská panna neva ani to, že je drzá. Jen už je to moc scifi??? Takový, no prostě překombinovaný, ale zase proč ne. každý má právo, psát, co se mu zachce a co vymyslí. Mě se celkjově povídka líbí, jen ne to spojení. Ale jinak hodně štěstí do pokračování.
Dlouho jsem se rozmýšlela, zda ti tu mám nechat komentář. Ale četla jsem, tak je podle mě správné zanechat svůj názor.
Zřejmě budu jediná, ale mně se spojení upíra a mořské panny nelíbí. Přijde mi to už fakt moc. A ještě k tomu drzé mořské panny. Nějak se mi nedaří zasadit si Bellu do role dívky s ploutví. V podstatě mě ani nijak zvlášť nezaujalo zpracování.
Omlouvat se za SVŮJ názor nebudu. Myslím, že na něj mám právo. A rozhodně jsem tento komentář nepsala kvůli tomu, abych rozpoutala nějakou diskuzi či hádku. Jak je vidět, co se líbí mně, nemusí se líbit ostatním a naopak. A ty máš příznivců spoustu, tak tě jeden negativní názor určitě nezaskočí.
Přeju hodně štěstí při dalším psaní.
Je to skvělé jsem strašně zvědavá, tak doufám, že tu bude brzy další díl a taky, že se dají brzo dohromady
Chaluhovej mozeček mě dostal... No každopádně Bella je fakt pecková. Její angličtina mě fascinuje. Tohle asi budu číst pravidelně...
Umírám... pecka, domi...
Tak prosím další dílek.
domcamerci: Já vim. Jenom že si na začátku zmiňovala ty řecký bohy, tak jsem myslela že i ty sirény máš z řeckých bájí.
Asi mam novou oblíbenou povídku :)
Moc pěkné !
super, pokracuj!
skvělýýý
Skvělé Bellina angličtina je úžasná. Už se moc těším na další
Skvelé je vôbec možné, aby jeden človek písal naraz 3 poviedky, z ktorých 3(!!) sú najlepšie na celom stmivani?? a to nehovorím o tvojich starších dielach, wau!
Edward dostal po tlamě "ploutví" a ta její řeč! Ty seš prostě úžasná!!
Bomba!!!
Tak tahle povídka mi neutekla!! Jsi skvělá spisovatelka.
Tak tomu vravím impozantný začiatok poviedky
Na tohle jsem se těšila víc jak malý dítě na zmrzlinu. Po tom prologu jsem se mohla ukousat nedočkavostí a to tvoje věčný odmítání mi něco poslat nebo prozradit...
Ale je to tady! A začalo to nejlíp jak mohlo. Pusou, no, k tomu se ti dva většinou doberou až po tisící kapitole... ale chápu, tohle je něco jinýho.
Chudák Ed, když se to tak vezme, je to malej neznalej chudáček proti pěkně neomalený polorybě... To s tím neuměním řeči je naprosto perfektní. Můj táta je taky něco jako námořník a nemluví jak buran, ale když si vzpomenu na ty filmový, tak... no, tak to bude něco.
Úplně mě začátek dostal - a pak že "nevim, jestli ještě něco napíšu; myslím, že RIP byl vrchlo" Ha, ha, ha, já tomu nikdy nevěřila.
Bezvadný, Merci!
Agarvena: Já ti děkuju za připomínku, ale tohle jsou mýty. V každé verzi je to jiné.
Krásný Ale sirény nebyly zlé verze mořských panen. Byly to napůl ženy napůl ptáci, a žili na ostrově sirén, který se celý skládal z útesů a skal. To že vypadají jako mořské panny si až vymysleli lidi, protože potřebovali nějakou vodní příšeru, která lálá lodě na útesy. A ten Chaluhový mozeček mi taky připomíná Percy Jacksona.
Krásna poviedka... teším sa na pokarčovanie
No páni to by bylo Naprosto úžasný hlavně ty řeči no PARÁDA!
Opravdu moc podařené, píšeš krásně a vtipně. Jen tak dál, a honem pokračování
Tvoje nápady na náměty povídek, stamilionovou výhru ve sportce a Edwarda, bych chtěla mít. Kam ty na to chodíš, člověče, to nepochopím
Perfektní nápad a myslím, že se nám tu z jiker líhne další báječná povídka, i když v tvém případě, je to jasná věc. Píšeš bezvadně, poutavě a hlavně zábavně. Belliny přeřeky mě dostaly
Moc ti fandím a těším se na pokračování
Ace: Ne, nekopíruju. Pokud ti to tak připadá - budiž.
Skvělé, ale chaluhový mozeček? :-D Nekopíéruješ náhodou Percy Jacksona? :-)
Chaluhový mozečku krásný, nádherný, epický!
no tak toto vyzerá naozaj zaujímavo...
fantastický začiatok...
už sa strašne teším na pokračovanie...
Wowky...tak to bylo vážně krásý...super!
Prej "Nejsem sebevrah" A už ji máš venku A bylo to naprosto skvělý Takže pokračuj, protože je to fakt dobrý a psobí to tak strašně neuvěřitelně až je to uvěřitelný. Bella je hvězda. Myslím, že Eda se má na co těšit
hezkéééééé honem dalšííííí
Opravdu nádhera! Velmi mě úvod této povídky potěšil.
Skvělý
Jen hláška chaluhový mozečku mi moc nesedí, tohle není Percy Jackson!
jinak úžasný
Páni, Domi. Ty si nám kapitolku pridala už teraz? To je skvelé, myslela som, že ešte si budeme musieť pár dní počkať. No nič. Ja len kukák na toto čudo a nemám slov. Verila som, že to bude niečo úžasné a originálne, ako máš vo zvyku, ale že to bude až takto úžasné hneď od prvej kapitolky... Páni. Prekonala si sama seba. Ja sa už teraz neviem dočkať pokračovania, pretože nemám ani potuchy, čo môžem od tohto očakávať. Bože, ja toto musím ešte rozdýchať. Bože, ten začiatok! To nemalo chybu! Emmett bol dobrá voľba to prológu a hlavne nezvyčajná. Máš bod k dobru. No a Ed, ktorý neverí na morské panny, tiež dobré, hlavne preto, že na jednu narazil a tá mu dala pekne krásne po hube chvostom, či plutvou. To je fuk. Bože, vážne sa neviem dočkať pokračovania.
Emmet je klasa, ten uvod bol genialny ... poviedka vyzera zaujimavo, som zvedava co bude dalej
Jo mimochodem, hlasovala jsem pro tuhle a WTF? v soutěži nej povídka března
Domčo, víš, že u mě jsi jedna z nejlepších - ba co, nejlepších (!!!) spisovatelek!!! Začni vydávat knížky a budek bohatší než J.K.Rowling a Stephenie Meyer dohromady
Já chci umět žraločsky Povídka vypadá naprosto úžasně... Těšim se na další
Opravdu úžasná povídka kapitola též pěkná těším se na pokráčko
wow...už se těším na další kapitolku...je to super
Wau, bajecne! Skvely napad:)
Takže další geniální povídka geniálního autora! Absolutně jsi mě dostala. Nejen že jsi ji začala vydávat už teď (pokud vím plánovala jsi to až po skončení nekteré z rozepsaných povídek), ale navíc je to naprosto úžasná povídka. Edward je úžasný, Bella je skvělá a Emmett je naprosto famózní (jak jinak že?). Lepší začátek jsi snad ani nemohla vymyslet. Těším se na další kapitolu.
Další! Další!
no páni...
ty jsi neskutečná
Já vůbec nevím, co mám napsat, prostě to byla bomba....
Pán Boh zavaruj, keď sa učila hovoriť od námorníkov. Edík dostal pusinku od morskej panny. Počkať: upír dostal pusinku od morskej panny. To znie tak absurdne, až je to skvelé. Ja už som si pri tebe zvykla na nadprirodzenosť na druhú. Nie len upíri a vlkolaci, ale aj duchovia, čarodejnice a morské panny. Tak to má byť. Už od chvíle, keď sa objavila Bella som pochopila, že toto sa mi bude veľmi páčiť. Zbožňujem tvoje oddychovky. Zbožňujem, že pridávaš tak často. Som zvedavá, ako sa Bella zbaví toho chvosta. Buďme úprimný, Edward nie je jeseter ale upír. Jedine, žeby narástol chvost aj jemu. Už píšem somariny, čiže to zhrniem - úžasné.
Tohle bude ještě hodně zvláštní! Hlavně vidím Emmetta, jak se chechtá, že mořské panny nejsou a Edward se nám zbláznil a jeho rodinka ho bude dávat na "psychiatrické" oddělení. A Edward jako profesor? Heh, bude zajímavé, ho sledovat, jak je jednou svojí částí mysli u Belly a druhou na vyučování...
Celý uvedení do děje bylo famózní. Dostal mě Emmett - jak věří na pohádky - a taky Edward - když se ukázalo, že to nejsou jen pohádky, ale realita. Musel z toho být docela zdrblej, chudák.
Bella je neskutečná. Asi se mi zatím žádná Bella nelíbila jako ta tvoje. Mořská panna, hubatá, svá, která neumí pořádně anglicky. Dokonalá prostě. Sakrastická, dobírající si Edwarda... Od začátku do konce jsem se smála, prolog a první kapitola nás nádherně uvedly do děje a já jsem moc spokojená.
Líbilo se mi to, bylo to něco nového, neotřelého a já jsem strašně zvědavá na jejich další střety!
Děkuju, Domi.
S U P E R !!!!!!
Stále sa tu smejem a smejem a smejem.... tá reč je dokonaláááááá ( myslím Bellina)
Ariel - posteľ - Emmet ... woooow... sa rehocem jak tĺk...
Ha a predsa teda tie morské panny existujúúúú... no upír Edward je z toho asi na nervy, ale šak uvidíme čo a ako bude... už teraz viem že toto bude opäť dokonalá poviedka, pri ktorej sa nasmejem až až....
toto je úplna bomba Bella je úžastná... ja sa nemôžem dočkať dalšej:D ei.]
bomba, vypadá to dost dobře, zase jiná Bella, suveréní, drzá, vtipná ..... no a ten začátek mě totálně odrovnal, fakt jsem nečekala, že to vypráví Emmett nějakýmu klukovi, málem mě porazilo ... kam na tohle chodíš? .... nádhera, těším se na další kapču
Mne sa to moc, moc, moc páčilo... páni... vyzerá to tak zaujímavo.... Bella sa mi veľmi páči... a Eda.. je proste Eda... skvelé... rýchlo pokračko.....
Mne už neblbne net! Super!
- Domči, poviem ti, že tvoja poviedka je fakt úžasná! vieš ako sa teraz pozerám na monitor...takto
Tento Bellin sarkazmus mi strašne chýbal a som rada, že som ho tu našla Totálne ti to žeriem
V tejto poviedke bude aj Emmett!! AAAAA...nevieš si predstaviť, aká som šťastná Ten začiatok ma totálne dostal...Emmett a pedofil Nemôžem s toho
Geniálne si to začala...myslela som si, že to bude nejaký nudný, tuctový prolog, ale ono nie... To len náš Emmmett rozprával príbeh
....začne si o tom rozprávať a nakoniec Edwardovi neverí.. To je teda poleno-..
...Strašne sa mi páči táto Bella..."Myslela si typické"...t cítim, že tohoto Edwardovho opravovania sa nikdy nenabažím
Totálne super poviedka! Milujem ju tak, ako tvoj HUMOR! Dúfam, že nás budeš zásobovať ako na WTF?..
moc pěkné... moc se těším na pokráčko... JUPÍ !!!!
Konečně!
Pa-ráá-áá-da! Bella má teda prořízlou pusu a ty její "přeřeky" jsou taky skvělý.
Moc se mi líbil ten začátek... Emmett vyprávějící neznámému malému klukovi pohádku o mořských pannách. A nakonec na ně ani nevěří. To jsem zvědavá, jak se to ostatním chystá Edward dokázat. Přijde ke břehu a začne na ni volat? No, a ona určitě na truc nepřijde...
Samozřejmě že polibek byl taky skvělý. Tipuju, že Bella se nikdy nelíbala, a tak chtěla zkusit, jaké to je. Příští kapitola by mohla být z jejího pohledu...
Nemůžu se dočkat, až se to dozví ostatní Cullenovi. Eda líbal mořskou pannu. Hm, zjevně bude u Cullenů dost veselo.
Těším se na pokračování. Je to skvělá povídka, skvělý nápad.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!