Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osudová chyba

Eclipse poster


Ahoj, tak to je má první povídka. Děj se odehrává od té doby, co Edward opustil Bellu. Belle se přihodí tragická událost, která ji změní, a nástrahy života ještě nekončí. Cullenovi se vrátí. Vezme je zpět? Dokáží jí pomoci? Jestli se ptáte, zda to je "happyend" musím přiznat, že sama zatím nevím. Budu nesmírně vděčná za komentíky:)

 

1.Kapitola
Nečekaný návrat

 

„Bello, jdu do práce" oznámil mi Charlie.

Podívala jsem se na něho a přikývla.

Povzdychl si a přišel ke mně.  „Zlatíčko buď opatrná" Dal mi ruce na ramena a já se přikrčila. Nedotýkej se mě, prosím...Nesnesu fyzický kontakt.... „Neboj" zašeptala jsem. Když si všiml mé reakce, rychle ruce stáhl z mých ramen a vyběhl ven.

Je to už 2 týdny co se mi to stalo...tu hroznou noc. Trhla jsem sebou. Nechci si to pamatovat, ale mé každodenní noční můry mne utvrzují v tom, že se to nikdy nezmění. Proč život musí být tak krutý, jako by nestačilo, že mne opustila má životní láska...už je to tak dlouho. Povzdychla jsem si a podívala se na svou snídani. Toasty a čaj, který mi Charlie připravil. Bezútěšný pokus, donutit mě najíst. Ale já jím, opravdu. Jen ne už tolik, jako kdysi. Usrkla jsem čaje a vyhodila snídani do koše.
„Čas jít do školy" zamumlala jsem si pro sebe. Sebrala jsem tašku a vydala se vstříc novému dni.


Zaparkovala jsem na školním parkovišti a povzdychla si. Došlo mi, že na tomto místě, vždycky parkoval on.... Edward, jak se nehybně opírá o své nablýskané stříbrné Volvo. Stál tam jako mramorová pocta nějakému zapomenutému pohanskému bohu krásy. Bello přestaň!! Nadávala jsem si. Musím zapomenout, musím, už se nikdy nevrátí...

Vzpamatovala jsem se a vydala se do školy. Lidé už si zvykli, že sem chodím, žádné upřené pohledy na mě, které vždycky vykouzlili ruměnec na mé tváři. Ale dnes to bylo jiné. Dnes si mne každý prohlížel, jako by čekal, co udělám. Jako bych se v tento moment měla otočit a běžet pryč. O co jim k sakru jde?! Neuniká mi tady něco? Povzdychla jsem si a snažila se ignorovat jejich pohledy.

„Ahoj Bello" pozdravila mě mile Angela. Jediná dobrá duše, kterou jsem znala. Nikdy se nevyptávala, co se mi stalo a za to, jsem jí byla vděčná.

„Ahoj Ang" oplatila jsem jí.

„Jak se dneska máš? Jsi ...v pořádku? Opatrně se zeptala. Jak se mám to chápu. Ale proč se mě ptá, jestli jsem v pořádku, vypadám hůř než obvykle? Jako by to šlo. Pomyslela jsem si sarkasticky.

„Jo fajn, proč se ptáš?

„Jenom tak" opáčila nervózně. Moment, něco mi tu nehraje. Však já to zjistím. Zazvonilo na hodinu.

„Měli bychom jít na hodinu" připomněla mi.
Přikývla jsem, a vydali jsme se směrem na hodinu trigonometrie.

Hodina ubíhala celkem rychle. Na svých zádech jsem cítila zabodnuté pohledy od svých spolužáků. Myslím, že má trpělivost bude brzy u konce. Co se tady děje? Proč každý na mě doslova zírá? Takhle na mě naposled zírali, když jsme s Edw- Dost Bello! Jako by už takhle to nebyli muka! Zanaříkala jsem si pro sebe.

Zazvonilo a já vyskočila z lavice. Vyšli jsme s Angelou ze třídy. „Uvidíme se na obědě" zamumlala jsem na Angelu a vydala se na další hodinu. Prodírala jsem se davem a v tom jsem ho zahlédla. Ztuhla jsem. Stál několik metrů přede mnou. Ležérně se opíral o zeď, oblečen do tmavých jeansů a černé košile, která těsně obepínala jeho mužné svaly a jeho do zlata zbarvené oči mě propalovaly pohledem. Ne, to není možné! Bello, ty ses opravdu zbláznila. Tvé halucinace jsou čím dál tím horší. Vzpamatovala jsem se a běžela na záchod. Rychle jsem se přiřítila k umyvadlu a omyla si obličej vodou. Jako by to mohlo pomoci... Uklidni se Bello, je to jen halucinace. Nic víc. Říkala jsem si pro sebe. Uklidnila jsme se a vydala se na další hodinu. Další hodiny byly nudné jako obvykle. Ale to jsem ještě nevěděla, co mě čeká.

Zazvonilo a já se vydala na oběd. Vešla jsem do jídelny, ignorujíc pohledy mých spolužáků. Nabrala jsem si nějaké jídlo na tác. Jako bych to mohla sníst. „Zbytečné"zamumlala jsem a vydala se hledat Angelu.

Přiřítil se ke mně Mike. „Ahoj Bello" pozdravil mě a vykouzlil úsměv na své tváři. Opravdu si myslel, že jednou své rozhodnutí změním a budu si chtít s ním něco začít? Teď to bylo ještě méně pravděpodobnější než obvykle. Už nikdy se mě nikdo nedotkne...

Celá jídelna ztichla. Cítila jsem, jak mi začínají hořet tváře opět. Podívala jsem se na Mika, jeho úsměv se ještě víc rozšířil. Opravdu si myslel, že se červenám kvůli němu? Hloupý zoufalý Mike Newton.

Najednou někdo praštil rukou do stolu. Ohlédla jsem se po zdroji toho zvuku. Přimrzla jsem na místě. Zlatavě hnědé oči mne propalovali pohledem, ruce zaťaté v pěst. Byl to rozzuřený, ztrápený pohled. Ale ještě něco v něm bylo...bolest, láska?! Ne, tomu nevěřím. Trhla jsem sebou. Vedle něho seděla ještě jedna bytost. Podívala jsem se na ní. Je stále jako elfka - tak krásná a půvabná jak si ji pamatuji.

A pak mi to došlo. Na chodbě, to nebyla halucinace. To byl vážně on. Ne, to není možné. No tak Bello, řekni jejich jména. „Edward a Alice Cullenovi" zašeptala jsem zlomeně. Celá tato událost se stála během několika sekund. Došlo mi to, je to pravda, žádné halucinace. Vypadl mi tác s jídlem z ruky a spadl na podlahu s ohlušující ranou. Pohledy ostatních spolužáků opět spočinuli na mně. Trhla jsem sebou a utekla. Běžela jsem ke svému náklaďáčku a nastartovala. Odjížděla jsem od školy co nejdál, ale kam jsem měla jet. La Push problesklo mi hlavou a vyjela.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osudová chyba:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!