Děkuji všem za to, že stále čtou tuto povídku. V tomto dílku... mno, přeneseme se do chvíle ranní - snídaňové a bůh ví, co ještě... Je to dárek pro všechny, kdo čekali na vývoj jejich vztahu v pozitivním směru. Nic pro ty, jimž se dělá z romantických scén špatně. ^^ Hodně zábavy. :)
24.09.2010 (17:45) • Esaiel • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3485×
Our life is a secret! - 18. kapitola
Další tiché zaklepání, oproti nejistotě v těch předchozích neslo tohle o mnoho větší význam.
„No tak, Swanová! Vylez! Nemůžeš zůstat zavřená v koupelně celej den!“ naléhal jeho hlas. Bella se ani nepohnula, krčila se v rohu mezi vanou a sušákem, schoulená do klubíčka. Strávila tam celou noc.
„Nemůžeš to brát tak vážně, fajn? Byla to jen pusa. Sama o sobě je docela neškodná. Máme tu případ, Bello, nemůžeme přestat spolupracovat. Nedá se z toho vycouvat. Já taky nebyl nadšenej. Pamatuješ na den, jaks mi to oznámila? To měla Swanová ještě šmrnc. Přestaň si hrát na slabou, ukřivděnou puťku z domácnosti, každej z oddělení ti poví, jaká doopravdy seš. Tvrdá, nezávislá, svéhlavá. Podřídíš všechno práci. Možná... bys mi o sobě mohla něco prozradit... Třeba by ti to pomohlo prolomit ledy...“
Během jeho řeči, ač on sám o tom nevěděl, se Bella namáčkla na dveře, o které se opíral. Po tvářích jí stékaly hořké slzy.
„Když myslíš...“ zašeptala tlumeně.
„No konečně! Swanová, asi tě zabiju! Už jsem se lek, že ses utopila nebo tak...“ Práskl jednou rukou do dveří. Otřásla se.
„Řeknu ti... to nejtemnější... výměnou za mlčenlivost... Ve skutečnosti se nejmenuju Swanová. Poručík Charlie Swan byl ten chlap, co mě našel. Skryl mě pod vlastní jméno. Chvíli jsem žila s ním, než se mu narodila vlastní dcera, a tak mě šoupl do děcáku. Vyrůstala jsem v domovech. Některé byly strašné, ale místy jsem se cítila i bezpečně. Děti byly kruté. Vždycky jsem chtěla sloužit jako policistka. Smály se mi. Chtěly být doktory, právníky, techniky nebo manažery velkých firem. Nebo pracovat jako zvěrolékařky! Nikdo to nechápal, byla jsem... obětí šikany. Stala jsem se... mladistvou delikventkou. Měla jsem jít do nápravného zařízení pro nezletilé a pravděpodobně bych skončila za mřížemi, kdyby si mě Didier nevšiml. Domyslel si můj potenciál a pomocí mé snahy a píle mě vycvičil na špionku. A tak se mi vlastně splnil sen. Nikdy jsem nechtěla víc než tuhle práci. Možná proto... nemůžu o ni přijít. Je to to jediný, co mi zbylo z mojí osobnosti...“
„Vylez ven,“ zašeptal k ní. Poslušně otevřela dveře. Náhle se ocitli nalepení téměř na sobě. Dívali se jeden druhému z očí do očí. Objal ji lehce kolem pasu. Položil ji jemně na záda a líbal ji na krk. Potom se svezl k jejím prsům, mačkal je a tiskl se k jejímu tělu.
Napětí z jejího těla se začalo uvolňovat. Bella zavřela oči a nechala se unášet jeho polibky a dotyky. Cítila horečku, tentokrát mnohem silněji než předtím. Tu, od které nelze utéct. Chtěla, aby i on cítil ten vášnivý pocit, který vyrůstal hluboko uvnitř jejího těla a odhaloval celou její podstatu - její vnitřní já.
„Věříš mi?“ zeptal se, když se poddávala jeho hlazení. Musel to být osud - protože on byl tím mužem, kterému vylila celé své srdce.
„Ano.“ Ale Edward, ač věděl, že by mohl, si ji nevzal. Těžce polkl a odstrčil ji od sebe.
Přál si, aby mu někdo hodil záchranný kruh, aby měl svázané ruce a nemohl se jí dotýkat. Cítil k ní obrovskou touhu. Ale zároveň i úctu. A když si uvědomil, že v tuhle chvíli je to jeho partnerka kolegyně z práce, udeřilo ho do očí, jak obrovský je hulvát a jak nezodpovědně se chová. Nebyl o nic lepší než středoškolák. Prohrábl si rukou vlasy a pokoušel se vzpamatovat z té neodbytné fyzické potřeby, která v něm tepala. Vzal její tvář do dlaní.
„Promiň, úplně bych tě zkompromitoval.“
„Úplně?“ opakovala toužebně a zamrkala. Edward se zamračil. Cítil se opovrženíhodně. Nevěděl jakou odpověď od ní může čekat. Jen chaos, který zuřil za jeho flegmatickým zevnějškem, zapříčinil, že se k ní zachoval tak vulgárně.
Její reakce byla překvapivá. Poklekla, objala ho rukama okolo hrudi. Chytil její dlaň a přitiskl si ji na srdce, které bilo jako kostelní zvon. Druhou rukou ji pohladil po tváři. Prsty jí podepřel hlavu. Vpil se do jejích očí.
„Já ti věřím. Nebojím se,“ řekla a přitiskla své rty k těm jeho...
________________________________________
DOTAZ: Chcete bonus v podobě toho, co se dělo pak? Nebo raději přejedeme hned dál?
Autor: Esaiel (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Our life is a secret! - 18. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!