Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pan asistent a já - 22. kapitola

Bella prostě nemá klid. Nejdřív jeden chlap, pak jedna ženská, pak zase chlap a nakonec... To si přečtěte.

26.09.2011 (07:45) • Inoma • FanFiction na pokračování • komentováno 76× • zobrazeno 9963×

Celej ten den ubíhal tak nějak zpomaleně. Na ty dva jsem už naštěstí nenarazila. Zato Jess se mě držela jako klíště. Stále se mi omlouvala za ten včerejšek a snažila se mi vysvětlit, jak to je mezi ní a Tanyou. Prostě nijak. Tanya se jí svěřila a Jessicu ten její příběh prostě vzal. Jak by taky ne, když Jessicou cloumají hormony a představa, že se jí může stát něco podobného, ji děsí i za bílého dne. Na společný oběd se nedomlouvaly. Jen na sebe náhodou narazily.

A když už jsem věděla, jak se věci mají, včetně té záležitosti ohledně Edwarda a jeho snoubenky, chtěla jsem si odpočinout. Proto jsem se těšila domů. Na horkou sprchu, teplej čaj a farmářskou pizzu, kterou si objednám ještě před mým vstupem do sprchového koutu.

Mike s Jessicou s mým plánem zřejmě počítali, protože se dohodli, že půjdou na večeři někam ven a rozhodně nepřijdou dřív, než v devět. Takže všechno mohlo proběhnout podle plánu – nemyslet a jen prožít po dlouhé době normální večer.

Shodila jsem ze sebe oblečení a vlezla do boxu, když zazvonil zvonek. Že by to byla ta pizza? Ale ta holka říkala, že mi ji dovezou až za hodinu...

Oblíkla jsem si župan a letěla ke dveřím. Nebyla to pizza. Ani sousedka, která by potřebovala půjčit cukr, či mlíko. Zase stál přede mnou. Tak, jako každé ráno a každý večer během minulého týdne.

„Dobrý večer, zásilka pro slečnu Swanovou.“ Kurýr mi podával kytici bílých tulipánů. Byla mnohem větší než ty, které mi nosil v uplynulých dnech. Jen dneska u ní nebyla obálka.

„Opět ji nepřijmete?“ Ten kluk mě snad znal. Už jsem to všechno chtěla mít za sebou. Utěšovala jsem se hloupou představou, že za dva a půl semestru už tady ani on ani ona nebudou.

„Ne. Odvezte ji zpátky.“ Ten kluk zakroutil hlavou a položil tu kytku na zem. Před dveře.

„Je mi líto. Ale v případě vašeho ne mám tu kytku nechat tady,“ ukázal na podlahu a otáčel se k odchodu.

„Tak to teda ne!“ vykřikla jsem a natáhla se po tom kurýrovi, „tu kytku odnesete, a to hned teď!“ řvala jsem jak smyslů zbavená. Kdo si myslí, že je? Já o něm nechci nic vědět. Chci zase fungovat tak, jako v době před ním. Nemá právo mi zasahovat do života a posílat mi kytky!

„Ne. Klient si za to připlatil, takže bohužel.“ Ten kluk se mi snad zdál. Ale fajn. Zřejmě za prachy udělá všechno.

„Dobře. Dám vám patnáct babek, když ji odnesete,“ navrhla jsem už trochu smířlivěji. Pousmál se a zakroutil hlavou.

„Tak dvacet.“ Další zakroucení hlavou.

„Třicet.“

Ne.

„Třicet pět.“

Ne.

„Čtyřicet.“

Ne.

„Tak kolik?“ vyjela jsem na něj. Cítila jsem se trapně a hlavně strašně bezmocně. Málem jsem se rozbrečela. Tohle, že je svobodná Amerika? Tak proč jsem nucena přijmout něco, co nechci?!

„Pan Cullen mi dal tolik peněz, že si za ně můžu koupit ojeté auto,“ prozradil mi a mile se usmál. „Nevím, co vám provedl, ale já bych to na jeho místě už dávno vzdal.“ Tohle orodování si taky zaplatil?!

Už jsem nestihla nic říct. Vlastně jsem nestihla ani nic kloudného vymyslet. Ten kluk zmizel ve výtahu. Zato ta kytka mi ležela u nohou. Zírala jsem na ty bílé květy a přemlouvala se, abych je nechala tam, kde jsou. A pak jsem to zahlédla. Dneska žádná obálka. Jen malý papírek zastrčený ve stoncích. Ruka mě svrběla. Ne! Už žádné lži! Práskla jsem dveřma.

Zachumlaná v županu, s turbanem na hlavě, jsem si zalévala ovocný čaj. Ne, že bych dokázala myslet na něco jiného než na ten lístek, co leží přede dveřmi. Takže jsem se nemohla divit, když jsem ten hrnek přelila. Sáhla jsem po houbičce a rychle se snažila tu vodu setřít dřív, než skape na zem. Stihla jsem to za cenu spařeného prstu.

Celá roztěkaná jsem se posadila na gauč a zapnula televizi. Zprávy. Zprávy. Dokument. Zprávy… Prostě nic, co by mě zajímalo. A pak opět zazvonil zvonek. Pizza! Vyskočila jsem na nohy a hrnula se do chodby, abych otevřela.

Ta holka v ruce neměla žádnou krabici. Jen kabelku, která vypadala na první pohled velmi draze. Mile se usmívala, ale mlčela. Pak její pohled padnul na kytici, uchechtla se a já se málem propadla pod zem. Rozpačitě jsem si odkašlala.

„Hledáte někoho?“ zeptala jsem se a sebrala tu kytku.

„Ano,“ přikývla, „chtěla bych si s tebou promluvit, Bello.“ Odkud mě zná? Jak ví, jak se jmenuju?

„My se známe?“

„Jsem Alice.“ Alice… Alice… Znala jsem jen jednu Alici. A to z jeho vyprávění.

„Promiň, ale vážně si nemyslím…“

„Pozveš mě dál?“ Nečekala na odpověď. Drze kolem mě prošla a zastavila se až v obýváku. To snad nemyslí vážně?! Přiběhla jsem ve chvíli, kdy si odkládala sako na opěrku.

„Alice, my dvě se neznáme, takže bych byla opravdu moc ráda, kdybys odešla.“ Posmutněla, ale přesto se nezvedla.

„Víš, Bello, ty jsi tak tvrdohlavá,“ povzdychla si. Mám jí snad osobně ukázat, kde jsou dveře? Nebo bude stačit výhružka, že zavolám policajty? A najednou se zase zeširoka usmívala. Jakoby zadržovala smích. Je snad blázen?

„Bude z tebe dobrá kamarádka, Bello,“ upozornila mě na něco, co se rozhodně nikdy nestane.

„Nevím, o čem to mluvíš. Takže se laskavě zvedni a jdi pryč!“ požádala jsem ji trochu víc důrazněji, než jsem zamýšlela.

„Ach jo. A já ti chtěla vysvětlit, jak je to ve skutečnosti mezi Edwardem a Tanyou,“ nadhodila a vstala. Zírala jsem na ni jako na zjevení. Mohla by mi opravdu dát odpovědi? Nebude se ho zastávat? Řekne mi to bez okolků? Ale co když ji poslal on? Nejdřív kytku, a pak sestru… Alice ignorovala můj zadumaný výraz a šla do chodby.

„Počkej,“ zašeptala jsem, „Alice, počkej!“ Rozběhla jsem se za ní a málem zakopla sama o sebe. Riziko, že mi bude lhát, bylo sice dost vysoké. Ale byla jsem ochotná to podstoupit. A pokud se rozhodne pro pravdu, bude to pro mě jednodušší. Zjistím, že Edward Tanyu vždycky miloval a já byla jen takové malé povyražení. S tím bych se už holt snad dokázala smířit. Ale potřebovala jsem to slyšet od někoho jiného, než jen sama od sebe.

Alice stála u dveří a mile se usmívala. Čekala snad, že ji zastavím?

„Dobře, ale nejdřív dáme tu kytku do vody, jo?“ navrhla a vzala mi kytici z rukou. V kuchyni ji postavila do vázy, co stála na lednici, a napustila do ní vodu.

Jakmile se Alice posadila vedle mě, spustila jsem sama. Moc dobře jsem znala své otázky. Takže to ostatní mě nezajímalo. A už vůbec jsem nechtěla, aby mi povídala o jeho hrozném dětství v dětském domově a o tom, jak byl šťastný, když si ho Cullenovi vzali k sobě. Vlastně jsem o jeho dětství nevěděla vůbec nic. Jen jsem si jisté věci domýšlela.

A pak jsem taky nechtěla slyšet o jeho charakterových vlastnostech. Poznala jsem Edwarda milého, inteligentního, galantního. Poznala jsem ho jako něžného i vášnivého milence. A hlavně jsem ho poznala jako bezcitného a bezohledného lotra a podvodníka.

„Takže - Edward a Tanya spolu čekali dítě,“ nadhodila jsem. To, že spolu byli už od střední, mi bylo jedno. Jessica s Mikem spolu taky začali chodit v době, kdy jsme byli teenageři.

„Ne,“ odpověděla a já se zarazila, „Tanya byla těhotná, ale to dítě nebylo Edwardovo.“ A čí? Chtěla jsem vědět, ale tu otázku jsem spolkla. Současně s tím jsem pocítila zvláštní radost z toho, že nebyl otcem toho dítěte. A hned na to se ozvalo moje svědomí – co jsi to za člověka?! Tanya přece potratila.

„Ale…“

„Za to, že Tanya přišla o své dítě, může Edward,“ vysvětlila mi. Jak za to mohl on? Co udělal?

„Jak…“

„Byla to nehoda,“ vyhrkla najednou, „prostě něco, co se bohužel stává a Edward to olitoval. Tanye se omluvil snad milionkrát, a když se to stalo, tak se rozhodl o ni postarat a po čase spolu začali chodit, ale on ji nikdy doopravdy nemiloval. Byl s ní jen z pocitu viny, Bello.“ Alice byla najednou celá utrápená.

Odvrátila jsem hlavu a spolkla jedovatou poznámku. Jasně. Byl s ní jen proto, protože měl výčitky. A ten šutr jí koupil, aby sám sobě ulevil. Nejsem blbá. Tohle se děje jen ve filmech. Hodně starých filmech.

„On tě poslal, že?“ obvinila jsem ji. Vytřeštila na mě oči.

„Ne,“ odpověděla rázně.

„Jasně,“ odsekla jsem a vstala. Bylo načase, aby odešla.

„Podívej, Bello, on Edward je vážně…“ Alice moje gesto pochopila moc dobře.

„Dost, Alice! Přestaň mi tu laskavě lhát. Ta pohádka o ctnostném Edwardovi je strašně krásná, ale vůbec není pravdivá. Kdyby to dítě nebylo jeho, jak ty říkáš, tak proč by žádal Tanyu o ruku, hm? A proč by Tanya souhlasila, že si vezme někoho, kdo jí v úvozovkách zabil dítě? Laskavě mu vzkaž, ať mě už neobtěžuje! A ty odejdi!“ Ukázala jsem na dveře a vyprovodila ji - ne moc pěkným pohledem. Povzdechla si a zakroutila hlavou. Pak konečně vypadla.

V kuchyni jsem narazila na tu kytku. Stála jsem u ní a zírala na ten bílej papírek. Tak jo, když si to přečtu, nikdo se to nedozví. Vytáhla jsem ho a otevřela.

Co mám udělat, abys mě vyslechla? Říct promiň zřejmě nestačí…

 

xxx

 

Do školy jsem přijela docela pozdě. Večer jsem nemohla usnout. Ta hádka s Alicí mě kdovíproč pořádně vzala. Možná jsem ji měla nechat mluvit a hlavně jsem ji neměla přerušovat. Všechno to bylo tak strašně divný. A únavný.

Ptala jsem se sama sebe, proč se tím vůbec zabývám. Normální holka by se opila, nebo by si pobrečela u romantickýho filmu s kýblem zmrzliny a čtrnáct dní nosila černé oblečení. Jenom já blbec jsem se v tom musela pořád pitvat. A to jsem Charliemu vždycky vyčítala, že se i v soukromí chová jako policajt. Ach jo, jsem prostě po něm. K tomu, abych mohla celej ten „případ“ uzavřít, jsem potřebovala znát pravdu. A bylo úplně jedno, jak moc masochisticky se chovám. Vlastně jsem si za všechnu tu bolest mohla jen a jen sama.

Přednášky jsem procházela jednu za druhou. Ani jsem nevěděla, jaké téma probíráme. Jen jsem tam prostě byla fyzicky. Když jsem procházela chodbami, zírala jsem do země. Takže se nikdo nemohl divit, že jsem do ostatních narážela a nevšímala si okolí. Vnímat jsem začala až ve chvíli, kdy mě něčí ruka zatáhla za roh a pak do nějaké tmavé místnosti.

„Proč věříš Tanye a mě ne?“ zeptal se mě on.

„Cože?“ Jak jsem se sem vůbec dostala?

„Pořád se to snažím pochopit… ale marně. Je v tom snad nějaká ženská sounáležitost?“ ptal se mě dál.

„Cože?“ zopakovala jsem. Jsem vážně v nějakém kumbále s ním a bavíme se o jeho snoubence?!

„Jo. Jinak vážně nevím. Mě znáš dýl, ale jí věříš,“ předkládal mi svoje teorie. A já toho měla dost.

„Nemíním ti tady nic vysvětlovat. Pokud máš nějaký otázky ohledně ženských, zeptej se své snoubenky a mě už laskavě nech na pokoji! Přestaň mi posílat ty kytky! A ani za mnou neposílej svý sourozence!“ Byla jsem rozčílená. Ale naštěstí jsem nahmatala kliku. Vzala jsem za ni, jenže on mě přitáhl k sobě a přirazil na zeď.

„O jakých sourozencích to mluvíš?“ Taky byl vzteklej.

„O Alici.“ To jméno jsem málem vyplivla. Lhářka. Tohle měl být ten ctnostný Edward?!

„Kdy u tebe byla?“ Neomluvil se mi za ni. Jen ho zajímaly takový prkotiny.

„Včera,“ odsekla jsem a vysmýkla se mu. Utekla jsem co nejrychleji do auta. Jela jsem domů.

Zaparkovala jsem na svém obvyklém místě a hrnula se do bytu. Čekala mě tam poslední noc. Zítra jsem se měla stěhovat. Schody jsem brala po dvou. Nejela jsem výtahem, protože jsem potřebovala něco dělat. Hlavně nepřemýšlet. Dva. Čtyři. Šest. Osm. Tři kroky na podestě a znova. Dva. Čtyři. Šest. Osm…

Klíčky jsem si nachystala během pár vteřin. Musela jsem si sbalit ještě poslední věci. Zítra se přestěhuju hned ráno. Vykašlu se na školu a zkrášlím si svůj „nový“ pokoj. Nejlepší na tom všem je to, že tam mě ten kurýr nenajde.

Dveře nebyly zamknuté. Což bylo vlastně divný, protože Jessica s Mikem se měli vrátit až večer. Jess byla objednaná na biochemický screening v prvním trimestru. A ráno jsem odcházela jako poslední a vím stoprocentně, že jsem zamkla na dva západy. Potichu jsem si odložila tašku a vydala se do útrob bytu. Že tu může být nějakej zloděj mě napadlo, až když jsem prošla kolem zrcadla. Pohledem jsem hledala něco, co by se dalo použít jako zbraň. Nic jsem nenašla, tak…

„Je tu někdo?“ Z obýváku se ozval hlas, kterej bych tu nikdy nečekala.

 

Tahle kapitola se mi psala dost blbě. Takže se předem omlouvám za málo emoční část...

A děkuji za komentíky...

A ještě - příště se to rozsekne...

Jo, a ještě jedna věc - lidičkové, neptejte se, kdy bude další díl. Snažím se přidávat jednu kapitolu týdně. Mám patnáctiměsíčního syna, manžela, domácnost a další mimčo na cestě. Tak snad chápete, že nemůžu stíhat přidávat kapitoly každej den...

Autor: Inoma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pan asistent a já - 22. kapitola:

Víš, že mě vůbec nepřekvapilo, že se Alice snažila všechno zachránit? Tak nějak ji jako záchranné lano používám kde se jen dá . Ale Bella ji tedy slušně vypoklonkovala.
To s těhotnou Tanyou mi pořád vrtá hlavou. Jasně - ten její příběh mi přišel dost přitažený za uši... Alicina verze byla o něco věrohodnější, ale pořád je to nějaké divné. Jsem zvědavá, jak to nakonec vysvětlíš

Příště se to rzosekne?! Sorry, letím na další kapitolu

neviem kto by mohol byt ten tajemny v obyvačke ale Alice by som si rada vypočula to tajomstvo ako ,že Edward to dieta zabil omylom o tom chcem vedieť viac. A ´tym viac ma zo zaujima ešte jedna kapitola a tak zaľahnem aj keď mi to asi nedá pokoj

Juuu, tak to bola bomba. Som trochu zamotaná, ale snáď všetko pochopím v ďalších kapitolách. Píšeš úžasne napínova a najlepšie na tom je, že vôbec netuším ako to dopadne. Alice som sa náramne potešila. Len jej mohlo trochu docvaknúť, že Bella nebude rozumieť tej drobnosti s "budeme dobré kamarátky" ale verím, že budú a všetko bude ok. Ježíš, nech už sa ten Edward vykokce konečne! Zbožňujem túto poviedku.

Děkuju za Alici, to je snad jediná osoba, které v této povídce můžu věřit... (A navíc, to, že o její návštěvě Edward nevěděl, to jen potvrzuje.) Takže jsem si udělala nový náhled na věc... Tanya byla těhotná, ale stala se "nehoda" a Edward ji proměnil, čímž přišla o dítě? A pak ho možná i obviňovala a Edward se s ní díky tomu zasnoubil? Ale stále mi ještě není tak úplně jasné, proč se k Tanye chová tak, jak se chová. Nevyhrožuje mu třeba?
Strašně, hrozně moc se mi líbí ten poslíček s květinama! To mě prostě dostává! A to, jak í to nechal před těma dveřma a odmítal to odnést... A ten lístek... No já nevím, Edwarde, ale jednou už jsi možnost měl a mlčel jsi jako zarytý... Buď vyrukuješ s celou pravdou, nebo si můžeš řeči o ženské sounáležitosti nechat pro někoho jiného. (I když to se mi hodně líbilo... ) Ale musím uznat, že to, jak se snaží, mi imponuje. Jenomže pak to zakopává tím, jak se chová. Ale teď už si myslím, že to má svůj důvod.
Opěk úžasná kapitola, jsem zvědavá na to rozseknutí.
A ještě jedna věc! Ten konec je zabijácký!

ah, no tak som tu. no a poviem ti, dobre že mi oči z jamôk nevypadli, ked som dočítala... čo sa to tu bude diať

ja si tu pripadám, ako v dobre mierenej, kvalitnej detektívke - raz si myslím, že je v tom Tanya nevinne, druhý raz mám pochybnosti... a na tretí raz? no tak to sa dozviem, že som vedľa, ako tá jedľa. akoto teda je? a ako edward zavinil to, že Tanya o to dieťa prišla...hmmm... čiže tanya nie je upírka???alebo... bože, som to ja ale moták...

kapitola sa mi strašne páčila, ten doručovateľ s kvetmi nemal chybu. edwarodvy na nej musí fakt záležať, ked tomu doručovateľovy dal takú zálohu...
a to, ako sa pýtal belly, prečo verí tanyi a nie jemu bolo fakt dobré. to nepočul o takej veci, ako ženská logika?

som rada, že na scéne sa objavila alice, ale ked už sa prišla prihovorit, respektíve vyriešit klamstvá a intrigi ona, tak to musí byt vážne... fakt dúfam, že z tých dvoch budú kamarátky a kto to tam bol na konci? Edward? (to je môj hlavný tip) alice? alebo niekto nový? (napr. jacob) no, uvidíme... ty vieš teda napínať

a nakoniec- obdivujem ta, že okolo normálneho života dokážeš ešte písať. ja som len normálna žiačka a aj to nikdy nestíham písat... klobúk dole

tak jsem úspěšně dočetla... ahhh, opravdu se nemůžu dočkat pokračování, je to dokonalé, ale to jsem už psala. :3 strašně moc se těším, co se stane dál, je perfektní, jak popisuješ jejich emoce, jde ti to - od začátku do konce - skvěle, líbí se mi ty přesládlé i dramatičtější chvilky, prostě.. obdiv. :) ahh, chápu, že nemůžeš přidávat nové díly každý den, ale stejně se fakt moc těším. :333

úžasné... doufám, že brzy přibude díleček.. a čekám, že to bude Jacob

Úžasné

Podle toho jak všichni známe Edwarda, tak bych věřila jemu, ale zajímalo by mě, co se doopravdy stalo a jakto, že kvůli němu přišla Tanya o dítě. A hlavně bych ráda věděla, co mu Tanya řekla, že jí před děvčaty zas objal. Do toho dál posíla květiny. Ale musím uznat, že se ti to opravdu s tím poslíčkem povedlo. To opravdu nemělo chybu.
Teď jsem nedočkavá, kdo je u ní v bytě. Já bych se opravdu musela nasmát, kdyby tam byl Chárlí, kterej jí přijel pomoct se stěhováním.
Tak snad bude brzo další dílek a my se to dočteme, kdo na ní čeká v bytě.

ja to vidím takto - možno Tanya naozaj potratila AJ kvôli Edwardovi, ale zrajme má hlavnú vinu ona a využila to, aby ho donútila zostať s ňou, teraz klame a Edward je dosť veľký slaboch, aby sa jej vzoprel, ale že sa s ňou kvôli pocitu viny zasnúbil... je to blb, a Tanya je hnusoba Alice možno nemala zasahovať už teraz, kým je Bella čerstvo zranená, no a Bella...čo bude robiť teraz? vzdá sa projektu, alebo sa niekto nejako zbaví tej mrchy a riadne nakope toho slabocha? a potom? som zvedavá kto ju čaká, ale zrejme Tanya

že to je Jake a poslal ho Charlie pomôcť?...
Jake je fajn mohlo by niečo byť...
inak som naozaj v pohode...
strašne super poviedka...
skvelá kapča...
už sa strašne teším na pokračovanie...

super!!!!!!!!!

Úplne dokonalé .
Na to rozseknutie sa veľmi teším a rada si počkám na ďalšiu kapitolku

Ha! Alice Edwardovi pomáhá, i když on o tom neví. Jak jsem řekla, podle mě je ta největší mrcha Tanya a až po ní Edward... Tanya a ty její stupidní výmysly, aby si udržela Edwarda a on..., za to, že té upíří náně neoznámil, že s ní už nechce nic mít. Pokud (a teď vymýšlím) to byl skutečně on, kvůli komu přišla o dítě, nedivím se mu. Jen si nedokážu představit, jak se to stalo. On ji kousnul a ona potratila? A pak ho chvilku nesnášela, ale nakonec se do něj zakoukala a on měl ty typický mega výčitky? Protože v tom případě bych i chápala, proč jí nic neřekl... prostě se bál, což ho ale v žádném případě neomlouvá z pohledu Belly...
Ale to víš, já z Edwarda potřebuju pokaždé udělat kavalíra!!! A hrdinu!! Nádherná kapitolka, a skutečně se nemůžu dočkat další!! Už jen z toho důvodu, že se to má v příští rozlousknout!! Kdopak to bude u ní doma??? Prosím, vím že toho máš moc, ale netrap nás...

at je to Edward

Úžasné!! Nemám ani tušenie,kto to bude! Perfektné!

Nádhera Já bych spíš řekla, že to bude Tanya.

rrr Bella mi lezie na nervy

nahodou super ja sem rada za kazdou kapcu at je kdy je uz at se to rozsekne moc se tesim

Moc krásná kapitolka Vážně už se těším na další a doufám, že to už konečně pochopím Trochu se v tom ztrácím....A blahopřeji k miminku

juuu to bylo krááásný a návštěva? jsem moc zvědavá

moc se těším na další díl!

krása.... bude to Charlie

Kapitolka krásná. Moc se ti povedla. Jinak gratuluju k mimču A chápu, že se ti píše špatně, já nenanapsala už přes 2 měsíce nic a snažím se, takže jsi pořád na to o mnoho líp!

nádhera

Krásná kapča Na další dílek si klidně počkám, vůbec nemusíš spěchat

nádhera... teraz si počkáme na dalšiu...

Senzačná kapitola! Alice ma milo prekvapila... i keď niet sa čo diviť, že sa tam zjavila to by nebola Alice, aby sa nepokúsila pomôcť svojmu bratovi... A som rada, že sa Edward nevzdáva, ale nechápem o čo sa tu teraz snaží, keď v predošlej kapitole sa mal akosi viac k Tanyi

Som veľmi rada a vážim si tvoju snahu písať a pridávať ďalšie kapitoly napriek svojim povinnostiam, hlavne ak ide o deti

Krása není co dodat

super

to chci vidět kdo bude v tom obýváku, bylo by skvělý kdyby tam byl Edward..krásná kapča moc skvělýý.

Nádhera.

ááá kto to bude?? (tajne dúfam že Edward
)
skvelá kapitolka

miluju Bellu ve tvém podání je úžasná. a i když si to o ní Edward zřejmě nemyslí, já sem ráda, že ho takhle trápí.
sem vážně zvědavá, kdo je v obýváku.
nádherná kapitolka

nádherná kapitolka!

Krásná kapitolka

Kdo by to tak mohl být? Že by přijel Charlie přestěhovat Bellu? No, uvidíme. Necháme se překvapit co vymyslíš.
V každým případě já bych to nevydržela a přečetla si ty zprávy v mobilu, tuším, že jich bylo 36 (v 17. kapitole). Teď s odstupem několika dní, když opadl prvotní šok, by mě to zajímalo. A Edwarda bych taky vyslechla. Vyslechnout totiž neznamená hned odpustit (jestli teda něco provedl), ale získat užitečné informace.
A jinak tě plně chápu. Sama mám 2 děti a věkový rozdíl mezi nimi je rok a 9 měsíců. Starší má teď 2 roky a 4 měsíce a mladšímu je 7 měsíců. Chce to hlavně hodně spát. Kéž by to šlo do zásoby. Spánek a čas jen pro sebe je nedostatkové zboží.

krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná krásná KRÁSNÁ KAPITOLA!!!!

No to se dělá?! Takhle skončit kapitolu! Teď budu až do dalšího dílku jako na trní!
Krásná kapitola! Vážně jsem moc zvědavá, kdo tam na Bellu čeká...

Uf... Síce to nepriznávam vôbec, ale naozaj vôbec rada, Edwarda mi v tejto kapitole prišlo ľúto. Ale len trošilinku. Táto skutočnosť trocha zmenila ja môj postoj na Bellu a jej správanie. Aj keď len v tom dobrom, samozrejme. Ináč Ti veľmi pekne ďakujem za to, že sa tu Tanya pre tentokrát neukázala, pretože by chuť vraždiť premohla aj moje silné sebaovládanie. Nie, nie, nie a nie... Ja Tanyi proste neverím ani slovo. A je mi jedno, že môže kecať pravdu, aj tak jej to neuverím.
A síce viem, že ma do toho vôbec nič nie je, neodpustím si gratuláciu k bábätku. Prajem Ti strašne veľa síl, a hlavne, nech ste všetci zdraví.
A kapitola bola úplne dokonalá!

skvělá kapitolka

Jsem moc zvědavá jak to vyřešíš :D Edward by se měl možná snažit ještě o chloupek víc. Co třeba říct úplnou pravdu. Přinutit Bellu poslouchat. No nechám se překvapit. Ale rychle další dílek !

Že by Tanya? A jak to jako Vůbec myslel, když řekl, jestliv tom není nějaká ženská záležitost? To bylo docela ubohý Ale byla to boží kapitola a já se hrozně těším na další

Párádní

Skvělá kapitola. Jen jsem zvědavá, co Bellu přiměje začít věřit a kdo je uvnitř. Jinak - gratuluju k miminku a jelikož jsem v podobné situaci (jen věk dětí je 3 a rok a 4 měsíce), úplně tě chápu. Přeju hodně sil, protože čekat mimčo, honit se za patnáctiměsíčním a to další, je vážně záhul (vím z vlastní zkušenosti). Těším se na pokračování.

Skvělý dílek, celá tahle povídka mě uchvátila:) Přidávej kapči, jak ti to vyjde, budu se těšákovat:)

Pani. dokedy bude Bela taka tvrdohlava?
Ja s tym nesúhlasím buď sa bude správať normálne alebo ju nakopem do riti. Ruzomeno?;-)

Jéééé, kdo tam asi je? Kapitola se mi líbila, i když ty nejsi spokojená, tak já byla Děkuji, těším se na další díl

Dílek byl opět úžasný ! Děkuji ! Že máš rodinku a čekáš další děťátko jsem ani netušila - přeji hodně štěstí, ať ti vše vyjde ! Ještě jednou děkuji za novou kapitolku !

A já vim, kdo tam je! Tanya. Přišla na to. Nebo by tam taky mohla být Renné či Charlie, ale to už jsou nudnější varianty
Hádka o tulipány byla perfektní. Já tušila, že ten poslíček nakonec řekne něco takového. To by přece nebyl Edward aby mu nedal ruličku bankovek, která se mu ani nevejde do kapsy.
Musím říct, že i když možná slepě a pitomě, tak věřím Alicině verzi. Možná bude trochu poupravená kvuli upířím záležitostem. Neproměnil nahodou Edward Tanyu? Každopádně to nebude ženská záležitost...Kdyby Tanyu nelíbal, nebral za ruku a bůhví co ještě, tak bych mu věřila, že je v tom nevině. Ale takhle...
Tak kdo tu sakra mluví pravdu a kdo lže?
Alice byla perfektní jako vždy. To je snad postava, která se píše nejlíp. Vtipná, milá a má tolik odvětví, co můžeme rozvíjet. A tohle byla skvělá potyčka, i když to byla spíš potyčka ze strany Belly, protože Alice se jí trochu zasmála. Co vůbec Edward říkal na to, že ho Tanya za zádama pomlouvá? Protože si to přečetl v jejích myšlenkách...Teda pomlouvá, no nějaký synonymum...Lže o něm, teda pokud lže, ale její příběh mi přijde jako nejméně pravděpodobný,
Takže jsem opět napnutá a neklidná. Sakra!
Ta kapitola byla super, ale chápu tě. Mě přijdou moje kapitoly děsný a pak mi třicet lidí řekne úplně něco jinýho... Je to krása...a skutečně si to výborně zamotala...Ono to neuškodí. Naopak. Teď jsou to pěkný Akta X. Ale o tom už jsme se bavily, viď.
Takže závěrem. Krááása. Jako vždy, ale nutno připomenout.

já myslím, že jsi to vstihla dost dobře a nenapínej nás

no konečne trochu menej trápenia.... som rada za každú jednu kapitolu a verím Ti že nestíhaš všetko.... aj tak si zaslúžiš môj obdvi, píšeš krásne... teším sa na pokračovanie....

Hlavu z toho mám parádně zamotanou. Bella by už konečně mohla Edwarda aspoň vyslechnout. Vždyť co by jí to udělalo. Odkopnout ho může potom a aspoň bude vědět na čem je. Mě přijde, že on... prostě Tanya kecá. A co ta Alice? Přece se tak snadno nenechá. No a ten závěr... mám pár tipů, ale jsem pravděpodobně vedle jak ta jedle. Takže si počkám na další a jsem zvědavá, jak se to vyvrbí.

už aby se to všechno vysvětlilo ;)

Teda, teda, teda...
Já věděla, že ta Tanya lže... teda skoro. Tanya byla těhotná a Edward udělal co? Přeměnil ji?
No, jsem napnutá, jak to bude dál.

Dalsi

O-ou, kdopak je to v Bellině bytě??? Mám nějaký tip, ale nechám si ho pro sebe.
Tahle kapitolka byla skvělá, jako ostatně každá, jen se mi zdá, že se to čím dál víc zamotává. Takže Tanya byla těhotná? Ona není upírka? Nebo nebyla a při tom potratu prošla proměnou? Jsem na to opravdu zvědavá. Pořád nevím, o co tu jde. Edward vypadá, že o Bellu stojí, ale proč se minule líbal s Tanyou? Ani návštěva Alice moc nepomohla vysvětlit celou tu zmatenou situaci.
Moc se těším na další dílek a trpělivě si na něj počkám.
Užívej si rodinku i nové těhotenství

Přidat komentář:

Nick:

Text: