Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Oni mají lásku, jen já ne! 2. část

15.12.2011 (19:15) • mollynkaska • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1516×

Oni mají lásku, jen já ne!

Oči červené jako krev na mě upíraly pohled. Určitě jsem se tvářil jak blázen s pootevřenou pusou a vykulenýma očima. Z jejího pohledu jsem tál. Hned bych tu krásku objal a za nic na světě nepustil.
Vyrušilo mě Edwardovo uchichnutí. Ihned jsem nasadil masku pokerového hráče a Edwardovi věnoval jeden extra vražedný pohled. To už se Edward rozesmál naplno a i ten mizerný elf Alice. Pff.
Edwarde, musíš na to upozorňovat?! napomenul jsem myšlenkou toho mizeru Edwarda.
„Jane, proveď nové hosty hradem, a ty, Alecu, přines zásoby lidské krve, hosti jsou velice žízniví! Ano, vyměnte si služby, Alec je nějak rozptýlen,'' přikázal Aro Jane a mně.
Skvělé! Z mého mrtvého srdce spadl balvan. Nevím, jak bych dostal ze sebe byť jen jediné slovo, být jí nablízku. Ty vlasy, dokonalé tvary, postava, prsa a ten zadek! Zatřásl jsem hlavou, nemohl jsem přeci dopustit, aby mě ovládal ten cit! Pff! To sotva! Rychle od ní musím odejít, jinak se neovládnu.
Zašel jsem do velké komnaty, kde byla mohutná zásoba krve pro veškeré situace. Vzal jsem velký koš a do něj dal třicet pytlíků lidské krve. I s košem jsem se vrátil do sálu. Aro mě po dlouhém čekání poslal k hostům do pokoje, odevzdat jim krev.
Šel jsem chodbou a jako první jsem musel jít za ní. Ne, nepůjdu! Ale jo, půjdeš!

Praly se ve mně dvě části mého já. Ani nevím jak a už jsem ťukal na její dveře. Otevřela mi se svůdným úsměvem.
„Ahoj, Alecu!'' pozdravila mě a přitom koketně mrkala hustými řasami.
„A-a-hoj, já-já jen přinesl trochu krve, zítra přijde čerstvá, sva-svačina, takže by vám-vám mohly stačit tři, tři pytlíky,''  pronesl jsem a nejraději bych se nakopal za moji nervozitu.
Zřejmě ji moje rozpačitost pobavila, na tváři jí pohrával mírný úsměv.
„To bude stačit, ale nechceš jít dál a trochu si popovídat?'' ptala se andělsky a přitom naklonila roztomile hlavu, jako kdyby něco provedla.
„Já nevím, mám ještě donést krev pro vaši rodinu a...'' odporoval jsem, i když pouhá představa být s ní byla velmi lákavá, jenže ona mě přerušila.
„Už ani slovo, pojď do mé ložnice a tykej mi!'' Vzala mě za volnou ruku a táhla do jejího pokoje, při slově „ložnice'' mi hlavou proběhlo plno hříšných představ.
Jakmile zavřela dveře, dychtivě se na mě vrhla, líbala, trhala mi oblečení a přitom všem dravě vrčela. Já jsem s radostí polibky oplácel. Jenže nebylo to moc rychlé? Tuto otázku jsem musel odsunout na později, jelikož se mi její ruce dostali pod kalhoty a já jsem nesměl být pozadu.
Na příštích pár hodin jsme měli o zábavu vystaráno.

O pár hodin později

Přejížděl jsem jí prstem po rameni, spokojeně zavrčel a najednou jsem to všechno zkazil. Tuhle chvíli a myslím i naši budoucnost. Vylítla ze mě totiž ta dvě osudná slůvka:
„Miluji tě!''
Tanya polekaně nadskočila, vzala deku, zabalila se do ní, odešla z trosek postele, až se peří nadnášelo, a vyjekla:
„Cože?! Vždyť to bylo jen chvilkové povyražení - a ty mi řekneš, že mě miluješ?!'' ječela na mě.
„Já... myslel, že to cítíš stejně! Už od první chvíle jsem si byl jist, že budem spolu a...''
„Milý zlatý, to jsi myslel hodně špatně! Hele, měl bys už jít!'' řekla nekompromisně, hodila po mně deku, čímž odhalila své božské tělo, a otevřela dveře. Já jsem okamžitě vyběhl a utíkal co nejrychleji do svého pokoje, odkud jsem až do večera, kdy měl být ples, nevylezl.

Byl večer, konal se ples na výročí 4000 let Volterry. Šel jsem tam, i když jsem věděl, že až ji uvidím, rozpadne se mi mé kamenné srdce na prach.
Stála tam v rudých šatech se sklenkou AB. Zrovna se smála se svými sestrami. Místo dostavení smutku mnou projela vlna zuřivosti, bylo jí úplně jedno, že mi ublížila! Využila mě na chvilkový sex a odkopla!
Ne, nemůžu ji už vůbec vidět. Vyrazil jsem naštvaně na balkón, kde jsem málem rozdrtil mramorový sloup. Přistoupila ke mně Alice, ta zpropadená věškyně, a pošeptala mi do ucha:
„Dej jí čas a sám uvidíš, slibuji, že vše bude, jak má být!'' oznámila nadšeně a zase odešla.
Nevím, jestli bych měl skákat radostí, anebo zlostí vrčet.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano, je tu menší problém, ale jak už vám řekla Alice, bude vše, jak má být.
Nevím, kdy bude další část. Nečekejte ji brzo. Doufám, že bude hodně komentů.
Vaše mollynkaska!

Autor: mollynkaska, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Oni mají lásku, jen já ne! 2. část: