Kam pak nám Edward odveze Bellinku? Co s tím má společného celá jeho rodina?
06.07.2010 (09:30) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3363×
Z minulého dílu:
„Pomoc!" zařvu a tak mi Edward dá přes pusu šátek. Vstane a zaváže mi nohy. Hodí si mě opět přes rameno a nese mě do jeho auta. Hodí mě na zadní sedačku a někam se rozjede.
4. kapitola
Rozjede se neznámo kam. Všimnu si, že svítí slunce. Kam mě to veze. Do školy nemůže. On je úchyl. Začnu se zmítat. Edward zastaví a vyleze z auta. Sedne si ke mně na zadní sedačku a mou hlavu si položí na klín. Otevřou se dveře řidiče a spolujezdce. Alice si sedne jako řidič a Jasper jako spolujezdec. Zrádci. Taky jsou úchulný. Začnu sebou šít a Edward mě plácne přes zadek a já zavrčím. Usměje se na mě a já ho nějak kopnu. Jasper si povzdechne. No, jo! Emoce! Hroznej smutek. Hroznej smutek. Teď si vzpomínám na Pepíčka. Chudáček. Přejelo ho auto, jak se asi má a co Růženka, kterou sežral kos a co Lexa. Můj milovanej papoušek. Co si ho spletli s kuřetem a co Kikina moje kočička, kterou si spletli s králíkem, a která se podávala na smetaně s brusinkami a knedlíkem. Mňam. Jasper začne vzlykat. Já se začnu usmívat a teď strach. To bylo tenkrát, jak jsme vyvolávali ducha a mě napadlo vyvolat pana Brumíka, tak jsme říkali profesorovi přírodopisu. Pokaždý k obědu měl Brumíka jako prvňáci..
Nebo ten sen, jak se mi zdálo o Einsteinovi, jak my upravil tělo na monstrum, jak jsem se vsadila s klukama, že vydržím dva dny zasypaná haldou pavouku. Blé. Jasper se začal klepat a to teprve když jsem ukecala kámošku, aby na mě použila moc a já ve snu byla honěna po louce Drakulou a za ním se hnal Aro v baletní sukýnce. Jasper vykřikne a Alice strhne volant na stranu, jak se lekne a my skončíme ve stromě. Uvolní se mi šátek a spadne na zem.
„Pomoc! Úchylové! Pomoc a ještě k tomu neumějí řídit! Pomoc!" začnu řvát, když v tom mi někdo dá přes pusu ruku a já tak nemůžu křičet.
„Alice! Moje auto!" začne řvát Edward na Alici. Jo, tak tohle je zralý do šrotu. Leda, že bych. Stáhnu štít. Edward Anthony Masen Cullen. Posloucháte mě, pane. Sundejte tu ruku z mých úst, rozvažte mě a já vám spravím auto! Edward se na mě překvapeně podívá a udělá co jsem nakázala. Postavím se k autu a začnu se soustředit. Za chvíličku tu je to staré ošklivé Volvo C30.
„Tak a teď můžem pokračovat v jízdě," řekne Alice a nastoupí si s Jasperem dozadu.
„Nesednu si tam, dokud mi to nevysvětlíte!" zakřičím, až si Edward sedne na zadek a pár ptáčků spadne ze stromu.
„Slíbila jsi nám, že nás budeš cvičit v boji," řekne Jasper.
„To je pravda, ale nemusíte mě hned vázat!" zakřičím a sednu si do auta. Celou cestu jsem potichu. Edward se na mě smutně kouká. To mi připomíná Ronyho. Chudáčka mého, vydržel ze všech nejvíc. Vydržel se mnou týden. Potom, ale skončil v guláši. Peter mu nechal udělat medaili. Teď mě napadá. Podívám se na jednoho člena rodiny. Vezmu telefón a vytočím Peteho.
„Bello, jak se máš?" zeptá se mě.
„Jde to a ty?" zeptám se ho na oplátku.
„Dobrý. Co ode mě chceš?" zeptá se vystrašeně.
„Pamatuješ si Ronyho. Stříbrná medaile. Chci jednu zlatou medaili," řeknu mu.
„Pro koho tentokrát a jak dlouho vydržel?" zeptá se mě.
„Ještě přetrvává a je to...
Pokračování příště :D
Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Ochránce OOMBPS 13:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!