Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nůž hluboko v srdci 3.díl

"Rosalie...."zašeptal jsem. Na chvíli jsem začal doufat, na malou chvíli mě opravdu zaplavila vlna naděje, že ve dveřích stojí Rosalie, ale když jsem se podíval znovu poznal jsem rozdíl. Dívka, která právě vešla, byla menší postavy a lišila se rysy v obličeji, ale měla stejný styl a dokonce i držení těla.

Pozoroval jsem každý její krok, pohyb,nádech a výdech až do doby než usedla k prázdnému stolu i když na ni každý pořvával, aby si přisedla k nim.

"Co si myslí?"zeptal jsem se rychle Edwarda, ale odpovědi se mi nedostávalo. Pořád jsem na ni zíral a když Edward stále mlčel obrátil jsem oči k němu. "Tak na co myslí?!"zeptal jsem se nevrle.

"Já...já..."zakoktal se Edward. "nevím....."

"Jak nevíš?"

"Je stejná jako já?"zeptala se s obavami v hlase Bella.

"Ne! Je to jiné....Ona je..."na chvíli hledal ta správná slova. "U tebe to bylo jako kdyby na tvém místě nikdo nebyl, ale ji tam prostě cítím. Cítím tok jejích myšlenek, ale jsou jakoby za nějakou obranou hradbou. Nemůžu je přečíst! Alice vážně jsi ji viděla přicházet?"

"Ano! To mi nevěříš?!"vyjekla drobná dívenka a upřela své oči na Edwarda.

"Jaspere?"podíval jsem se na něj tázavě. Vypadal jako kdyby měl zkolabovat.

"Nemůžu...nejde to.....cítím její pocity, ale nemůžu je změnit...."šeptal rozrušeně. Podíval jsem se na blondýnku, která se zpříma dívala do mých očí. Ostatní spolužáci by už dávno uhnuli očima, ale ona ne. Dívala se stále zpříma a drze, skoro opovržlivě.

"Emmete!Posloucháš nás vůbec?!"vyjekla Alice a já jsem byl ten kdo byl donucen uhnout.

"Co jsi říkala?"zeptal jsem se Alice, která po mé otázce vypadala, že každou chvíli vybuchne.

"Musíme si na ni dát pozor!"

"Proč?!"

"Nepřijde ti to divný?"vložil se do toho Jasper.

"Co jako?"

"Například to, že je tu nová, že ji nemůžu přečíst myšlenky a Jasper neovlivní její pocity!"syčel Edward.

"Ne, nepřijde mi to divný! Bella byla taky nová a taky se jí nedali číst myšlenky!"stál jsem si za svým, že to děvče je možná zvláštní, ale ne nebezpečné. Mohla být o dobrou hlavu a půl menší než já. Kdyby se postavila vedle Alice mohli by být stejně vysoké nebo by možná byla menší. Kdyby nás měla nějak ohrozit určitě by to nebyl a takový prcek.

"Sakra!Nesejde na tom jak je vysoká! Vzpomínáš na Jane?"vyštěkl Edward.

"Můžeš mi přestat číst myšlenky?!"
"Tak vzpomínáš?! Je malá a víš co dokáže pouhou myšlenkou!"

"Aha, takže jen proto, že vaše speciální nadání najednou nefunguje je něco špatně?"

"Emmete...."vzdychla Alice. "Víš je mi ještě divné...ehm...nechtěla jsem to říkat nahlas, ale objevila se tu řekněme....." nechápavě jsem na ni hleděl. Co sakra chce říct?

"Objevila se tu po tom incidentu s Rosalie a navíc je jí trošku podobná!"dokončil to Edward a mě naštvali.

"První po mě chcete, abych se začlenil do normálního života! A teď zase abych si dával na všechno pozor a ve všem vidíte souvislosti s Rosalie! Uvědomte si teda co po mě chcete!"odsunul jsem židli s hlasitým rachotem a naštvaně jsem se vydal pryč z jídelny. Bylo mi jedno, že na mě všichni zírají, prostě jsem potřeboval vypadnout.

Díval jsem se jak prásknul dveřmi jídelny a bylo mi jasné, že tohle jsme přehnali. Neměl jsem to doříkavat za Alice! Určitě by mu to řekla nějak šetrně.

"Co teď?"zeptal jsem se. Alice už se nadechovala, že něco řekne, ale přerušila ji Bella, která po většinu času mlčela. "Dej mu čas. Hodně ho to bolí! A teď když se objeví někdo podobný Rose..." bylo mi jasné kam tím směřuje, ale bál jsem se o svého bratra.

"Co když je jen obyčejná holka jako já?"řekla znovu, ale musel jsem ji odporovat. "Lásko, ty nikdy nebudeš obyčejná! A navíc máš své nadání přitahovat maléry!"zažertoval jsem.
"To je ono!"vypískla. "Co je ono?"zeptal jsem se šokovaně. "Co když za to zase můžu já? Prostě jsem ji zase tím svým talentem přitáhla!" "Začínáš být paranoidní!"pronesl zcela vážně Jasper a všichni jsme se zasmáli.

"Budeme opatrní a uvidíme co se stane! Třeba je to jen obyčejný středoškolačka!"uzavřela Alice naši debatu.

"Už bysme měli jít jestli chceme stihnout hodinu!"řekla Bella a já se rozhlédnul kolem. Jídelna byla skoro prázdná jediný kdo tu seděl byla ještě ta nová holka a pozorovala nás.

Zvednul jsem se zároveň s Bellou a šel ji doprovodit před její učebnou. Loudali jsme se k učebně angličtiny, přes kterou jsme zastavili. "Tak zase za hodinu!"pronesla Bella a usmála se. Dal jsem jí letmou pusu na rty. Víc času jsme bohužel neměli. Bella se pak zadívala někam za mě. Otočil jsem se a viděl jsem tam novou blondýnku. Vypadalo to tak, že když jsem Belle dával pusu akorát vyšla z poza rohu. Zdálo se, že je něčím zaražená a bedlivě nás pozorovala. Když zjistila, že věnujeme naši pozornost jí rychle se vydala k učebně, bez jakkéhokoliv pozastavení se kolem nás protáhla a vešla do třídy. "Dej si pozor!"šeptnul jsem Belle a pocítil jsem o ni strach, protože se mi její společné hodiny s tou blondýnou nelíbily!A nemá to nic společného s tím, že se mi víc líbí brunety!