Tenhle dílek je delší než obvykle, takže se těště! Je z pohledu Angela. Opět platí plsky komenty!
07.12.2009 (20:45) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 852×
5. kapitola – minulost Effie
Aspoň, že se teď netvářil tak provinile.
Pohled Angela:
Pracoval jsem v nemocnici. Sice mi bylo jenom sedmnáct, ale lidé mi hádali věk na dvacet, a tak jsem si nechal udělat občanku, ve které bylo napsáno, že mi dvacet je. Bavilo mě dělat lékaře. Ale neuměl jsem tak dobře odolávat lidské krvi jako můj adoptivní otec Carlisle. Na operace jsem moc nechodil. Pracoval jsem na infekčním oddělení.
Jednou jsem zase měl službu. Šel jsem se podívat na pacienty a uviděl jsem, jak odváželi mrtvou ženu, která zemřela na mor. Vedle ní ležela mladá dívka, nejspíše její dcera napadlo mě. Rozhodl jsem se, že jí umřít nenechám. Byla zrovna noc a v nemocnici na chodbách bylo málo lidí.
Vzal jsem tu dívku do náruče a šel jsem lidskou chůzí až před nemocnici. Když mě skryly lesy rozběhl jsem se upíří rychlostí a doběhl až k mému domu v lesích na Aljašce.
Zaběhl jsem s ní do domu a položil na postel v ložnici. Když jsem jí pokládal všiml jsem si, že otevřela oči a dívala se na mě. Nejprve jsem poodstoupil a chvíli si rozmýšlel, jestli to chci opravdu udělat a také jestli to vůbec dokážu. Rozhodl jsem se, že se o to alespoň pokusím, stejně by jinak zemřela!
Zakousl jsem se jí do krku a začal sát. Myslel jsem, že nedokážu přestat, ale dokázal jsem to a začala přeměna.
***
Když se to nádherné stvoření probudilo, začalo si mě prohlížet.
Řekl jsem si, že se jí představím a řeknu jí co jsem jí to udělal. Představil jsem se jí a ona mě. Měla krásné jméno, Effie. Poté jsem jí odvedl do kuchyně. Tam jsem jí vysvětlil pár věcí a šli jsme na lov.
Poradil jsem jí co má udělat. Poslechla mě a než jsem stačil, ještě cokoli říct rozběhla se za jelenem. Nechal jsem jí lovit, protože poblíž žádní lidé určitě nebyli. Sám jsem si ulovil medvěda.
Když jsem dopil už se na mě dívala a měla úplně roztrhané šaty. Takže vlastně Alice měla pravdu, že si někoho najdu. A naštěstí vybavila šatník v mém pokoji pro hosty, který jsem se rozhodl jí věnovat jako její vlastní. V lese jsem jí řekl ještě pár věcí. Rozhodl jsem se, že jí všechno důležité řeknu až v obýváku, až se převlékne.
Když jsme došli k domu odvedl jsem jí do jejího pokoje a postavil před zrcadlo. Já se do ní opravdu zamiloval, byla nádherná a milá. A dokonce to vypadalo, že i já se jí líbím.
Řekl jsem si, že jí zkusím políbit, ale to už ona ukončila tu vzdálenost a začala mě líbat sama. Ten polibek se mi líbil, ale jednou jsem ho ukončit musel.
Ukázal jsem jí skříň a poté jsem vyšel ven ze dveří na chodbu a tam jsem na ní počkal. Přemýšlel jsem, co si asi vezme na sebe. Z přemýšlení mě vytrhl její příchod. Měla na sobě upnuté džíny a černé tričko s nápisem, vše jí to ohromně slušelo.
Šli jsem spolu do obýváku. Kde jsem jí řekl něco o Volturiových a o své rodině. Měla pár otázek, na které jsem jí rád odpověděl. A pak nastalo ticho. Začali jsme se líbat. Bylo to tak nádherné, můj chtíč chtěl, abychom pokračovali dál, ale já nevěděl, jestli to chce i ona. Cítil jsem, že jestli se od ní okamžitě neodtrhnu, tak z ní začnu strhávat oblečení, proto jsem se radši odtáhl.
Omluvil jsem se jí za to, ale ona vypadala smutně, jako by jí bylo také líto, že jsme dál nepokračovali. Rozhodl jsem se, že až příště nastane podobná chvíle určitě to jen tak nenechám a budeme pokračovat dál.
Chvíli bylo ticho až ho prořízla ona: „ No tak mi ještě něco řekni o své rodině.“
„ Dobře tedy mám tři braty, jak už víš, ti se jmenují Edward, Jasper a Emmett. Můj první bratr Edward, má za manželku mojí sestru Bellu, Edward umí číst myšlenky, ale Belle ne, protože ona je štít, tedy jenom ten mentální. Potom můj bratr Jasper má za manželku mojí sestru Alice, Jasper cítí emoce a umí je ovládat, Alice ta zas vidí budoucnost. Ona věděla, že přijdeš, a proto ti zařídila i ten pokoj a vybavila skříň. Můj poslední bratr Emmett má za manželku mojí sestru Rose, Emmett má nadpřirozenou sílu a je to strašný srandista. No a naši rodiče Carlisle a Esme jsou také manželé, Carlisle umí skvěle odolávat lidské krvi. Mě je sedmnáct, umím stopovat, takže jsem stopař a teď mám tebe.
Všichni už se nemůžou dočkat, až tě poznají“ dokončil jsem vyprávění o své rodině. A teď budu zas já chtít vědět něco o ní.
„Také se nemůžu dočkat, až je poznám.“ Projevila nadšení Effie.
„A teď by jsi mi mohla říct něco ty o své rodině, co říkáš??“ Požádal jsem jí.
„No jasně. Takže když jsem se já narodila, opustil mojí matku můj otec, které jsem potom nikdy neviděla. Nemám žádné sourozence. Je mi sedmnáct let. Měla jsem pár kluků, ale nikdy moc vážný vztah no a teď mám tebe.“ Ukončila vyprávění úsměvem. To se mi líbilo, že mě také bere jako partnera.
Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Osudová pomsta - 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!