Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Oheň a Led 1.kapitola - 1/2

23.07.2009 (08:00) • Aliss • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1275×

1.Kpitola Ples 1/2

Moje nejlepší kamarádka Ashley mě pozvala na její maturitní večírek.

Ashley je totiž v posledním ročníku, a potom jde studovat na vysokou školu do New Yorku. Takže máme před sebou jenom prázdniny a pak se asi celý rok neuvidíme. Jde studovat vodní svět. Vždycky si přála být chovatelka mořských zvířat. Aby se o ně starala a učila je novým věcem. Jako to je třeba v těch zábavných centrech. Řekla jsem jí, že tady nedaleko je taky vysoká škola, která má stejný obor. Ale ono říká, že to není moc dobrá škola, že je tak průměrná a ta co je v New Yorku je prý daleko lepší. No já jí do toho nemůžu mluvit, protože vůbec nevím o co jde.

Ashley má přítele Chrise. Je to moc sympatický kluk. Vždy je s ním zábava. Trochu jí závidím, že se má o koho opřít. Já mám jenom mamku, která je věčně v práci. Nevyčítám jí, že je tam od rána do večera a že jí vůbec nevídám. Vím, že dělá správnou věc, ale taky bych jí někdy chtěla mít doma aspoň tak na celý víkend, což je pro ní nemožné.

Jednou jsme měli naplánovaný výlet na dva dny. Ano, dva dny. Myslela jsem si, že je to málo, ale i tak pro moji mamku je to dost. Nemůže si vzít více než dva dny dovolené, protože je málo doktoru. Což v tomhle kraji najít nějakého doktora by byl zázrak. Tím pádem kdyby se tu objevil další doktor, tak bychom jsme na sebe měli více času. Jenže jak jsem odjely na náš výlet ani ne za pár hodin zavolaly z nemocnice, že se stal těžký úraz a musí okamžitě přijet. Takže celý náš dvoudenní výlet se smrskl na 5 hodinový výlet. Byla jsem naštvaná, že nemůžeme být spolu tak dlouho jak bychom jsme chtěli. Ale ten člověk co se mu to stalo, tak to neudělal schválně. No a já byla doma a celkem se nudila. Myslela jsem, že bych se stavila za Ashley, jenže ta měla jak nečekaně rande s Chrisem. Někdy mě štval. Když jsem potřebovala Ashley tak věčně byl u ní Chris. Jako já ho mám ráda, ale nemusel by být s ní každou sekundu jejího volného času. Někdy mě braly sebou na výlety, ale já jsem si připadala jako pátý kolo u vozu. Takže, když mě někam zvaly raději jsem si vymyslela, že mám něco neodkladného.

Podívala jsem se na hodinky bylo 15 hodin a měla se pro mě stavit Ashley, abychom jsme se připravily na ten její maturitní ples.

Moc se mi tam nechtělo, protože tady skoro nikoho neznám kromě jí a Chrise. I když tu žiju už 15 let, tak jsem si nenašla žádné kamarády. No není se čemu divit, když bydlím v zapadákově daleko od mladých lidí. Ale já si nestěžuji, protože tady mam aspoň klid na přemýšlení a nikdo mě nevyrušuje. I když mě to někdy mrzí, že nemám více kamarádů. Samozřejmě, že mám nějaké kamarády ve škole. Ale nepovažuju je za ty kamarády, kteří se mi uschovají v srdci. Spíše je beru jako spolužáky.

Zrovna jsem scházela dolů, že se půjdu napít a někdo zazvonil. Šla jsem otevřít a ve dveřích stála Ashley a ruce mela tak plné, že jsem myslela, že to všechno upustí. Rychle jsem jí pár věcí vzala.

„Ahoj,“ řekla se smíchem Ashley.

„No ahoj. Na co máš tolik věci?“ ptala jsem se jí nechápavě.

„Hádej? Můžeš třikrát.“ A stále se u toho culila.

„No to vážně netuším, na co potřebuješ tolik věci?“ Stále jsem tomu nemohla uvěřit.

„Ale Sam. Nedělej, že nevíš. Přece jdeme na maturitní večírek ne?“ Dívala se na mě káravě.

„No, to jdeme, ale stále nechápu, nač tolik věci?“

„Sam, ty máš ale nějak dlouhé vedení. No přece na tebe a pár věci na mě.“

„Na mě? A proč na mě? To není můj večírek,“ začala jsem mluvit.

„No, to máš sice pravdu, ale bude tam dost pěkných kluků, tak by ses jim mohla aspoň líbit, ne?“

„Ha ha,“ vybuchla jsem smíchy. „To byl teda dobrý vtip. Komu bych se měla líbit?“

„Ale, ale nech toho prostě to, co ti dám, si pěkně vezmeš na sebe.“ Chtěla jsem něco namítat, ale ona jako by neslyšela, říkala si dál něco pro sebe.

Tak jsme šly ke mně do pokoje. Všechny věci jsme daly na postel. Dokonce jsem se divila, že moje postel na ty věci bude stačit. No jen tak tak, kdybych měla menší postel, než tu co mám, tak by jsme ty věci musely dát asi na zem.

„Tak, Sam, běž si obléct ty šaty na ten ples,“ poručila mi Ashley. A já jí radostně poslechla, nemohla jsem se dočkat, až tam budu, a potkám tam plno skvělých a nádherných kluků. No jasně, proč jsem vůbec souhlasila s tím, že s ní na ten ples půjdu? Vždyť tam nikoho neznám, a budu tam sedět u stolu a dívat se, jak se Ashley s Chrisem baví. No fakt super.

Oblékla jsem si ty šaty a divila se, že mi padnou. Byly z černého sametu a pěkně obepínaly moji postavu.

„Sam!? Neusla jsi tam?“ ptala se mě As.

„Ne, už jdu, neměj péči.“

„No tak už vylez!“

Otevřela jsem dveře a vyšla jsem. Stála jsem ve dveřích a dívala se jak bude reagovat.

„Fíha, tobě to, ale sekne.“ A dál si mě prohlížela.

Já se jen trošku začervenala.

„No, tak teď si tu sedni, na tu židli, já tě nalíčím.“

Poslušně jsem jí poslechla. Zavřela jsem oči a říkala si: Doufám, že nebudu vypadat jako klaun.

Po chvíli jsem cítila, jak na mě nanáší všelijaké věci. Já tomu moc nerozumím vždycky si dám řasenku a černou tužku na oči a jdu. Na nějaký make - up se můžu vykašlat. Poté mi začala dělat něco s vlasy. Vím, že je v tom velká odbornice. Vždycky, když jsme se fotili nebo tak si hrály, tak mi udělala vždy nějaký nádherný účes. No, co se týče kosmetiky a vlasů tak to ji jde skvěle. Mohla by dělat v nějakém salónu krásy, ale to by ji byla škoda. Povídaly jsme si o všem možným, když mi dělala ty vlasy. A říkala, že má pro mě překvapení. No to jsem zvědavá teda jaké.

Jestli mě chce představit nějakému nafoukanému klukovi tak se okamžitě otočím na podpatku a jdu domů. Už jednou mě seznámila s nějakým klukem a byla to katastrofa. Nevypadal špatně, ale asi po pěti minutách jsme si už neměli co říct. A navíc byl trošku namyšlený, i když na to vůbec neměl. A trošičku mi přišel blbý. Když jsem se ho ptala na něco tak většinou buď odpověděl: No, to já nevím, nebo řekl totální kravinu. A od té doby jsem jí přísně zakázala, aby mi dohazovala kluky. Až já budu chtít tak si nějakého najdu nebo on mě. A ne abych měla nějaké dohazovačky.

„Tak a jsme hotovy, můžeš se podívat do zrcadla.“ A otočila mě, abych se na sebe mohla kouknout.

Jen nevěřícně jsem hleděla do zrcadla a neměla jsem slov. Takhle jsem ještě vůbec nikdy nevypadala a nemohla jsem tomu uvěřit, že to jsem já.

„No tak co? Líbí se ti to, Sam? Nebo chceš něco změnit?“ ptala se mě nedočkavě As.

„Ne – e, nemůžu tomu uvěřit!“ vykoktala jsem ze sebe.

„Strašně ti to sluší. A vážně jsi to ty.“ Řekla to upřímně.

„Fakt si odvedla skvělou práci!“ Vstala jsem a obejmula ji.

„Děkuji ti moc. A teď se běž ty obléct, ať to stihneme.“

„Jo, jo, neměj péči už jdu.“ A šla do koupelny. Já jsem se zatím dívala na sebe. Stále jsem tomu nemohla uvěřit, že ta co stojí před tím zrcadlem jsem já. Bylo to fakt neskutečný s šedý myšky se vyklubalo krásné děvče. As to moc dlouho netrvalo, ani ne za dvě minuty.

Přišla celá v nádherných narůžovělých šatech. Vypadaly fakt překrásně. Jen tiše jsem jí záviděla, že má takové pěkné šaty. No, jenže ona co si vezme na sebe jí strašně moc sluší i kdyby si vzala tepláky a nějaké otrhané tričko. To já říct o sobě nemůžu. Ach jo bude se mi po ní moc stýskat.

„Tak, As, sedni si. Teď tě namaluju já,“ a řekla jsem to zcela vážně, i když jsem to myslela ze srandy.

As se na mě nechápavě podívala a pak vyprskla smíchy.

A já jako uražena se na ní dívala. „Jako co je tady k smíchu?“ zeptala jsem se vážně a uraženě. Dalo mi to práci, abych taky nevyprskla smíchy, ale udržela jsem se.

Vzhledla ke mě a začala se ještě více smát a ukazovat na mě prstem.

„Ty mě chceš jako fakt namalovat?“ A dál se smála.

„Jo a proč ne?“

„Ty mě jako?“ a pořád se smála, že to ani nedořekla. Já už jsem to nevydržela a smála se s ní. Řekla jsem jí to naschvál, jestli by se nechala o de mě nalíčit. Ale jak je vidět, tak ne. Stále jsme se smály. Asi po 15 minutách jsme se uklidnily a As si šla sednou před zrcadlo.

„Sam, teďka už mě můžeš nalíčit,“ řekla a usmála se na mě.

„Jo? To jako fakt?“ Docela mě to zaskočilo.

„No jasně, že váháš! No a doufám, že nebudu potom tvém uměleckém výtvoru vypadat, jakoby mě malovalo nějaké malé děcko.“ A začala se smát a já s ní.

„No neboj, budu se snažit.“

Vzala jsem štětec, který mi podávala a pak pudr. Postupně mi vysvětlovala postup, jak ho mám nanášet. Radila mi při každém novém kroku, nebo když jsem nevěděla co s nějakými věcmi, které jsem viděla poprvé v životě.

Poté jsem jí nanesla řasenku a byla jsem hotová.

„Tak, teďka se můžeš na sebe podívat. Doufám, že se ti to bude líbit.“

Dívala se pořádně do toho zrcadla - kontrolovala snad každou část obličeje - a pak se na mě podívala a řekla: „No na to, že jsi to dělala poprvé, to ujde.“

„Jenom ujde jo?“ Smutně se na ní podívala.

„Si dělám srandu! Fakt se mi to líbí. Asi vím kam budu chodit, když se mi nebude chtít se malovat.“

„Ha ha, to byl teda dobrý fór. Jako budu ráda, když za mnou příjdeš, ale byla by to dálka, když budeš žít v New Yorku.“

„Ach Sam, ani nevíš, jak se mi po tobě bude stýskat, i po těch naších dámských jízdách. Slib mi, že si dnešní večer pořádně užijem,“ zamrkala na mě uličnicky.

„Taky se mi bude stýskat. Neboj, dnešní večer si užijem.“

Zvedla se a objala mě.

„No teďka si musím ještě něco udělat s vlasama  potom můžeme vyjet.“

„Tak jo já zatím zavolám mamce a ty si zatím něco udělej s vlasama.“ A už jsem odcházela dolů pro mobil, který jsem měla v obýváku. Vytočila jsem mámino číslo, které znám na zpaměť asi už od 5 let. Zazvonilo to jednou, dvakrát a poté to zvedla.

„Ahoj, drahoušku, děje se něco?“ vyptávala se mě, měla strach.

„Ne, mami, nic se neděje jenom, že já a As jdeme na ten ples tak ať víš, že příjdu domů později, než obvykle.“

„Aha, tak jo hlavně to moc nepřežeňte s alkoholem. As tě potom hodí zpátky domů nebo pro tebe mám přijet?“

„Nevím, ještě, když tak ti zavolám.“

„Dobře, drahoušku, tak na sebe dávej pozor. A užijte si to. Posílám pusu. Pá.“

„Díky, mami a klidnou službu. Pá.“

Zavěsila jsem a šla nahoru za As.

Už seděla na křesle a telefonovala s Chrisem. Vlasy už měla udělané do drdolu, který jí mimochodem slušel. Šla jsem k zrcadlu uklidit věci, které jsme měli vytažené. Zatím jak jsem uklízela věci, As domluvila s Chrisem.

„Sam?“ zeptala se mě. Otočila jsem se na ní.

„Ano?“ zeptala jsem se jí.

„Tak Chris u nás bude tak za 5 minut.“ A usmála se na mě. Už, jak to říkala, jsem věděla, že se nemůže dočkat, až ho uvidí. A já vlastně taky. Dlouho jsem ho totiž neviděla, měl nějakou brigádu, takže jsme se nemohli vidět.

Ani ne za pět minut zazvonil zvonek u dveří.

Autor: Aliss, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Oheň a Led 1.kapitola - 1/2: