Bella zůstala s Alice ještě ve Forks, kde ji v upírku proměnil sám Aro. Aro se však vrátil zpět do Volterry spolu s Felixem, Jeremym i Victorií...
27.08.2013 (13:15) • Lena15 • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1272×
4. kapitola – Minulost nebo budoucnost?
Alice se zachmuřeně dívala po svém vlastním okolí a zkoumala vzduch, který vanul na druhou stranu – směrem od ní. Vyjímaly se v něm pachy i vůně prostředí, v němž s Bellou právě nyní nacházely.
Chladná kůže na Bellině těle dostala barvu slonovinové kosti a nádech mrtvolné nepohyblivosti, přestože její pohyby byly mnohem rychlejší. Alice také uvažovala, na co Bella naposled pomyslela, než skutečně pronikla do světa živých nemrtvých. Nejspíš na svou rodinu! napadlo Alici vzápětí a neradostně sklopila hlavu s ježatými černými vlasy.
Má rodina je někde hodně daleko, pomyslela si. Bůhví, jestli ještě pořád žijí. Možná umřeli hlady. Možná je spálilo slunce. Možná je zabili jiní upíři. A možná prostě nemůžou najít cestu ke mně.
Zvažovala každou možnost zvlášť, každé přikládala jinou váhu, podle její uvěřitelnosti.
A proč by zkrátka nemohli být v bezpečí? Proč zkrátka je tak těžké uvěřit, že jim nic zlého nehrozí?
Na tyto otázky Alice nerada odpovídala, odpověď naneštěstí znala! Hlavou se jí náhle jako sen začaly ubírat vzpomínky na minulost…
Byl krásný podzimní večer. Vítr jemně vlál a obloha dostávala stále tmavší barvu. Stmívalo se a Alice se svým mladším bratrem hráli nějakou bezvýznamnou hru, která je náramně bavila. Všechno bylo prostě dokonalé! Rodiče – Esmé a Carlisle Cullenovi – dohlíželi na Alici i jejího bratra. Všude přeci bylo tolik nebezpečných lákadel a lidí, kteří by rádi zakroutili jejich půvabnými krky. Tehdy ještě byla Alice novorozený upír, přestože síla z ní sršela na všechny světové strany, nebyla ještě tak ovladatelná.
Byla proměněna v devatenácti letech a její bratr Edward dokonce už v sedmnácti. Sice nebyli nijak pokrevně příbuzní a jejich rodiče také nebyli jejich opravdovými rodiči, ale dohromady tvořili, všichni čtyři, šťastnou rodinu.
Z psychiatrické léčebny, kam Alici uvrhli její vlastní lidští rodiče, protože byla podle všech jiná, ji zachránil právě Edward. Objevil se tam zničehonic, když cizí upír přestal sát její rudou – prozatím lidsky čistou - krev a zabil ho lehce jako poletujícího motýla. Vskutku Alici zachránil život!
Poté Edward s Alicí a Esmé s Carlislem vybudovali svůj život i společenský žebříček. Scházeli se čas od času se stejně smýšlející rodinou v Denali. Ovšem nikdy tam nezůstali příliš dlouho! Navštěvovali rodinu často a zároveň sporadicky – pro upíry je časový údaj zvláštně posunutý. Lidé ho na rozdíl od nich vnímají naprosto jiným způsobem!
Alice si se svým bratříčkem rozuměla velice dobře, vycházeli spolu na výbornou. Snad nikdy u nich nedošlo k nejmenšímu sporu – jako například u jiných sourozenců. Spousta sourozenců se totiž hádá či dokonce hůř, ať už mají v těle krev lidskou či upíří.
Jenže jednou přišla ke Cullenovu spolku hodně zvláštní rodina. Skupina upírů s temně černými plášti až na zem. Skupina tří mužů, kteří kráčeli úplně vepředu a za nimi šli další upíři – jako nějaká stráž. Později Alici překvapilo, že skutečně to jistá stráž byla. Muži vepředu se představili jako Aro, Caius a Marcus. Alice o nich doposud neslyšela – jen jednou se o nich letmo zmínil Carlisle, jenž u těchto upírů s bledými tvářemi a ostrými rysy nějakou dobu strávil.
Aro s tmavými dlouhými vlasy, jež mu splývaly po zádech, postoupil k nám dopředu a promluvil velice příjemným, skoro až omamným hlasem:
„Tak tohle je tvá rodina, Carlisle? Jsem velice rád, že je konečně potkávám, vás všechny… Směl bych vám nabídnout výhodnou nabídku? Především Edwardovi a Alice bych ji rád nabídl…“
Aro zamyšleně nakrčil obočí a čekal na odpověď. Cauis a Marcus postávali stále na svých místech několik kroků za ním. Edward se nervózně pohnul vedle Alice a nepatrně předstoupil ochranitelsky před ni. A to i přesto, že byl mladší z obou sourozenců. Aro se nad tím nepozastavil a dál očekával souhlas.
„To záleží na nich. Jestli bude Edward nebo Alice chtít jít s vámi, nebudu jim bránit. Chci, aby si zvolili sami!“ Edwardovi vztekem škubaly svaly v obličeji a z jeho úst se ozývalo cosi podobné zvířecímu vrčení.
Tentokrát se Aro pobaveně pousmál a lehce kývl Aliciným směrem.
„Co ty, Alice? Nechtěla by ses přidat k nám?“
„Alice, slyšíš mě?“ Bella volala do Aliciných uší skoro minutu, než se Alice probrala a ozvala se.
„Co se děje?“ optala se Alice a vyjeveně pozorovala Bellinu tvář, která se zkřivila vztekem z toho, že Alice je duchem nepřítomná. Když konečně zase přeřadila na aktuální stav svého života, Bella znovu zopakovala to, o čem tu celou dobu mluvila.
„Ničeho se neboj, Bello. Je to jen začátečnický pocit. Tahle ukrutná žíznivost za pár měsíců opadá a bude lépe zvladatelná. Věř mi! Procházela jsem si stejným obdobím. Nakonec se ti podaří zvládat tu žízeň a budeš se krmit jen, když bude třeba.“
Bella zkormouceně zavrtěla hlavou a zauvažovala nad tím, jestli má Alice nějakou rodinu. A jak se vlastně dostala k Arovi. Bella toho chtěla vědět tolik, ale svou zvědavost v poslední chvíli spolkla – drala se jí totiž z úst ven.
„Měli bychom si najít nějaké místo na přespání. Jistě jsi unavená…“
„Upíři přece nespí, ne?“ rozesmála se Bella trochu rozpačitě.
„Ne. Ale také si musí někdy odpočinout,“ mrkla na ni Alice šibalsky.
Najednou ale Bella ucítila něčí krev. Sladce se rozplývala vzduchem a lákala Bellu do svých spárů. Jemně kořenila vzduch jako lahodný pokrm. Náhle se ozval křik. Křik ženy, byla nedaleko. A Bella ji okamžitě ucítila! Ucítila blízkost lidské krve a rychle se rozběhla za ní…
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Lena15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Pach veverky - 4. kapitola - Minulost nebo budoucnost?:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!