Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osud v doteku - Prolog a 1. díl

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Proč by Edward nemohl být jednou ten zlý... předem se omlouvám za začátek. Je lehce nudnější, ale tak to s těmi začátky již bývá :) Doufám, že vás zaujme, těším se na vaše názory...

03.04.2010 (15:00) • Tersara • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1064×

Prolog

Utíkal jsem co mi síly stačily. Dech mne v hrudi pálil, ale já si nemohl dovolit přestat. Děs a čirá hrůza mne hnal  kupředu. Kdybych jen tušil. Se svým protivníkem jsem neměl šanci na výhru… srdce mi bilo na poplach a snad v předtuše věcí budoucích si každý svůj úder vychutnávalo. Najednou jsem do něčeho vrazil. Mé myšlenky se rozutekly a já věděl, že je konec. Přede mnou stál můj pronásledovatel. Měřili jsme se navzájem očima a já s úžasem zjistil, že ty jeho jsou černé. Černé doutnajícím vztekem, touhou po násilí a snad i hladem? Moment, počkat, hladem? Útočník se mírně pousmál a já už jen cítil na svém krku ostrou řezavou bolest. Bylo po všem.

Nočním Londýnem se rozezněly zvuky zvonů, rozléhající se všemi ulicemi…

 

1. Kapitola 

Chvílemi jsem se probíral a zase upadal do agónie. Agónie bolesti. Nevěděl jsem co se děje, s hrůzou poslouchal své srdce. Celým mým tělem se rozléval oheň. Nechápal jsem onu bolest. Můj mozek, sžírán plameny, nebyl schopen pochopit, čím jsme si tuto bolest zasloužil. Ve vzácných chvilkách, kdy jsem se z propasti temnoty vyškrábal na pomyslný povrch, jsem se upínal ke svému srdci. Bilo tak mohutně a rychle, bilo na poplach. Uhánělo vstříc svému konci…

  

Po 3 dnech:

Prudce jsem otevřel oči a zíral nad sebe. Čekal jsem útok, čekal jsem pokračování oné hrozné bolesti, která mne drtila poslední hodiny, dny, nebo týdny? Vůbec jsem nevěděl  kde jsem. Začal jsem usilovně přemýšlet. A najednou mne zaplavily vzpomínky. Všechna ta hrůza a bolest.

Zhluboka jsem se nadechl. Má nová, dokonale prostorná a čirá mysl mne nabádala, abych to udělal. Čekal jsem na slastný pocit klidu, rozlévajícího se mi žilami spolu s okysličenou krví, ale uvědomil jsem si, že ho mé plíce nepotřebují. Kupodivu mne to nepřekvapovalo. Pomalu mi začalo docházet, že něco je jinak. Probíral jsem se posledními okamžiky svého bytí a vzpomněl si na ty černé dechberoucí oči.

Najednou se mé ruky někdo lehce dotkl. Všechno mé svalstvo se v hrůze napnulo a mé tělo zareagovalo ve zlomku sekundy. Stál jsem u zdi, lehce přikrčený, z hrudi se mi ozývalo vrčení. Proti mně stál muž. Ruce měl zvednuté před sebou dlaněmi k sobě. Hlavou mi prolétla myšlenka, že se mne snaží uklidnit. Stále jsem vrčel, kdy náhle jsem uslyšel: „Konečně… Drahý Edwarde, nemusíš se mne bát. Tak dlouho jsem na tebe čekal… musím se ho pokusit uklidnit, aby nemusel  zasáhnout Demetri s Felixem.“

„Nikdo mne nemusí uklidňovat, co se tady děje? Odkud znáte mé jméno? A jaktože jste na mne čekal?“

Muž se náhle zarazil a ztuhl. Jeho nepřirozeně rudé oči se zaleskly a rozšířily nechápavostí.

„Edwarde,  co to povídáš? Nerozumím ti. Na nic jsem se tě neptal. Jak jsi věděl na co myslím?“

„Já, já věděl na co myslíte? Já jsem jen reagoval na to, co jste mi řekl.“ Zmateně jsem se díval na toho člověka  a přemýšlel, co to má sakra znamenat. Najednou se ten člověk na mne zadíval a lehce se pousmál. Vypadal jako by právě na něco přišel. Promluvil na mne s těžce potlačovanou vítězoslávou v hlase.

„Edwarde, omlouvám se. Nezačali jsme nejlépe. Mé jméno je Aro Volturi. Nemusíš se mne bát. Jsem moc rád, že jsme se potkali.“

„Takže Aro,“ promluvil jsem, „můžete mi vysvětlit, co tady vlastně dělám? Co se to se mnou stalo?“  Aro se na mne pátravě podíval, v jeho očích jsem zahlédl mírnou paniku? Najednou jsem slyšel jeho myšlenky. Konsternovaně jsem na něj civěl. Kdybych neviděl jeho tvář jen dva metry od sebe, nevěřil bych. Jeho výraz byl dokonale nehybný, jako socha. A já přesto slyšel, jak na mne mluví. Vyvalil jsem na něj oči a on se pousmál.

Nadechl jsem se. „Upír?“ uniklo mi. „To jako vážně?“

Aro pouze chladně přikývl a já najednou věděl, že se nemusím dál ptát. Vše mi přehrál ve své hlavě. Najednou ho začaly napadat různé myšlenky a vzpomínky. Jen jsem civěl a celé mi to došlo…

„Edwarde, doufám, že ti nebude vadit, když ti představím svého přítele. V žádném případě se ho nemusíš bát. Pevně věřím, že nám vše objasní.“ Pevně se na mne podíval a pokynul mi ke dveřím.

Za nimi stáli dva muži. Uvědomil jsem si i jejich myšlenky a překvapilo mne, že jsou až skoro opovržlivé.

Podíval jsem se na ně a pronesl: „Felixi, Demetri, rád vás poznávám.“ Najednou se mi v hlavě rozpoutala smršť. Oba dva na mne civěli a naprosto nechápali. Aro nás předešel a pokynul mi a jeho dvěma nohsledům, abych ho následoval. Bylo pro mne velice těžké vstřebat celou tuhle situaci. Ale něco v mé hlavě mne ujišťovalo, že vše bude v pořádku. Následoval jsem tedy Ara a začal být velmi zvědavý.

Autor: Tersara, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osud v doteku - Prolog a 1. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře