Po velmi dlouhé době je tu další kapitola. Omlouvám se, že mi to tak trvalo. Mám měnší problémky, které byste nechtěli vědět. Kapča je taková rychlá, a podle mě i krátka. Pardon. SLíbila jsem na dnes kapitolu, je tu. Síla kometů je opravdu veliká. Děkuji všem. A dále děkuji hlavně DP alias EDí(opět), bez které bych dnes asi nic nenapsala. Užijte si to. A zanechte komentář, prosím. P.s. Snažila jsem se bez chyb, ale...
27.11.2009 (19:30) • ElizabethBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3274×
4. kapitola – oslava
Dnes jsem Cullenovi pozvala na svou narozeninovou oslavu. Nikdy jsem neviděla nadšenější výraz, než Alicin, když jsem jí to řekla. Moje upozornění samozřejmě jakoby úplně přeslechla. Hrozně mi scházela. Celých 18 let. Tahle malá elfí upírka je nenahraditelný ´človíček´.
„Donese někdo židle z garáže, prosím?“ zeptala jsem se účastníků mojí narozeninové oslavy.
„Ano, už se nesou. Zdravím, Bello.“ Odpověděl mi můj vlkodlačí bratr. Ano. Četli jste dobře, Seth je můj nevlastní bratr. Stal se jím po svatbě Charlie a Sue. Šťastná to láska – doopravdy.
„Sethe, ráda Tě vidím.“ Přivítala jsem ho objetím.
„Tak řekni, co je pravdy na tom že jsou tu Cullenovi. Nebo víš co, já se jich zeptám sám. Právě přijeli.“ Zazubil se na mě.
Měl pravdu. Skutečně přijela auta s hodnými upíry. A oslava mohla začít.
Pohled Edwarda:
Bellina oslava byla v plném proudu. I když jsem si slíbil, že se budu snažit, abych se moc nedíval na Bellu, nedokázal jsem to. Jak byla donucena tančit se svými dětmi, musela s nimi zpívat, jak…
Pořád jsem ji miloval. To nemohu popírat. Těch 18 let, ji vůbec neubralo na kráse. Naopak. S radostí jsem pozoroval, její peskovaní trojčat a výhrůžky na Jacoba, že mu oholí vlasy holícím strojkem. Mezi mými úvahami mě vyrušila jedna myšlenka. Byla od Setha, mám takový pocit.
*škoda, že trojčata vyrůstala bez otce. Bella by to měla lehčí. Kdyby je vychovával jejich táta. Edward. *
„Mohl by někdo dojít pro pití do špajzu.“ Otázala se Nessie. Okamžitě jsem se nabídl. Bella totiž právě do domu a musím si s ní důkladně promluvit.
Nechápu, jak jsem mohla povolit tak laťku. Trojčata si na mě zřejmě vynahradila všechny večírky, na které jsem je nepustila. Všechny zákazy, nařízení si vybily na oslavě. Vážně skvělé. S radostí jsem zmizela dovnitř. S příslibem uklidnění, nalila jsem si pití a zhluboka dýchala. Všimla jsem si , že ve špajzu se svítí. Vešla jsem a tam byl Edward. Vzhlédl ke mně. Začala jsem utápět v krásných topazových očí a tu v chvíli jsem si vzpomněla na jeden večer.
Ovinul paže kolem mě a tiskl mě k sobě, léto a zima. Měla jsem pocit, jako by každým nervovým zakončení v mém těle proudila elektřina.
„Navěky“ souhlasil (jistě jste poznali Rozbřesk - pozn. Aut , dále pokračuji já.)
„Doopravdy na věky?“ zeptala jsem se s nadějí.
„Ano, lásko.“ Sklonil se ke mně a políbil mě.
Zaplavil mě hřejivý pocit. Tento polibek byl daleko vášnivější než ty předchozí. Edward se už konečně přestal ovládat . Pomalu jsme se přesouvali do bílého domu a začali plnit můj dlouho očekávaný sen. Najednou ani neví jak, jsme se tam dostali, ležela jsem na Edwardově svalnatém těle na jedné z těch masivních kovových postelí. Levou rukou mě svůdně hladil po zádech a mezi prsty pravé ruky mi vášnivě prolínal prameny vlasů. Já jsem mu stejnou měrou oplácela polibky. Náhle jsem sjela na jeho krk a dále na jeho hruď, kde jsem částečně svým jazykem a částečně svými polibky objížděla obrysy jeho svůdného hrudníku. To už nevydržel a překulili jsme se…
„ Bello? Jsi v pohodě?“ ptal se mě Edward.
„Promiň, Edwarde. Ehm, říkal si něco?“ vrátila jsem se zpět do reality, z mojí nejlepší noci, která byla jednou z posledních. Poslední sex jsem měla totiž s mužem, jež stál přede mnou.
„Ano, ptal jsem se tě, kdo je otec trojčat.“ Při vyslovení jeho slov jsem sebou trhla.
„Do toho ti nic není.“ Odsekla jsem mu.
„ Opravdu? Bells, proč si mi neřekla, že to jsou moje děti?“
„ To myslíš vážně? Edwarde, kdy jsem ti to asi měla říct, Zjistila jsem to, až po vašem odchodu. Celých osmnáct let jsem čekala, jestli se vrátíš, ale ty si neudělal nic. Všechny jsem vychovala sama. Víš, jak to bylo těžký? Tři děti na prakticky svobodnou matku. Jsem pořád vdaná s tebou. Přiznávám, jsi jejich biologický otec. Ale jestli Tě uznávájí za svého otce, to nevím. Budeš si to muset zjistit sám."
Autor: ElizabethBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Po 18 letech - 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!