Moje nová povídka je o tom, co by se stalo, kdyby Victoria v Zatmění Edwarda zabila.
29.09.2011 (15:30) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 4246×
Bella
PROLOG
Přejela jsem špičkou kamene vzhůru po paži, čímž jsem si vyhrnula rukáv tlustého svetru na holou kůži a pak jsem přitiskla ostrou špičku do loketní jamky. Už jsem tam měla dlouhou jizvu od loňských narozenin. Té noci moje tekoucí krev stačila na to, aby upoutala pozornost každého upíra, aby je všechny na chvíli přimrazila na místě. Modlila jsem se, aby to fungovalo stejně. Zhluboka jsem se nadechla a připravila na bolest.
1. kapitola
Ucítila jsem bolest, s jakou jsem počítala, ale po pár vteřinách, které jsem strávila pozorováním mé tekoucí krve, jsem ucítila bolest daleko větší. Jako by se mi někdo zakousl do krku a vysával ze mě život. Už jsem byla smířená se smrtí, když jsem ucítila, jak padám do sněhu a pak už jen tu spalující bolest. Nic jsem nevnímala, ale slyšela jsem něco jako vzlyk, kácení stromu a pak už jen výkřik smrti. Edwardův výkřik. Edward je mrtvý, uvědomila jsem si a Seth nejspíš taky. Teď jsem na to, ale nedokázala myslet. Všechny myšlenky v mé hlavě se soustředily na tu spalující bolest, která byla čím dál horší.
****
O 3 dny později
****
Bolest pomalu ustoupila a já otevřela oči. Vše jsem viděla velmi detailně a pak mi došlo, že se ze mě stala upírka. Dívala jsem se kolem sebe a viděla jsem popel a pár vlčích chlupů. Věděla jsem, komu ten popel patří, a kdybych byla člověk, tekly by mi slzy proudem.
Věděla jsem, že tady už nic nezmůžu, a tak jsem se vydala ke Cullenovic vile. Cestou jsem prošla po baseballové mýtině, na které byly rozházené kousky těl upírů a prach. Bylo mi z toho do breku, i když jsem nemohla brečet, a tak jsem běžela dál. Kousek od jejich domu jsem narazila na dvě pumy, jak se rvou, a tak jsem je zabila, abych alespoň trochu uhasila to pálení v krku. Jejich dům jsem našla celkem snadno, protože byl jen kousek od mýtiny a já vstoupila dovnitř.
„Je tu někdo?“ zavolala jsem do domu a během vteřiny byli všichni kolem mě.
„Ano, jsme tady.“ Pravil Emmett naštvaně a vraždil mě pohledem.
„Když skončila má přeměna a já zjistila, kde ležím, měla jsem trochu strach, a proto bych vás poprosit o pomoc s mým upírstvím,“ řekla jsem a doufala v souhlas. Toho jsem se ale nedočkala.
„Tak to v žádném případě! Musíme tě poprosit, abys odešla,“ pravila rázně Esmé a z jejího hlasu nezněla žádná láska. Byla v něm jen nenávist.
„Ale proč?“ zeptala jsem se nechápavě.
„No proč asi, Isabello! Přece proto, že kvůli tobě zemřel náš bratr a bez něj jsme nic! Všichni si na nás začnou dovolovat a my už nebudeme mít žádný respekt!“ vykřikla Alice nenávistně a já teprve teď zjistila, jak moc mě za to nenávidí. Ale přesto nějaká část mého já si myslela, že celé jeho rodině šlo jen o jeho dar a o nic jiného. Strašně moc mě bolelo, když jsem viděla ty nenávistné pohledy a nejhorší byl asi Jasperův. Ten za celou dobu nepromluvil ani slovo, ale když jsem se na něj podívala, měla jsem jasno. Byla to pro ně ztráta, ale pro mě také, to by měli pochopit. Postupně jsem se zadívala do všech tváří a až u jedné se zastavila. U Rosaliiny, protože se tvářila soucitně, ale to se mi asi jen zdálo, protože ona svého bratra taky milovala a nedávalo by smysl, proč by mě neměla obviňovat.
Má cenu pokračovat? Budu ráda za komentáře. :-)
Následující díl »
Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový život, nový muž - Prolog + 1. kapitola:
Původně jsem povídku vůbec číst nechtěla, ale ten prolog/1.kapitola se mi líbí!! A Cullenovi se nezachovali zrovna nejlíp
je to super
Omlouvám se, ale mně se to prostě neíbí. Začátek byl úžasný, dokonce jsem byůla ráda, že Eda umře, ale všechno jsi zkazila tou reakcí Alice a ostatníč členů Cullenovic rodiny, nemyslím si, že by se k ní chovali takle hnusně, když za to nemohla a už vůbwec ne Alice, Emmett, nebo Esmé. Byli by smutní, to ano, ale rozhodně si nemyslím, že by to dávali za vinu Belle. Tvoji povídku přísahal jsem, že tě zabiju mám celkem ráda, ale tohle ne, promiň. Dávám palec dolů.
super páči sa mi nápad. Velice dobré rýchlo napíš pokračovanie prosim.
rozhodně pokračuj , ale doufam že to nebude tak smutný jako teď , je mi Belly trochu líto..
Jistě zaujalo mě to.Už se těším na pokračování
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!