Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osudová pomsta - 3. kapitola


Osudová pomsta - 3. kapitolaTakže jsem nějak napsala 3. kapču je trochu kratší než obvykle, ale 4. bude stát za to, protože už jí mám napsanou. Máte tam odkaz na obrázek, protože mě moc popisy nejdou xD. Ale mě přijde že moc lidí to nečte, tak snad by jste mi aspoň mohli napsat kritiku (dobrý, hrozný, strašný apod...). Jo a asi máte máte pravdu, že v minulosti to takhle nebylo. Rozhodla jsem se, že tohle je jako přítomnost a v tom prologu to byla budouctnost a je to. Je to už i opravený v 1. kapitolce ...

3.kapitola-první lov a zasvěcení do upírského života

 

Teprve když jsme vyšli ven jsem si všimla, že dům je celý prosklený a obrovský.

 

Běželi jsem upírskou rychlostí dál od domu, do hlubšího lesa. Až najednou Angel zastavil.

 

„Nadechni se a řekni mi co cítíš“ poradil mi Angel. Poslechla jsem ho a cítila jsem takovou nádhernou a omamnou vůni, že jsem se neudržela a vyrazila jsem do lesa za tou vůní. Za malý okamžik jsem spatřila dva jeleny. Jedním ladným a mrštným skokem jsem byla u nich a zakousla jsem se jim do krku a začala sát jejich krev. Ta horká tekutina se mi rozlívala po krku a způsobovala takový omamný pocit.

 

Asi za dvě minuty bylo jelenovo tělo úplně zbaveno krve a já ho znechuceně odhodila pryč, ale měla jsem stále žízeň, a tak jsem znovu nasála vzduch a vydala se za další kořistí, tentokrát to byla puma, se kterou jsem musela chvíli válčit. Drápala kolem sebe, ale po mé kůži její drápy pouze přejely a nic mi neudělali, nezanechaly jediný škrábanec, trochu jsem se tomu podivila, ale jsem přece upírka ne? Takže teď mě už nic nepřekvapí.

 

Pumě jsem se prokousala tukem na krku, až k tepně a lačně začala sát. Znovu jsem zažívala ten opojný pocit pití horké krve. Když bylo její tělo bezkrevné opět jsem ho odhodila asi dva metry od sebe a zahlédla jsem Angela, jak se také sytí krví, tentokrát medvěda. Zápasil s ním úspěšněji než já s pumou, protože její drápy a zuby sice mé kůži nic neudělali, ale mé oblečení bylo na kousky, vyseli na mě už jen cáry.

 

Když Angel dopil otočil se na mě:„Už si plná můžeme jít domů?? A hlavně potřebuješ nové šaty“ a stočil svůj pohled na mé rozdrásané oblečení. „Ne že by ti to takhle neslušelo, si překrásná, ale nejlepší bude když ti koupíme nové co říkáš??“ Usmál se na mě svým nádherným omamným úsměvem.

 

„Jo asi máš pravdu nové budou nejlepší“ také jsem se na něj usmála, „jak to že ty umíš bojovat s medvědem bez jediné kapky krve??“ nešlo mi na mysl že jemu to šlo tak snadno a moje oblečení to nevydrželo.

 

„Léta tréninku, neboj se ty se to taky naučíš, stačí pár let, protože teď nestárneš, jsi nesmrtelná. A také nadpřirozeně rychlá, silná a krásná, nemusíš jíst ani spát. A tvoje kůže je mrtvolně bílá a třpytí se na slunci, takže nesmíš před lidmi na slunce. Poznali by, že jsme jiní. Teď máš červené oči, tak zůstanou ještě asi tři měsíce, ale když nebudeš pít lidskou krev, ale jen tu zvířecí naberou stejnou barvu jako mám já, karmínovou. Protože se nemění náš vzhled budeme se muset vždy po 5-7 letech stěhovat. No to je asi vše co by jsem ti chtěl k upírskému životu říci“ ukončil svůj proslov.

 

„Zajímavé, takže já mám teď červené oči? A slunce mi neublíží?? Třpytím se?? Jsem hezčí? To bych chtěla vidět“ chrlila jsem na něj otázky jednu za druhou. Jen nepatrně zakroutil hlavou a jen řekl: „Pojď“.

 

A tak jsem šla za ním. Zjistila jsem že jsme došli k tomu obrovskému domu. Odvedl mě do ložnice a postavil před zrcadlo. Nemohla jsem tomu uvěřit měla jsem tak krásně řezané rysy jako on. A moje kůže byla mrtvolně bílá, ale elegantní zároveň. A ty oči, šel z nich na první pohled strach, měli úplně krvavou barvu. Vypadala jsem krásně, dokonce by jsem řekla přímo božsky, ale to nebylo nic proti mému andělovi.

 

Vzal mě za ruku a otočil k sobě a se slovy: „Jsi to nejhezčí stvoření co jsem kdy viděl.“ Usmál se a já mu úsměv oplatila. Chvíli jsme se jeden druhému vpíjeli do očí, připadalo mi, že se v těch jeho snad utopím. Začal se ke mně naklánět, až jsem to nevydržela a tu vzdálenost mezi námi ukončila a políbila ho. On mi polibek ihned začal oplácet. Spojil naše ústa v jedno a zkoumal je, jako já ta jeho. Já jsem si ten polibek náramně užívala a přála jsem si, aby tato chvíle nikdy neskončila.

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osudová pomsta - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!