Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nulla salus bello - Kapitola 15.

affsa

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tady je další várka... Ráda bych už tuhle povídku dotáhla do konce, jen si nevím rady, zda má Daniell zůstat člověkem, nebo jestli ji proměnit v upírku...........???

31.08.2009 (09:30) • Esthel • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1658×

Kapitola 15.

 

Sny tě nemohou uspokojit z toho prostého důvodu, že nekladou odpor.

-Antoine de Saint-Exupéry-

 

Fotbalový zápas mezi střední z Healy a  Andersonskou střední školou se chýlil ke konci. Healy si udržovalo jednogólový  náskok a to především díky dobré obraně. To samé si uvědomoval i soupeř. Jedna z rozložitých útočnic z Andersonu se proto chopila iniciativy. Jediným surovým faulem se jí podařilo složit k zemi vysokou stření obránkyni Healy.

Ti hodně pozorní... nebo lépe řečeno ti s nadměrně vyvinutými smysly... nebo prostě upíři, ti mohli slyšet dutou ránu, když hlava udeřila do země, bolestné a překvapené vydechnutí a hned vzápětí naprosto ohromené a nepatřičné: „Jůůů!“, které dívce uniklo z úst.

Dívka třeštila oči a nechávala týmového ošetřovatele, aby jí prohmatal krční páteř, kterou si zřejmě při pádu zablokovala.

Mezitím dva páry rukou zabraňovaly nápadně krásnému a bledému mladému muži, aby se rozběhl za svou zraněnou sestrou, kterou mezitím naložili na nosítka a odnesli ke střídače.

„Tak mi ji k sakru odblokujte,“ vztekala se Daniell.

„Je mi líto, slečno McEwanová, dnes už si nezahrajete a myslím, že vás omluvíme i ze zítřejšího tréninku,“ oznámil trenér Reid. „Smithová, připrav se, půjdeš do hry. Dobrá práce McEwanová,“ dodal, když viděl Daniellin zkroušený obličej.

„Georgi! Georgi, prosím, potřebuju tě!“ kňučela tiše Daniell.

„Ale Daniell, neblázni. Vždyť sedí na druhé straně hřiště! Nemůže tě slyšet...“ oznámila jí důležitě Nicol.

„Ale jo...“ nesouhlasila posledním dechem Daniell.

„Hele a kohos bránila? Já tě totiž střídám víš,“ pochlubila se. Naštěstí než jí mohla Daniell něco sprostého odpovědět, už se nad ní skláněl George.

„Jsi v pořádku, malá?“ staral se a nevšímal si obdivných pohledů Danielliných spoluhráček i protihráček.

„Vezmeš mě prosím domů, Georgi?“ zaprosila tiše a k Georgově překvapení se jí v očích zračilo nějaké zvláštní poznání. Vzal ji do náruče a vydal se směrem k parkovišti. Jakmile však byl z dohledu, rozběhl se i s Daniell v náručí domů.

„Promiň prcku, asi ti bude trošku zima, ale je to takhle rychlejší. Už jsme skoro doma,“ sliboval. O půl minuty později už ležela ve své posteli.

„Kde jsou ostatní?“

„Přijedou autem. Emmett chtěl vědět jak to dopadne,“ objasnil a rozvalil se do křesla u postele.

„Georgi,“ začala švitořit vzrušeným hlasem Daniell. „Já si všechno pamatuju! Vím všechno. Já... já jsem se bouchla do hlavy a pak najednou...uff... prostě blik a najednou jsem to všechno věděla. Jak Cullenovi přijeli a byli v kuchyni a já utekla a byli tam i Esme a Carlise a ... a Tilton a pak chtěli přijet Denalijští a my jsme jeli pryč, do toho hotelu a Tilton tam vůbec nebyl a byl pořád pryč a pak jsme odcházeli a.... no....on, on víš... platil,“ rychle přeskočila líbací část, která se jí tak náhle a silně vybavila, že se na chvíli zakoktala a srdce se jí rozbušilo. „A já jsem šla do auta a tam čekal Wolden a vezl mě do továrny a to byla jen past na Tiltona a byla tam i jeho matka a pak přišel Damian a já... už nevím.... asi jsem omdlela...“ oči měla do široka otevřené a bolestně sykla, když se pokusila pootočit hlavu a podívat se bratrovi do tváře. George vstal a pohladil Daniell po vlasech.

„To je dobře, Dany, je dobře, že sis na všechno vzpomněla. Člověk by neměl zapomínat na to dobré ani na to špatné, “ zašeptal jí George láskyplně do ucha. „Už přišli ostatní, mám tu s tebou zůstat?“

„Ne, zajdu si do sprchy a pak budu chvilku odpočívat. Klidně běž.“

S tou sprchou jsem se možná trochu přecenila, pomyslela si , když se marně pokusila zvednout z postele. Na chvíli si pohrávala s myšlenkou, že na pomoc zavolá Alici nebo Rosalii, protože po sprše opravdu toužila, ale pochvíli ten nápad zavrhla. Nehodlala ze sebe dělat nemohoucího.

No jo, ale to tady takhle zůstanu ležet (čtěte smrdět) až do rána?

A ve chvíli, kdy se rozhodla už stála ve dveřích Alice.

„Tak jdeme na to?“ zeptala se a ladně přetančila přes pokoj a s neuvěřitelnou lehkostí zvedla Daniell z postele a zamířila ke koupelně.

„Víš, Alice, tak mě napadá,“ ptala se naoko bez zájmu. „Kde je Tilton?“

Alici vševědoucně blýsklo v očích. „Odešel, to přece víš,“ řekla a pozorně sledovala Daniellinu reakci. Dívce se po obličeji mihl náznak nesouhlasu a pak rychle po sobě poznání a zklamání. Než znovu promluvila, skryla emoce pod masku nezájmu a chladu.

„Šel za matkou,“ konstatovala s notnou dávkou pohrdání v hlase.

Alice se uchichtla, Daniell už částečně prokoukla.

„Nechápu, co je tady k smíchu?“ zamumlala Daniell, když se neúspěšně snažila přetáhnout si přes hlavu fotbalový dres.

Damian měl sice daleko k jejímu ideálu (vlastně byl pravým opakem), ale to mu nijak nebránilo, aby si ji úplně získal. Stále byl pro ni záhadou. Už dokázala celkem jasně rozeznat emoce skryté za jeho chladnou tváří, ale pořád měla dojem, že je v Damianovi ještě jedna část, jeden malý kousíček, který nezná. Občas ji dokázal neuvěřitelně překvapit. Třeba když ji políbil.

Najednou pocítila neuvěřitelnou a nepochopitelnou touhu si s ní promluvit, promluvit si s ním a všechno mu říct. Nechápala, proč se mu najednou chtěla svěřit se svými city, proč chtěla, aby to věděl. Vždyť bylo docela možné, že se jí jen vysměje. Ale byla rozhodnutá. Rozhodla se to risknout.

Alice vedle ní ji zvědavě pozorovala. Daniell střídala výrazy, tajila dech, mračila se a srdce jí začalo bušit stále rychleji a rychleji.

Alici bylo jasné, že nad něčím usilovně přemýšlí, ale to, co náhle uviděla v dívčině budoucnosti ji překvapilo jako nic předtím. Věděla, že Damiana už dávno přestala nesnášet. Myslela si, že ho bere jako Jaspera nebo Emmetta, ale tohle...?! Daniell byla do Damiana Tiltona zamilovaná a už si to konečně uvědomovala.

Daniell probralo z myšlenek překvapené vydechnutí, které už Alice neudržela.

„Stalo se něco, Alice?“ zeptala se starostlivě a hleděla do Aliciných rozostřených očí.

„To mi řekni ty,“ kulila na ni Alice nevěřícně oči. Daniell se začervenala a rychle odkráčela do sprchy.

Pod proudem studené vody se snažila utřídit si myšlenky. Moc se jí to však nedařilo. Stále ještě bláhově plánovala,  jak Damiana vytrhne ze spárů jeho matky, tedy zla.

Když po téměř půl hodině vyšla ven, setkala se s Aliciným nesouhlasným pohledem.

„Nemůžeš to udělat,“ oznámila rázně.

„Nevím o čem to mluvíš, Alice.“

„Nechci tě ranit, Dany, ale on odešel! Chce být nějaký čas sám. Měla bys mu to dopřát. Samozřejmě není u matky... A to, co mu chceš říct by sis měla dobře rozmyslet. Nechci aby tě ranil,“ dodala už jemněji.

„Navíc tě o víkendu čeká jarní ples a to znamená, že zítra budeš muset oželet školu. Jedeme nakupovat,“ oznámila nadšeně. „Jenže pokud chceme sehnat slušné šaty, musíme až do Anchorage. To bychom mohly vyrazit hned a vzít to přes Palmer, tak je taky pár slušných obchodů,“ pokračovala malá upírka ve zběsilém plánování.

„Alice, brzdi! Nezapomínej, že já musím taky někdy spát. Navíc mám naordinovaný klid na lůžku,“ zkoušela Daniell zmírnit její nadšení.

„Dobře, dobře. Na chvilku si zdřímni, vyrazíme ve tři, zbytek dospíš v autě. V Palmeru budeme okolo deváté, nasnídáš se a vrhneme se na to,“ rozzářila se nadšením.

„Proč si prostě nemůžu vzít nějaký, co mám ve skříni?“ zeptala se nevině Daniell, ale po pohledu, který na ni Alice vrhla už raději ani nedutala.

Autor: Esthel (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nulla salus bello - Kapitola 15.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře