Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osudové setkání - 2. kapitola

plakát Edwarda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Osudové setkání - 2. kapitolaKonečně se mi podařilo sepsat 2. kapitolu, tak tady ji máte. Předem se omlouvám za to, že je to tak krátké. Nic delšího se mi prostě nepodařilo dát dohromady. :( Jinak doufám, že se Vám to bude líbit a prosím o komentáře ( já vím, zní to blbě, ale ono se se pak lépe píše).

18.11.2009 (19:30) • Angel103 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1216×

Tetin dům byl, lehce řečeno, poněkud puntičkářský. Od plotu vedla ke dveřím úzká cestička, při jejíchž okrajích rostly pečlivě udržované růže. Plot byl nedávno natřený příšernou, křiklavě zelenou barvou. Oproti svým vrstevníkům byl dům tety Marty územím čistoty a pořádku. Zářil jako neonový poutač nějakého maloobchodu. Počkala jsem, než teta vytáhla starobylý svazek klíčů a jedním z nich odemkla domovní dveře. Začínalo mě pomalu zajímat, jak že to tu mám proboha živého vydržet. Bylo to jako bych se nějakým záhadným způsobem přenesla časem do devatenáctého století.

„Tak půjdeš dovnitř, nebo tady hodláš postávat do tmy?“ teta mě vyrušila z přemýšlení – na tváři výraz alá pohni, pohni, pohni.

„Jo, už jdu.“

Vstoupila jsem do předsíně a první věc, která mi padla do oka, byly takové ty babičkovské papuče. Vyzula jsem se ze svých botasek a jemně je kopla k botníku.

„Jdu si vybalit.“ Řekla jsem tetě, která mě zrovna provrtávala ledovým pohledem. Kde jsem měla pokoj, mě Marta poučila už cestou. Stejně tak mě poinformovala i o pravidlech tří U: učit se, uklízet, udělat pořádek. Hrůza, nemyslíte?

Než jsem se dostala do pokoje, musela jsem vyjít po prazvláštním schodišti z dob Nezávislosti. Ale když jsem otevřela ty dveře, které mi jako jediné dávaly pocit, že někam patřím, neubránila jsem se úsměvu. Melodramatické myšlenky nahradila představa polepených skříní plakáty s béčkovými celebritami. Já vím, zřejmě si myslíte, že jsem divná, ale ta představa se mi začala líbit. Už, jen když se mi před očima objevil rozzlobený výraz tety Marty…

Položila jsem batoh vedle postele a vytáhla pyžamo. Vybalování jsem se rozhodla nechat na později. Tak jeden nemůže vědět předem, jak dlouho bude v téhle díře trčet… Převlékla jsem se a lehla si do postele. Tohle byl perný den. Tetiny tepláčky se teď válely na podlaze. Dojem pěkného pokojíku – zajištěn. Klížily se mi oči a než jsem se nadála, spala jsem.

„Samantho vstávej, snad nechceš přijít pozdě do školy?“ Něco se mnou prudce zatřáslo a podtrhlo krutou fikci snu o útočících papučích a pletených ponožkách.

„Samantho dělej, vstávej.“

„Hm.“

Do očí mě uhodila ostrá sluneční záře. Někdo trhnutím rozhrnul zežloutlé záclony.

„Co je za den?“

„Pondělí. Tak už zatraceně vstávej,“ pronesl kdosi. Samozřejmě, že ten kdosi byla teta. Poněkud neochotně jsem vstala, vzala si na sebe oblečení do školy a šla na snídani. Od tety jsem tam měla připravenou buchtu. I přestože byla Marta protivná postarší dáma, zůstala skvělou kuchařkou. Její výborný gurmánský styl byl nejspíš vyhlášený i tady – v díře jménem Forks. Ochutnala jsem tetin výtvor a věřte – nevěřte, bylo to výborné. Já osobně, jsem se v tomhle oboru moc nevyznala. Naposledy jsem zkoušela vařit před rokem – dopadlo to říznutím do ruky. Nejenom, že to bolelo (jako čert), ale bylo to i VELMI nepříjemné. Ten pocit, jak se Vám ostří nože zabodává do prstu, bych nikomu zrovna nepřála. Bohudík, že tehdy byla mamka doma. Vzala mě do nemocnice a tam mi to zašili. Zpět k jídlu – teta mi k mému příjezdu upekla tvarohový koláč. Zdálo se, až zvláštní, že někdo tak extrémně protivný dokáže udělat něco tak úžasného. Bylo to lákavé a nešlo odolat.

Podívala jsem se na hodinky (obrovské, nástěnné, typu – Z babiččiny kuchyně). Nacpala jsem si zbytky koláče do pusy a vběhla do předsíně. Na první den jsem si nakonec učení vzít nemusela. Bohužel teta Marta ještě nezaregistrovala existenci aut a jakýkoliv dopravních prostředků. Do školy je to tak dvacet minut cesty tak, že do svého návratu domů (snad ten den někdy přijde!) mám zajištěnu zhubnutí minimálně 5 kilogramů.

Cesta do školy k mému překvapení, a zděšení zároveň, uběhla poněkud rychle. Do nedávna jsem byla zvyklá na ježdění do školy autem. Je snad možné, že pod tetinou nadvládou se lidé doopravdy mění? Rychle jsem tuhle myšlenku zapudila. To poslední, co jsem teď chtěla, bylo ztratit svoji osobitost. Ta malá hnědovlasá průšvihářka Sam by mi později velmi chyběla.

Samozřejmě, že cestou jsem se několikrát ztratila a jednou dokonce napálila do značky (konkrétně do zákazu zastavování). Věřili byste tomu? Tak tohle se může stát opravdu jenom mně. Jaká je asi šance, že půjdete, zakoukáte se do výlohy pekařství a napálíte to rovnou do značky, která se tam jakoby odkudsi vynořila? Malá, já vím. Inteligentní člověk, by Vám tu hned začal přepočítávat ku kolika ta šance je, ale ne člověk, který měl možná velmi lehký otřes mozku.

Tak mě napadá, že tehdy jsem měla předstírat nějaký vážný úraz nebo nahlásit atomovou bombu v blízkosti té blbé značky. Bylo by s tím stokrát méně problému, než s tím co mě čekalo ve škole…

SHRNUTÍ

Autor: Angel103 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osudové setkání - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře