Existuje dobro i zlo. Svět musí být vyvážený, jako misky vah. Co když na světě žije několik bytostí, které jsou označené jako kouzelníci, mágové? Mohou v tomhle světě existovat i upíři? Tahle povídka je jiná, než které jsem kdy psala. A snad se bude líbit. Dávám si na ní vážně záležet. Nebojte se. Cullenovi tam budou... Ale později. =) Tahle kapitolka je napsaná z mého pohledu. Je to seznámení. Přeji pěkné čtení! Vaše Sonna!
19.07.2011 (18:00) • Sonna • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1612×
Prolog + 1. kapitola
Pohled nikoho/autora
Byl to chladný podzimní podvečer a všichni zdejší měli plno práce s trháním a obstaráváním různých bylin a jiných léčivých i škodlivých, květinových a onakých přísad.
Brzy se mělo dostavit období zimy. Tady u nás v New Salemu nebyly zimy sice kruté, ale moc okvětí tu nerostlo. Příroda na chvíli usnula, odpočala si a nasbírala sílu na opětné probuzení krajiny a rozkvět čehosi krásného. V okolí byla samá zeleň. O husté a temné lesy tu nebyla nouze. Stačilo jen na chvíli zbystřit svůj zrak a určitě byste zahlédli různou zvěř. Někdy nemusela být lesní. V těchto případech jsme si raději dávali pozor, protože i některá lesní zvířata (vyskytující se tady) byla nebezpečná. Například takový medvěd hnědý neboli lesní. Nepříjemné setkání s roztomilým chundeláčem byste neměli brát na lehkou váhu. Raději byste měli dělat mrtvého brouka a nefotografovat si ho. Ano, i takové jedince jsme tu měli. Vyskytovali se tu také vlci, kteří byli rozhodně divocí a neměli s nikým slitování. Na ně se tu vztahovalo hned několik historek.
„Některé určitě uslyšíte,“ pronesla vždy zdejší průvodkyně k hloučkům turistů.
Všichni obyvatelé horní části tohoto malebného a tajemného městečka si utvářeli „zimní zásoby“, aby mohli připravovat lektvary a různé příměsi i v dlouhých temných večerech, kterým kraloval večer dvacátého čtvrtého prosince, kdy se pokaždé celá horní část Salemu sešla na jednom z vrcholku místních útesů poblíž majáčku. Měřil sice necelých deset metrů, ale i tak. Byl velmi užitečný, když se tady někdo znenadání ve studených vodách ztratil. Dokázal ve většině případů velmi pomoci.
Na takových slavnostech, jako byli Vánoce, se udělal veliký oheň. Pomáhal nás chránit před zlými duchy. Na to věřili jen lidé, kteří žili tady poblíž útesů. Utvořili si vlastní vesničku. Patřila sice k New Salemu, ale žily tu jen bytosti se schopnostmi. Byla to stará tradice, která kolovala v rodinách po generace. Tito lidé, kterým proudila krev s těmito ambicemi, měli velkou moc. Bylo jen na nich, jak naloží se svými vlohy. Mohli ovládat všechny živly.
Lidé dříve tyto lidi nazývali čarodějnicemi a čaroději. Takové lidi upalovali, i když byli nevinní. Protože pravý kouzelníci se vůbec nelišili od ostatních lidí. Všichni hledali znaky. Bradavice, špičatý nos, hrbatá záda a nevšední vzhled. Přitom oni chodili mezi nimi.
Správný výraz pro tyto bytosti je mág. Jsou to mágové, kteří můžou po letech praxe být velmi silní. Nikoliv nebezpeční. I když…
Jak už jsem se zmínila, ne každý může být mág. Musíte mít k tomu jisté předpoklady. Povinnost je, abyste měli někoho takového v rodině.
Když jste vstoupili do takzvaného Klubu, který byl znovu objeven a založen novou generací, museli jste si vybrat stranu. Buď být na straně zla nebo dobra. Ať už jste si vybrali cokoliv, museli jste dodržovat pravidla. Jinak padaly tresty…
Dnes se měl do klubu přibírat nový člen. Poslední volné místo neúplného kruhu mělo být zaplněno. Kruh měl být úplný, v celé své síle. Vybrána byla Kori. Dnes měla patnácté narozeniny. Už od rána byla ztělesněním energie. Lítala sem a tam. Rozdávala úsměvy a pyšné pohledy. Každému se nepoštěstí být součástí Klubu.
Celý New Salem věděl, co je dnes za den. Ve škole nepadlo ani slovo o oslavě a zasvěcení do tajů Klubu. Všichni se totiž lidí z horní části Salemu báli. Měli z tamějších obyvatel respekt, mysleli si o nich, že jsou to podivíni. To se báli říct nahlas. Moc se báli, že umřou krutou smrtí. Faye, zlá kouzelnice, totiž uměla dát najevo své pocity a chutě udělat něco špatného. Dokázala si to pěkně vybít na ostatních, na nevinných studentech této školy.
Takoví studenti měli jen štěstí, že kouzelníci měli svou zašívárnu, kam chodili na obědy a po dobu velké přestávky. Probírali tam nejrůznější věci ohledně čarování.
Nově se k nim přidala nová obyvatelka horního Salemu, Sonna. Ta přijela s maminkou pomáhat babičce, která je už stará a domácí práce sama nezvládá. Ona nevěděla, že babička je bývalá čarodějnice. Ani to, co přesně byli místní lidi zač. Jen něco tušila, a tak se snažila toho co nejvíce zjistit.
Sonna je v zašívárně jen proto, že Diana, která je hodnou kouzelnicí, si ji přivlastnila jako svou vlastní sestru.
---
Sonna se šla projít po městě. Nechtěla překážet v tom rozruchu, co je kolem příprav na slavnost, zasvěcení a zimních zásob.
Prošla pomalými krůčky celé město a dívala se kolem, co se právě v této části města děje. Všimla si dvou mužů, kteří měnili transparent na vysokém trojhranném billboardu. Nedalo se ho nevšimnou. Perfektní místo na reklamu. Šla malým parčíkem, kde bylo několik laviček. Sedělo na nich několik spolužáků. S pár z nich se pozdravila a šla dál. Prošla uličkou, která vede přímo ke škole. Velká budova dominovala okolí. Stála blíže k horní části New Salemu, a tak tu moc lidí nepobývalo. I učitelé a ředitel hned po skončení vyučování nasedali do svých vozidel a jeli domů. Sonna se musela pousmát. Měla ráda soukromí a tohle jí vyhovovalo.
Zadívala se na malou skálu, v které byly vydlážděny schody. Nahoře byla lavice. U ní obědvala svůj první den na této škole. Už to byl měsíc. To ještě nevěděla, že to místo patřilo Faye a jejím kamarádkám. Taky to schytala.
Šla blíže a bez obav, že by se tu Faye se svou partičkou objevila, vyšla schody. Odtud byl nádherný výhled. Rozhled na celé okolí. I na jezero, které ústilo do Atlantiku. Milovala to tady, i když si to neuměla přiznat. Kalifornie jí chyběla, ale dokázala zapomenout a zvyknout si.
Když její pohled sklouzl směrem k lesu, všimla si něčeho v blízkém křoví. Myslela si, že je to kus oblečení, které tu někdo odhodil.
Proč tedy najednou nemohla dýchat? Nemohla se nadechnou, její srdce bušilo jako o závod a myšlenky byly tmavé. Zaměřila se víc na to, co leželo v křoví. To je směšné – fakt směšné, protože to vypadá jako člověk. Ale to je přeci nesmysl – leží to na studený a mokrý zemi. Kdyby tam dole někdo ležel, umrzl by...
Teď už běžela dolů po schodech pěkně rychle.
Vážně to vypadalo jako lidská postava. Hele, tady to mělo nohy. To hnědé by mohly být vlasy. Ten někdo musí spát – ale kdo by mohl usnout na takovém místě, přímo vedle cesty. Samozřejmě, že je tam tráva a vůbec všechno zakrývá…
Teď už byla hodně blízko a všechno se pohybovalo jako zpomalený film – všechno, až na její zběsile vířící myšlenky.
Teď to bylo všechno jasné! Byla tam ruka, která byla ztuhlá jako spár. Patřila člověku. A ten prstýnek na ruce byl Koriin!
Stála u křoví a řvala: „Pomoc, pomoc, pomoc.“ Byly to chabé a ubohé krátké výkřiky. Bylo to jako jedna z těch nočních můr, kdy jsou vaše hlasivky úplně paralyzované.
Někdo ji přece jenom zaslechl.
Za chvíli se vedle ní objevila Diana.
Běžela k Sonně a popadla ji za ramena.
„Co se stalo?“
„Korri,“ vyhrkla Sonna přiškrceným hlasem. „Diano – pomoz Kori! Je zraněná. Něco je špatně -“ Věděla, že je to horší než špatné. „Pomoz jí, prosím tě -“
„Kde je?“ přerušila ji Diana.
„Dole. Pod kopcem. Ale nechoď tam,“ vyjekla nesmyslně Sonna. Cítila, že se brzy sesype.
Diana se hnala dolů. Sonna ji na ztuhlých nohou následovala. Uviděla, jak Diana doběhla na úpatí a zaváhala, pak si rychle klekla a naklonila se.
„Je -?“ Sonna měla zaťaté ruce.
Diana se narovnala. Sonna uhodla odpověď podle jejích ztuhlých ramen. „Je studená. Je mrtvá.“
Diana se otočila. Zelené oči jí plály. Něco v jejím pohledu dodalo Sonně sílu. Udělala dva kroky a Dianu prudce objala. Cítila, jak se Diana třese. Kori byla Dianina kamarádka, ne její.
„To bude dobrý. To bude dobrý,“ lapala po dechu, ačkoliv to nedávalo smysl. Tohle za žádných okolností nebude dobrý, nikdy. A ozvěna v Sonnině mysli donekonečna opakovala slova:
Jen aby jednoho dne nenašli v křoví s přeraženým krkem tebe. Jen aby jednoho dne nenašli...
Líbilo se? Mám pokračovat? Inspirací mi byla knížka z roku 1992, která ovšem byla přeložená do našeho jazyka v únoru tohoto roku. Jmenuje se Tajemný kruh. Autorkou je známá J.L.Smith, která napsala Upíří deníky. Kniha mě naprosto očarovala a další díl vyjde v listopadu. Doporučuji!
Bohužel odjíždím ve středu, 20. července, do lazní v Karlových Varech. Tudíž budu neaktivní. Berte to jako dočasný hiatus. Po příjezdu se vrhnu na přidání dalších kapitol. V lázních si je předepíši! :))
Prosím o komentáře. Moc by mě potěšily. =) Stačí klidně smajlík. ,)) Pokud tu bude alespoň 10 komentářů, budu pokračovat. Nemělo by to cenu psát, kdyby to nikdo nečetl! :))
Užijte si prázdniny a hlavně se nějak nezraňte! :D
Autor: Sonna (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Odi et amo, Sonno Prolog + 1. kapitola:
Ahoj, článek jsem ti opravila, ale stále jsi v něm měla spoustu chyb. Příště si dej větší pozor na:
- Čárky,
- Překlepy,
- Zapomenutá interpunkční znaménka,
- Chybějící písmena a slova,
- Shodu podmětu s přísudkem (!!!);
Podmět rodu ženského - Y.
Podmět rodu středního - Y.
Podmět rodu mužského neživotného - Y.
Podmět rodu mužského životného - I.
Několikanásobný podmět - pokud je alespoň jeden člen rodu mužského životného, píše se I.
- Vyjmenovaná a jim příbuzná slova,
- Dělení slov (z nenadání -> znenadání),
- Tyto lidé -> tito lidé,
- Přídavná jména (mladý/mladí).
Neměň písmo textu. Vždy musí být Verdanou, která je přednastavená.
Pokud si s gramatikou nevíš rady, zamiř do Pomoci autorům, kde si můžeš vybrat z našeho seznamu korektorů. Někdo ti určitě rád pomůže.
Díky.
Mimochodem, doufám, že v povídce bude TW tématika, protože jinak bys musela povídku vydávat na našich sesterských stránkách, na Ourstories, ne tady.
Děkuji za upozornění Na některé nedostatky jsem přišla. Snad jsou všechny. Ještě jednou děkuji.
Ahoj, článek ti vracím, máš v něm mnoho chyb. Při opravě se zaměř zejména na:
* překlepy;
* čárky;
* shodu podmětu s přísudkem (!);
* špatně dělená slova;
* sem tam slovosled;
* špatné koncovky a špatné skloňování slov;
* aby jste => abyste!
* květinných => květinových;
* opětné => opětovné...
Až si článek opravíš, zaškrtni opět možnost "Článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!