Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nůž hluboko v srdci 9.díl

"Riskuješ!"pronesl ke mně Edward, ale já jsem jeho poznámku přeskočil. V tom mi zazvonil mobil. Byl tam jasně napsaný jeden úsek v lese, který jsem znal.

"Jdu na lov!"křiknul jsem rychle.
"Jdu s tebou!"řekl Edward.
"Ne! Chci jít sám!!"nečekal jsem co mi na to řekne a rozběhnul jsem se ven.

Když jsem dorazil na místo cítil jsem ve vzduchu její vůni.

"Půjdeme ještě kus dál, kdyby tě tu hledali!"usmála se na mě z koruny stromů.

V tom jemném vánku, který ji čechral vypadala jako elf nebo víla v džínách. No neodolatelně.

"Myslela jsi na všechno, že?"

"Jo! Myslím vždy na zadní vrátka!"elegantně se přenesla na další strom a já se vydal za ní.

Byl jsem rychlejší, ale zdvořile jsem se držel za ní. Byla mrštná, ale neměla dostatečnou rychlost na dlouhé tratě a cesty.

Zastavili jsme u velkého stromu, který měl rozsáhlé větvě.

Melanie hbitě na jednu vylezla a opřela se o kmen. Jednu nohu nechala vyset dolů a druhou, pokrčenou v koleni, dala na větev a hodila přes ni ruku.

Usadil jsem se nepatrný kousek od ní obkročmo na větev.

"Tak kdo jsi?"

"Ne, ne! Hezky mi první odpovíš ty! Potřebuješ vědět víc jak já!"usmála se.

"Vyděračko!"procedil jsem skrz zuby. Jen se ušklíbnula.

"Tak co chceš vědět?"
"Jak je to mezi Edwardem a Bellou?"
"Chodí spolu!"

"Dobře víš, že tak jsem to nemyslela! Je upír!"

"Hele popíšu ti to! Prostě Bella Edwardovi voní 1000x líp než kdokoli jiný....A on jí nechtěl ublížit. Prostě se do ní zamiloval."

"Ale jak?"
"Já nevím!"
"Vždyť pije lidskou krev! Tak jak jí nechtěl ublížit, když ubližuje pořád!"
"Hey!Hey!Kroť se! Teďka nám křivdíš holka!"
"Cože?"
"My pijeme jen zvířecí krev! Jsme vegeteráni! Neubližujeme lidem!"

"Už jsem o něčem takovém slyšela, ale nevěřila jsem tomu...."
"Tak tomu věř! Navykli jsme si na zvířata!"

"Takže vás lidská krev neláká?"
"Jo, to láká, ale prostě nepijeme ji!"

"Takže nezabíjíte lidi?"

"Ne! Díky tomu může být Bella s Edwardem!"
"Ale je oproti němu tak křehká....on jí ještě nikdy neublížil?"
"No řekněme, že podobné problémy řeší pořád! Abych pravdu řekl poslední dobou se hádají ohledně řekněme....něčemu co se dělá v posteli....ale ušetřím tě detailů!"

"Jo to budeš hodný!" vypadala čím dál víc šokovaně.

"Už to chápeš?"
"Jo....takže i upíři můžou milovat?"

"Nech si tu otázku na příště! Teď se mám ptát já! Takže kdo jsi?"
"Jsem Melanie..."usmála se.

"Víš jak to myslím...."

"Dobře....Dobře....Jsem z rodiny....nebo spíš z rodu, který už před staletími zasvětil svůj život lovu upírů."
"Alice se skoro trefila s tou Buffy...."ujelo mi, ale moji poznámku diplomaticky přeskočila a pokračovala.

"Ale lišíme se od lidí. Hodně dávno, když se ještě upalovalo, tak byla spousta žen z našeho rodu upalována pro čarodějnictví....Právem....Opravdu jsme něco jako "čarodějky"" rukou udělala náznak úvozovek.
"Wow!"

"Jo, wow, ale díky našemu zasvěcení lovu upíru jsme rychlejší než lidé a máme lepší smysly, ale stejně jako upíři některé z nás mají nadání!"

"Budu hádat! Ty máš oheň!"
"Jo! Je to vzácnost! Ostatní musí oheň "vyčarovat", ale já pouze nastavím dlaň a můžu ho úpužít v jaké míře chci."

"Ukaž mit o kouzlení!"
"Nevím nenapadá mě nic, ale třeba díky tomu mám ochranu proti čtení myšlenek, ovlivňování nálady a ostatním nadáním, které má vaše rodina."

"Edward měl pravdu, že za normálních okolností by tě slyšel!"

"Jo, slyšel by mě. Tak teď já! Upír teda dokáže milovat?"
"Dokáže."smutně jsem se podíval jinam.

"Řekla jsem něco špatně?"
"Ne, já jen....."
"Rosalie?"
"Odkud o ní víš?"vykřikl jsem.

"Promiň, jsem informovaná. Věděla jsem, že tvoříte pár, ale nikdy jsem nevěděla, že upíři vážně milují..."mluvila semnou vážně. Strach a obavy, které měla zpočátku se rozplynuly a byla v ní možná trochu důvěry.

"Jasně informovaná. Tak teď mi řekni jestli máš ještě pořád v plánu nás zabít!"
"Kdyby to bylo na mě tak už bych šla lovit jiný upíry. Ty jsi se ke mně choval od začátku tak přátelsky. Ostatní upíři ani nechodí do školy. Vlastně je to poprvé co jsem se potkala s někým, kdo se každý den takto stýká s lidmi. Já bych klidně už šla zase běhat po lesích a temných uličkách měst chytat ty krvěžíznivce, ale dokud to tu neskončíme nepůjdeme dál. Nepřesvědčím je...."řekla smutně.
"To znamená, že nás ty nechceš zabít?"trošku ve mně poskočilo nadšení.

"Ne! Po tom coteď vím, tak ne! Jste dobří!"