Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obchod s lidmi 6. kapitola

27.08.2011 (08:30) • Sabulina • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1804×

První den v nové škole mě čekal šok. Cullenovi zde jsou přihlášeni jako děti. Všechny z nich jsem dokonce učil. No jo co nadělám. Žádné problémy nechci. Stačí mi ty myšlenky studentek, ale i profesorek. Vydal jsem se domů. Už se těším, až konečně políbím Bellu.

Bydlíme kousek od školy, ale i tak mi to připadá jako věčnost než se tam dostanu. Už před domem mi přišlo, že je něco špatně. Otevřel jsem dveře a zaposlouchal se. Nikde jsem neslyšel její bijící srdce nebo sebemenší náznak její přítomnosti.

„Bello? Bello.“ Ale stále nic. Zašel jsem do kuchyně a hledal nějaký vzkaz. Prohledal jsem všechny pokoje, ale nic. V naší ložnici byla cítit její vůně nejvíc, ale byl tu i cizí zápach. Patřil upírovi. Jako první mě napadli Cullenovi. Na nic jsem nečekal, vyřítil se z domu a běžel k nim. Zabralo mi to trochu často, protože nejsem moc dobrý stopař, ale nakonec jsem je našel. Měli vilu uprostřed lesa. Jak nenápadné. Z toho domu bylo vidět neuvěřitelné bohatství. Rozběhl jsem se a rozrazil dveře.
„Kde je? Okamžitě mi řekněte, kde je.“ Dole byla ta bloncka se svalovcem. Oba se ke mně přiřítili a nechápavě si mě prohlíželi. Za chvíli tu už byli všichni.

„Tak už mi řekněte, kde je!“
„Kde je kdo, Anthony?“ promluvil Carlisle. I když já vrčel, jeho hlas byl klidný, jako by mě chtěl uspat.

„Marie. Kde je Marie?“

„Tvá přítelkyně.“ Poprvé promluvil Emmett. Připadal jsem si, jako kdybych mluvil úplně jinou řečí.

„Jo přesně ta. Tak kde je?“

„Tady není. Nešla třeba jen na nákup?“ Nejsem idiot.

„V domě byl pach jiného upíra.“ Ten hromotluk Emmett si pomyslel, třeba to byl jeho pach a nepoznal se. Na jeho tváři hrál pobavený úsměv, zatímco já vrčel ještě hlasitěji.

„Tak jo uklidíme se a mi ti Marii pomůžeme najít. Ano?“ Narovnal jsem se a přikývl. V jejich myslích nebylo ani památky po myšlence na Bellu.

„Poznal jsi pach toho upíra?“ Cítil jsem už tolik upírů, ale tenhle mi nic nepřipomínal.

„Myslím, že ne.“ 
„Dobře. Emmette a Jaspere, běžte k Anthonymu do domu a zkuste ho vystopovat. Pokud ti to nevadí?“

„Ne, samozřejmě že nevadí.“

„A proč máme stopovat Anthonyho?“ Emmett se poškrábal na hlavě a stále nad tím přemýšlel. Já jen vyvalil oči a čekal, jestli někdo něco řekne. Jenže Jasper ho chytil za triko a táhl ven. Nechápavě jsem se koukl na Carlislea.

„To on jen dělá.“ Pousmál se a přemýšlel nad dalším postupem. Nehodlal jsem mu zkazit iluzi o jeho synovi, a tak jsem raději mlčel.

Po půl hodině se Emmett s Jasperem vrátili. Bohužel stopu ztratili. Teď jsem v koncích, už nikdy ji neuvidím. Nikdy ji neuvidím se smát, nikdy ji nepolíbím, neobejmu. Když jsem konečně našel tu pravou, tak o ni přijdu. Položil jsem hlavu do dlaní. Jenže pak mou pozornost upoutala Alice. Její mysl, bylo to tak zvláštní. Byla tam Bella v malém pokoji a někdo s ní, ale nemohl jsem ho poznat. Jak to sakra může vědět? Stál jsem na nohou a vrčel na ni. Přeci jen s tím mají něco společného.

„Klid, Anthony, uklidni se.“ Carlisle se postavil před ní.

„Kde ji držíte?“

„My nikde. Alice má schopnost. Ona dokáže vidět budoucnost. Vlastně vidí jen rozhodnutí lidí nebo upírů. Její vize se můžou každou chvíli měnit.“ To je naprosto úžasný, takže já teď viděl budoucnost?

„Ale jak to víš ty?“ Ta bloncka mi leze na nervy. Asi musím s pravdou ven.

„No, já dokážu číst myšlenky.“ Podíval jsem se po všech. V jejich tvářích, ale i myslích byl vidět úžas.

Chtěla jsem tuto povídku více rozvést, ale dostala jsem se k 8. kapitole a rozhodla se povídku ukončit. Ale rozhodla jsem se napsat dva konce. Chcete oba? Nebo jen happy end nebo sad end? Za opravu děkuju Zuzce a vám všem za komentáře.

Autor: Sabulina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obchod s lidmi 6. kapitola: