Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Now I love you 3. kapitola


Now I love you 3. kapitolaTák je tu další dílek. Nevím co dodat, takže prosím o kritikua komenty a myslím to smrtelně vážně. Bez komentů nebude další dílek! Vaše ZabZa

Povídka věnovaná Nikol18 a Marketik, Jarusce, Adri, Petrušce, NikkiR, Andree, Anamor8 (Romče), Ness, no prostě těm skvělým lidem, které mám tolik ráda.

PS: Tento dílek se mi zdá snad ještě divnější, než ten minulý. Vám taky?

3. kapitola – Hra na honěnou...

Bella


Kdyby blbost kvetla, byl by svět jako velká rozkvetlá zahrada.

Nebylo těžké zajistit si zde potravu. Tedy pro mě, jelikož já byla vegetarián, což se nedalo říct o tom pohybujícím se kameni. Všude okolo mě rostly různé keře a na nich něco jako pomeranče, manga a tak. No prostě strava pro opravdového vegetariána...

Byla jsem za to skutečně ráda, jelikož jsem nevěděla, jak dlouho tu s ním zůstanu zašitá. Navíc tu byla taky řeka a jezírko s pitnou vodou, což bylo ještě lepší, takže jsem tu mohla nějaký ten přežít.

Takže základní potřeby, jídlo a pití, jsem měla zařízené, to ano. Ovšem co teď? zeptala jsem se sama sebe a sedla si na kámen. Bylo mi do pláče, protože jsem tomu ještě pořád jaksi nemohla uvěřit. Snažila jsem se zaměstnat sháněním jídla, jenom abych potlačila tu bolest.

Zavřela jsem oči a na chvilku ,vypnula‘. Nechala jsem uvolnit své tělo a vzpomínky měly teď celou moji mysl jen pro sebe....

 

,,Bello!“ uslyšela jsem mámin výkřik za sebou a poplašeně jsem se otočila. Stála jsem uprostřed silnice a skláněla se pro svůj kyblík, který tam kopl Jacob, můj nepravý bráška. Ovšem netušila jsem, že jsem na tu silnici nemohla, jinak by se to nestalo.

Máma se rozběhla směrem ke mně a vzala mě do náruče. Oddychla si a přitiskla si mě k sobě. Zhluboka se nadechla a povzdechla si. ,,Tohle mi už nedělej,“ zašeptla a chystala se otočit, ovšem jako na potvoru se ze zatáčky vynořilo auto a co víc, právě za ním seděl... můj táta, který jako obvykle přebral.

Přitiskla jsem se ještě více k mámě a čekala na náraz...

 

Poplašeně jsme otevřela oči. Na tohle jsme nechtěla myslet, jelikož to byla ta nejhorší a zároveň poslední vzpomínka, kterou jsem na mámu měla. Pak už jsem ji viděla jenom v rakvi... Přidušeně jsem vzlykla a utřela si slzy, které mi vytryskly z očí. Byla to moje vina...

Kdybych pro ten kyblík nešla a kdybych tam nebyla, tak by se to prostě nestalo. Ovšem vinu na svých zádech nese taky můj otec, který právě teď sedí ve vězení a já doufám, že mu to tam pěkně znepříjemňují...

Povzdechla jsem si a prohrábla jsem si své zaneřáděné vlasy. Zřejmě se budu muset vykoupat, napadlo mě a odhodlaně jsem vykročila směrem vpřed. Řeka byla nedaleko odsud a já doufala, že ten upír je teď hodně, hodně daleko...

Edward

 

Nikdy byste nevěřili, jak těžké je najít něco k snědku v džungli a abych to upřesnil, něco s krví! Opravdu to nebylo snadné, ale po usilovném hledání se mi ji konečně podařilo najít. Seděla na stromě a podřimovala, což bylo dobré, jelikož jsem věděl, že o mně ještě neví. Ovšem já chtěl, aby o mně věděla, a tak jsem naschvál šlápl na jednu z okolních větviček, povalujících se okolo.

Křuplo to a puma zvedla překvapeně hlavu. Zavrčela a seskočila ze svého ,,domu“. Usmál jsem se. Hra začíná.... Vešel jsem za ní pomalým krokem a ona se ještě více naježila, ovšem to jsem netušil, co chtěla udělat.

Krokem jsem přešel k ní, pořád stála na místě, a když už jsem byl necelý metr od ní a chtěl udělat výpad, ta kočka mi prostě sprostě utekla. Zřejmě se mě lekla a vzala nohy na ramena. Zavrčel jsem a vydal se za ní, jelikož jsem tu krev potřeboval!

Běžela opravdu rychle, to se muselo uznat. Já taky, ovšem chyběla mi krev a neměl jsem už moc energie. Proto jsem nechtěl plýtvat tou, která mi zbývala  a čekal jsem, až se zastaví, ovšem to jakoby ona věděla a mě připadalo, že je neúnavná.

Zpropadená kočka! zanadával jsem si a trochu přidal. Dohonil jsem se a chtěl udělat výpad, ovšem všechno se zvrtlo v jedné sekundě.

Byl jsem tak zabrán do ,lovu‘, že jsem si nevšiml toho pachu, ovšem na to už bylo pozdě. Ona to prostě musela udělat!

Bella

 

Byla jsem zrovna na cestě k vytoužené koupeli, když mě do nosu udeřil jeho pach. Zavrčela jsem a zaposlouchala se do hluku v pralese. Běžel, uvědomila jsem si a povzdechla si. Copak se nemůže dát třeba na dietu?

Jeho kroky se ovšem přibližovaly mým směrem společně ještě s jiným během, který mi byl ostatně blíž a já si uvědomila, o co tu jde. To zvíře mu utíká a on ho honí. A co je nejlepší, že se řítí rovnou na mě! Zaradovala jsem se a počkala, až proběhnou okolo mě, což netrvalo ani minutu.

Z houští přede mnou se vyřítila poplašená puma a hned za ní ten vlezlý upír. Viděla jsem na něm, že chce udělat výpad právě teď, přede mnou, a to mě ještě více popudilo. Byl tak zabrán do lovu, že si nevšiml mé nohy stojící mu v cestě a prostě o ní... zakopl.

Byl to opravdu stylový pád. Viděla jsem detail jeho tváře. Nejdříve byl překvapený, pak zamračený, pak zase překvapený a nakonec zavrčel a udělal salto a spadl. To všechno v jedné vteřině, což bylo opravdu působivé! Dlouho jsme se takhle nepobavila...

Okamžitě vstal a chtěl se rozběhnou za svojí kořistí, ovšem ta už byla opravdu daleko. Zamračil se, vztekle zavrčel a pak se otočil směrem ke mně. Přikrčila jsem se, ovšem nebála jsem se. Na tváři mi zůstával ten rošťácký úsměv. Tohle si musím zopakovat.

,,Co si myslíš, že děláš?“ vykřikl a znovu zavrčel. Vrčení jsem mu oplatila a mírně se zatřásla. Bylo teď těžší se ovládat.

,,Já?“ zopakovala jsem otázku a nabrala na prsty pramen vlasů. Začala jsem ho různě namotávat na prsty. Hrála jsem si.... ,,Já byla na cestě do ,,vany‘‘!“ řekla jsem naštvaně.

,,A ta noha?“ zeptal se nevrle a já se ušklíbla.

,,Ta se tam omylem připletla,“ zamumlala jsem a otočila se, že zas půjdu. Ve vteřině byl přede mnou.

,,Zachránil jsem tě,“ začal vyjmenovávat věci, které pro mě udělal. Jak šlechetné... ,,Vytáhl tě přitom z letadla. Oživil tě. A ty takhle? Já chci být alespoň trochu milý, a co ty?“ zakřičel a jeho sliny mi bičovaly tvář,  tedy vlastně ne, ale vypadalo to tak...

,,Vážně, že jsem si nevšimla...“ řekla jsem potichu a sklopila hlavu, abych skryla úsměv. On to slyšel.

Zavrčel a odstoupil ode mě. ,,Já tady vlastně nemusím být!“ řekl skrz zaťaté zuby a otočil s směrem k pláži. On chtěl odplavat?

Až teď jsem si uvědomila fakt, že on je upír a já ne. On vydrží plavat nepřetržitě a já ne a když odplave, znamená to, že může přivést pomoct. Jenomže on je pijavice a těm se nedá věřit. Jediné, co jsem v tu chvíli mohla udělat, bylo zabránit mu v plavbě k civilizaci. Když ne já, tak ani on.

Rozběhla jsem se a dohonila ho po pár metrů běhu. Naštvaně šel dál vpřed a odhrnoval si větve z cesty. Málem jsem jednou dostala do obličeje....

,,To nemůžeš!“ vykřikla jsem a on se ke mě překvapeně otočil. Zastavil se.

,,Že nemůžu?“ zopakoval a na tváři mu hrál posměšný úsměv. ,,Ale ano!“ pokývla hlavou. ,,Můžu...“ Pak se otočil se a šel dál. Chtěla jsem mu přes ten jeho arogantní úsměv vrazit!

,,Nemůžeš!“ křikla jsem za ním. Tentokrát už se neotočil a já se musela chtě nechtě vydat za ním na pláž a zakázat mu, aby mě tady nechal.

 


..:4.kapitola:..

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Now I love you 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!