Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osud v doteku - 7. díl

Rosalie Haleová


Ahoj, kapča je trochu kratší, ale určitě to napravím. Povídka mi teď dává hodně zabrat, mám všechny nápady v hlavě a nechci je hned vymlátit :) tak mi písněte komentář, začínám mít pocit, že se vám to moc nelíbí :(

7. Kapitola

Vypravěč:

Chvíli bylo ticho…

Z hlubokého lesa se najednou neslyšně vynořilo 5 postav. Bylo až nepřirozené, že se pohybovaly tak tiše. Jako by se ani nedotýkaly země. Je možné, aby ti lidé pluli nad zemí? Dlouhé pláště za nimi nadpřirozeně vlály a vířily noční mlhu. Pro obyčejného člověka by celá scéna mohla vypadat děsivě. Ale ne pro mne. Nejsem obyčejný člověk. Vlastně se o mně ani nedá říct, že bych byl člověk…

Zvedl jsem hlavu a podíval se směrem, ze kterého se ke mně postavy blížily. Celý svůj život jsem věděl, že tento okamžik nastane.  Byl jsem předurčen k tomu, abych předal své svědectví. Byl jsem předurčen k tomu, aby legenda, kterou střežím, přežila až do budoucnosti a aby se vyplnila.

Celý svůj krátký život jsem věděl, že si pro mě tma příjde. Dle rodinných legend jsem byl potomek světla. Pokračovatel světlonošů, v celých generacích se tohle poslání dědilo a nutno říci, že všechny tyhle generace byly úspěšné. Až já tedy zklamu.

Povzdychl jsem si a zadíval se svému osudu do tváře. Již nebylo úniku. Věděl jsem, co musím udělat…

Vytáhl jsem svou zbraň, namířil proti srdci a vší silou bodl. Postavy se nadlidskou rychlostí vyřítily mým směrem, ale já věděl, že mám vyhráno. Jejich jed mne nemohl proměnit. Musel jsem alespoň doufat, že mé poselství se dostane do správných rukou. Zemřu dříve, než budu schopen předat pochodeň světla svému synovi.

„Prosím, Bože, dej aby mé poselství nalezl člověk, který s ním naloží správně. Nedopusť nic zlého…,“ vydechl jsem a nohy mi vypověděly službu.

Dopadl jsem na zem, naposledy se zhluboka nadechl a propadl tmě…

 

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Dům Cullenových, současnost:

Srdce Edwarda i Belly se najednou zastavila. Zhruba s odstupem jedné sekundy srdce bouchla a již nenásledovalo nic. Všechny nás pohltil strach.

Ale co se to dělo? Nemohli jsme se hnout. Nemohli jsme vyběhnout upíří rychlostí do patra a začít oživovat.

Nějaká neznámá síla nás přikovala v obýváku.

Všichni jsme se začali postupně probírat k životu. Slyšeli jsme ten silný zvuk z patra. Překvapený pohled všech zabloudil do horních pater domu a všichni jako na povel jsme vyrazili nahoru. Nebyli jsme zatím schopni mluvit. Vedlo nás nutkání přesvědčit se, že je Bella v pořádku.

Vrazili jsme k ní do pokoje a sborem se nadechli v úleku. Bella ležela ve strnulé poloze na posteli a srdce jí silně bilo. Na první pohled vypadala stejně. Stejný obličej, stejné tělo, vlasy, rysy… ale už na ten druhý bylo jasné, že je něco v nepořádku. Evidentně se z ní stal zase člověk. Její kůže byla broskvově růžová, hrudník se pravidelně zvedal a klesal s jejími nádechy a výdechy, její tělo bylo měkké a poddajné a tak zranitelné. Vyzařovalo ze sebe auru zoufalosti. Nechápali jsme proč. Najednou si Jasper odkašlal a roztřeseně řekl.

„Ona zde není celá. Cítím její emoce a ona je zoufalá, protože nemůže najít svou druhou půlku.“

„Jak druhou půlku, jak to myslíš?“ zeptal se Carlisle a zamyšleně se podíval na Jaspera. Bylo na něm vidět, že má něco na mysli a že nejspíš začíná tušit, co se tady děje.

„Ona má pocit, že půlka její duše je někde jinde. Hledá ji, je zoufalá, protože ji nemůže najít,“ vysvětloval honem Jazz a náhle pochopil.

Během pár sekund zmizel a zbyl po něm jen zvířený vzduch. Otočili jsme se za ním, ale to už na nás naléhavě volal.

„Honem, všichni pojďte sem. To je skutečně neuvěřitelné!“ zavolal a my ho poslechli.

Edward ležel ve stejně strnulé poloze jako Bella. Všechny příznaky byly stejné. Jejich těla byla stejně lidská. Stejně zranitelná. Jediné, co jim zůstalo z jejich upírské podstaty byla jejich úchvatná nadpozemská krása.

Jasper se nadechl a tím na sebe upozornil.

„Ty emoce,“ řekl, „jsou naprosto totožné jako u Belly.“

„Carlisle, myslím, že se tady děje něco moc podivného. Myslím, že oni se hledají navzájem. Oni k sobě patří…“ vydechl Jasper a vypadalo to, že všichni s ním souhlasili.

Najednou se ozvala Alice. Její zvonivý hlásek všechny vytrhl z němého úžasu a nevíry.

„Měla jsem vizi,“ začala opatrně a upoutala tak dokonale pozornost všech, „Edward a Bella se milují. Oni si jsou předurčeni. Je to záležitost tak jistá, že slunce vyjde na obloze. Nevím proč, jenom jsem je viděla a ta jejich láska měnila svět. Měnila všechny, kteří je viděli…“ vydechla a její oči zářily štěstím.

Vypravěč:

Všichni v místnosti stáli strnule a bylo na nich vidět, že se snaží smířit se situací, která nastala. Nikdo z nich nevěděl, že Edward i Bella jsou nyní spojení poutem, jehož sílu neznal nikdo na celičkém světě. Ani oni sami to nevěděli. Nevěděli, že jsou předurčeni k velkým činům.

 

Bella:

Ležela jsem na posteli a poslouchala, jak mé srdce přestává bít. Nechápala jsem co se to se mnou děje, ale neměla jsem z toho strach. Jako bych cítila, že jsem předurčena k něčemu dalšímu. Vyšší moc? Dalo by se to tak nazvat? Musela jsem stále přemýšlet nad tím, proč zrovna já. Nedokázala jsem popsat ten pocit, ale já věděla vždy, že mé bytí není celé. Věděla jsem, že mám úkol. Mé podvědomí mi neustále napovídalo, že tohle ještě není konec. Nemůže být…

A najednou mé srdce udeřilo naposledy. Zvědavě jsem naslouchala tomu, co se bude dít dál. Nyní jsem již věděla, že tohle není konec. Ležela jsem a přemýšlela. Tichost mého srdce mi nepřišla nijak zvláštní. Byla jsem upír, jsem zvyklá na to, že mé srdce je potichu.

Ve špičkách chodidel a rukou jsem ucítila takové zvláštní teplo. Nevím k čemu bych to přirovnala. Snad jako šimrání peříčkem? Nebo spíš putování slunečního paprsku. Ano, doslova jsem cítila jako kdyby po mém těle putoval paprsek světla, který mne naplňoval. Věděla jsem, že se děje přesně to, co se má dít. To teplo postupně stoupalo a celé mé tělo se tetelilo. Jakmile paprsek dosáhl  k mému srdci, usídlil se tam. Jako světlená koule, která mi měla ukazovat směr. Má mysl byla zalita světlem a já viděla. Najednou jsem viděla vše. Viděla jsem co se stalo, děje se a má se stát.

Ano, již jsem věděla. Byla jsem šťastná. Konečně má duše dojde klidu. Konečně vím, co je správné…

Současně s tím úžasným pocitem „osvícení“ a mým uvědoměním se stala zvláštní věc. Uviděla jsem zář. Božskou zář, zář která mne doplňovala. To ona byla mou druhou polovinou. Tak to mělo být.

Najednou mým tělem projela čirá energie. Já se pod tou silou prohla v zádech jako luk a uslyšela zvuk svého srdce, jen těsně následovaný druhým srdcem. Tohle druhé srdce se mi usídlilo v hrudi a já věděla, že s jeho majitelem jsem spojena. Věděla jsem, že jsem jeho součástí stejně tak, jako on je mou součástí. Byl to dokonalý pocit.

Bytostně jsem toužila po tom, aby bylo majitel toho srdce vedle mne. Nevím proč, ale cítila jsem, že ho musím mít vedle sebe. Najednou jsem byla neklidná a začala pociťovat téměř fyzickou bolest z jeho nepřítomnosti. Celá jsem se napjala napínala všechny své síly abych si ho k sobě přivolala.

Věděla jsem komu to srdce patří. Edward. Můj život, mé světlo, má láska…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osud v doteku - 7. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!