Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nulla salus bello - kapitola 1.


Můj první pokus o povídku, tak vám budu vděčná za komentáře:)

KAPITOLA 1.
„Ještě jsme neviděli tvůj dům, Daniell. Začínám si myslet, že snad bydlíš někde v lese v jeskyni!"
Dany polkla, pak pomalu promluvila : „A ani ho neuvidíš, Nicol..."
„Počkej, bydlíte přece v té velké vile u lesa? Za ni se přece stydět nemusíš, ne?"
Dany se otočila a rychle pokračovala ke svému autu. Alespoň že pondělí už měla za sebou. Než stihla nastartovat auto, přizastavila u ní malá Honda. Dany poznala auto Mishel a rychle stáhla okýnko. Kamarádka se na ni už culila z otevřených dveří.
„Tak už se pozvala na inspekci vašeho domu? Plánuje to už měsíc...Vlastně od té doby, co jste se přistěhovali."
„K nám vkročí jen přes mou mrtvolu, to ti slibuju. Uvidíme se zítra!" 
Cesta domů trvala dlouho. Dany se bála jezdit po namrzlé silnici rychle a tak než dorazila, vztek ji už přešel. Vlastně se jí vrátila její přirozená, dobrá nálada. Jela domů, kde na ni čekal její milovaný bratr, který se jistě už teď snaží ukuchtit jí něco k večeři. Zaparkovala jak nejrychleji mohla a proběhla přes garáž po schodech až do předsíně. Připadala si jako malé dítě, které se těší na maminku. Shodila ze sebe bundu, vytřepala z vlasů sníh a už se vší elegancí vkráčela do prázdné kuchyně. 
„Hééj, Georgi!" Otočila se a otevřela lednici. S jogurtem v ruce si šla sednout ke stolu. Lekla se, když si všimla, že její bratr tam už sedí. Věděl, že tohle jeho náhlé objevování se nesnáší. Už mu k tomu chtěla něco říct,ale všimla si,že vypadá nějak unaveně. 
„Přijede návštěva," oznámil jí tichým, hlubokým, příjemným hlasem. Lžička se zastavila na půl cesty mezi kelímkem a jejími ústy a vypadla jí z prstů. Lžička tiše cinkla o dřevěnou desku stolu a jogurt se rozprskl všude kolem.
„Ne."
„Ale ano. Přijedou někdy během noci."
„ Ne," opakovala znovu. „Nejde to...já...já nemám umytá okna! Všude je prach. Nemáme ještě ani obydlené všechny pokoje. Kde budou podle tebe spát? Prostě jim hned zavolej nebo zahoukej, nebo jak si sakra dáváte vědět, a odvolej to!"
„Ale no tak maličká, nebuď hrubá..." řekl jemně, ale důrazně.
„Já je tady prostě nesnesu, nenávidím je víc než cokoliv jiného!" Vzteky jí zrudly tváře a neúmyslně vstala ze židle. George se narovnal a zamračil. Svůj pohled upřel neúprosně do jejích očí. Věděla, že tohle už přehnala,ale nikdy by to nepřiznala nahlas.
„Takhle už nemluv. Nezapomínej že i já jsem jedním z nich. Nezapomínej, že i já jsem upír!"




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nulla salus bello - kapitola 1. :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!