Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osmá ctnost - 6. kapitola

Osmá ctnost - 6. kapitolaBella se seznamuje s Carlislem a něco pokazí. Málem.

Bella:

Stála jsem před dveřmi do lóže. Zhluboka jsem se nadechla a vzala za kliku. Už jen pár minut a začne představení. Doufám, že se mě už na nic nebudou vyptávat. Je to divný – on mě nesnáší už od pohledu a jeho sestra se se mnou snaží spřátelit. I když musím uznat, že mi Alice přijde sympatická. Zřejmě se ráda baví na účet svého bratra.

Vešla jsem dovnitř. Sedadla byla ve dvou řadách za sebou. V nižší řadě, blíž k zábradlí, seděl on a vedle něj bylo poslední prázdné místo. Moje místo. O dva schody výš seděla za Edwardem Alice. Vedle ní seděl blonďatý muž. Jejich otec, lékař, ten, co zná Forks. Myšlenka na Forks mě vždy dokázala uklidnit, ale teď měla opačný efekt. Vždyť kdyby se Carlisle odtud neodstěhoval, mohla jsem s jeho dětmi chodit do školy. Při té představě jsem se zachvěla.

„Dobrý večer,“ pozdravila jsem jejich otce. Všichni se na mě otočili. Alice se usmívala.

„Dobrý večer,“ odpověděl Carlisle a měřil si mě pohledem. Alice si upoutala jeho pozornost a vyprávěla mu, odkud jsem. Já se mezitím přesouvala na své místo. Jenže toho prostoru na projití kolem Edwarda nebylo mnoho. Postavil se a ustoupil na stranu. Při tomto nepatrném pohybu se mě zlehka dotkl klopou svého saka. Opět jsem se zachvěla. Ale tentokrát to bylo jiné. Ten dotyk mi projel celým tělem. Srdce mi začalo zběsile tlouct. Cítila jsem blízkost našich těl a jeho pohled, kterým mě propaloval. Prošla jsem kolem něj a posadila se.

„Edwarde, nebude ti vadit, když si vyměníme místa?“ ozvala se Alice. „Víš, že jsem malá a já odtud pořádně nevidím.“

„Samozřejmě Alice,“ odpověděl jí a přenechal jí místo vedle mě. „Ne, nechoď. Nevzdaluj se ode mě,“ vykřikl slabý hlásek uvnitř mě. Zároveň mé tělo strnulo a srdce vynechalo jeden úder. Proboha, co to se mnou je? Podívala jsem se vedle sebe. Už tam seděla Alice. Usmála se na mě a mrkla. Tvářila se, jakoby můj vnitřní výkřik slyšela.

„Takže, ty pocházíš z Forks?“ zeptal se mě někdo za zády. Otočila jsem se za tím hlasem. Ptal se mě jejich táta.

„Ano.“ Doufala jsem, že se mě už na nic nebude ptát.

„Promiň, že jsem se nepředstavil. Já jsem Carlisle Cullen a tohle jsou mé zřejmě nevychované děti, když se nás neobtěžovali ani představit.“ Střelil po nich pohledem.  Snažila jsem se zachránit situaci.

„V pořádku. Já jsem Isabella Swanová.“

„Takže Isabello…“

„Jen Bello,“ netaktně jsem ho přerušila.  Naštěstí si toho nevšímal.

„Takže, Bello. Změnilo se něco ve Forks?“

„Ani nevím. Kdy jste tam byl naposledy?“

„Před 6 lety.“ Zvláštně se usmál. Snažila jsem se rozpomenout, co bylo ve Forks nové, ale nic mě nenapadlo. Je to malé město. Nic se tam nemění. Jedna věc ale ano – zrušení střední školy v rezervaci. Quileutové proti tomu demonstrovali, ale nemohli nic dělat. Úředníci rozhodli, že bude finančně výhodnější podporovat jen jednu střední školu a ta ve Forks byla větší.

„Zavřeli střední školu v La Push,“ oznámila jsem Carlisleovi a doufala, že mu to jako odpověď bude stačit.

„V La Push?“ otázal se a v očích mu jiskřilo překvapení.

„Ano. Byl jste tam někdy?“ Neodpověděl, snažil se zřejmě rozpomenout, a tak jsem mu chtěla pomoct: „La Push je Quileutská rezervace, jižně od Forks. Určitě jste tam byl. Každý tam jezdí, většinou na pláž.“

„Ano, matně si vzpomínám, že jsem tam jednou byl… vždy jsem měl za to, že Quileutové se straní ostatním lidem.“

„Ano, ti starší. Ti mladší už ne. Vlastně jim starší přijdou trošku mimo. Odmítají opustit rezervaci, byť by si jen měli zajet na větší nákup. Moc věří těm svým legendám.“ Usmála jsem se a snažila uvolnit atmosféru, která se každým mým slovem stávala svízelnější.

„Legendám?“ zeptal se Carlisle a já měla pocit, že se zajímá více, než je zdrávo.

„Ano. Quileutové mají spoustu legend. Můj kamarád Jacob mi jich pár vyprávěl. Zná je nazpaměť, protože jeho táta je právě jedním ze starších.“ Na tváři se mi rozlil úsměv při vzpomínce na Jakea.

„Jaké ti vyprávěl?“ Že by byl tak fascinovaný nějakými báchorkami starých mužů?

„No, například o potopě světa, o vlcích, o třetí ženě a…“ …studených, projelo mi  hlavou, když jsem si uvědomila, že právě porušuji slib, který jsem dala Jakeovi. Sám měl nakázáno nikomu o těchto legendách nevyprávět a mě prosil o to stejné.

„A…?“ Carlisle hořel zvědavostí.

„A tak,“ odpověděla jsem a dala tak najevo, že dál pokračovat nemíním. Tónu mého hlasu si nemohl nevšimnout, a tak začal z jiného soudku.

„Takže tvůj kamarád je Quileut?“

„Ano. Je o rok mladší. Letos bude maturovat.“

„Jak se jmenuje?“ vyptával se dál. Stále jsem přemýšlela nad jeho nadšením po legendách, tak jsem odpověděla zcela automaticky:

„Jacob Black.“ Při vyslovení jména mého nejlepšího kamaráda všichni tři ztuhli. Jejich obličeji projelo překvapení, naštvání a dokonce i nenávist. Najednou jsem cítila potřebu Jakea chránit. Vím, že mu nic nehrozí, ale ten pocit potenciálního nebezpečí byl vtíravý.

„Jak jsem řekla, mladí Quileutové považují tyto legendy za báchorky a Jake patří mezi ně. Vlastně se jimi strašně baví a rozhodně jim nevěří. Dokonce si kvůli tomu dělá blázny ze svého táty.“ Snažila jsem se nahodit pobavený výraz.

V sále se začalo stmívat. To mě donutilo se otočit a sledovat jeviště. Chvíli jsem se musela překonávat, abych nemyslela na naši zvláštní konverzaci, ale pak mě balet úplně pohltil. Sledovala jsem baletku, která měla sólo. Nehrála hlavní roli, ale přesto byla ve svých pohybech naprosto precizní. V duchu jsem děkovala mámě, že mě nutila do hodin baletu, když mi bylo deset. Stále jsem dokázala pojmenovat některé piruety a kroky, které tanečnice předváděla.

Světla se začínala rozsvěcovat. Byla tu přestávka. Jakmile ustal potlesk, vstala jsem a počkala, až mi Alice uvolní cestu. Rychle jsem prošla. Nechtěla jsem jim zase odpovídat na jejich otázky. Šla jsem na toaletu a pak jsem zamířila do buffee. Bohužel tam byla dlouhá fronta a mě se nechtělo čekat, až přijdu na řadu, tak jsem to nechala být. Šla jsem na balkon, který otevřela šatnářka. Venku už byla tma. Nebe bylo prozářené hvězdami a teplota nebyla nepříjemná, foukal jemný vánek. Snažila jsem se zhluboka nadechnout. Uvnitř sebe jsem cítila úzkost. Neviditelná ruka mi svírala srdce. Proč se tak cítím? Sakra, co to se mnou je? Proč se bojím o Jakea? Souvisí to snad s Cullenovými? Ne nesouvisí. Vždyť ho ani neznají. Ale proč mám pocit, že jsem udělala něco, co nepůjde napravit?

„Á, tady jsi. Bello, za chvíli to začne.“ Lekla jsem se a pak si uvědomila, že to je Alice. Otočila jsem se k ní a vydala se zpět do naší lóže.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osmá ctnost - 6. kapitola:

 1
1. AMO
28.06.2011 [20:40]

AMOMoc jim fandím, je to skvělé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!