Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový Začátek Života 4 Kapitola

27.07.2009 (17:30) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1397×

Edward : „To nemůže být pravda“ šeptala Bella pořád oddaná svému přesvědčení že tu nejsme. Celá moje rodina jsme na ní koukali jako na osmý div světa , který je jenom pro nás jedinečný a jenom pro nás má kouzlo . Osobní kouzlo !! Celá její smečka poloupírů až na dvě ostatní dívky mojí rodinu probodávali vražedným pohledem který kdyby mohl zabíjet tak už tady ležíme na hromadě jako pytel brambor . Bella nad něčím přemýšlela a viděl jsem na její dobře hrané kamenné masce něco jako úšklebek ? Po dlouhé koukání promluvila Bella k své nové rodině . „ Dohodli jsme se“ začala „že u naší smečky poloupírů budu já vůdkyně . Má to hodně důvodů a nikdo neměl námitky , takže díky Anitě která mě navrhla jsem vůdce“ slovo ‚vůdce‘ pronesla s opovržením. Jako kdyby se na to dostatečně nehodila , i když hodila a to báječně. Eleazar je pak pochválil za to že si skvěle poradili . A jak jsem na ní koukal celou od bláta tak jsem si uvědomil že její problémy s koordinací se nijak nezlepšily i když je napůl upírka. Nad tímto objevem jsem se pousmál . „Je ti něco k smíchu ??“ zeptal se mě upír z její smečky. Jmenoval se Luke jak jsem se dozvěděl z myšlenek ostatních. „Nech toho Luku“ řekla mu Bella . A on jí i když nerad musel poslechnout , ale pořád na mě koukal vražedným a přimhouřeným pohledem stejně jako jeho společník Josh , který ke mně ale nedokázal promluvit . Lisa s Anitou se na mě ale usmívali což se mi líbilo . Poloupíři jsou ještě hezčí než upíři pomyslela si Rose , celá ona . Ušklíbnul jsem se ještě víc a z Lukova těla vyšlo zavrčení . „Nech toho Luku“ tentokrát ho okřikla Carmen „bež do pokoje !! Hned !!“ a odešel . Z Belliny smečky se my všichni koukli do očí a já jsem v nich viděl lítost i s úsměvem Anity a Lisy . Bylo jim mě líto ?? No to asi těžko , já jsem byl poslední kdo si mohl zasloužit něčí lítost . Bella měla celou dobu sklopenou hlavu , a tak jsem se nemohl kouknout do jejich nádherných čokoládových očí . Jak vím že je má pořád čokoládové ?? Jednoduše viděl jsem to ve vizi kde se mi zdála šťastná , ale i když jsem ji tady viděl se smát , tak mi tam něco chybělo . Něco jako pořádná dávka hodně důležité emoce – Láska . Věděl jsem že tady má hodně lásky , ale tu co ona hledala jí mohl dát jedině nějaký muž který měl za úkol ji rozmazlovat , ochraňovat jí , líbat jí na její růžové , plné rty . To všechno jsem dělal já dokud jsem se toho jako nějaký vůl nezřekl . Kdo může udělat větší blbost něž jakou jsem udělal tehdy já ?? Asi nikdo !! Ale jestli někdo takový je tak bych jsem si sním chtěl podat ruku . Už jsme tam všichni stáli pět minut ve velikánském tichu a jenom z Lukova pokoje byly slyšet rány do boxovacího pytle který měl nejspíš účel k tomu aby si na něm mohl kdykoliv vybít vztek nebo co . Najednou promluvil ten nejnádhernější hlásek na světě a všichni se z pohledu na zem otočili za ním : „Co tady děláte ?? To my chcete zase zničit život když jsem se z toho začínala dostávat ??“ všichni – jako rodina Cullen – jsme na ní koukali jako na nějakou oběť masového vraždění a bylo nám jí strašně líto . Chtěli jsme jí pomoci , ale prostě to nešlo …. Ne v tady tomhle to vážně nešlo a i kdyby tak bych nevěděl jak jí pomoci . Ona už mě nejspíš nemiluje a už s námi nechce mít nic společného . Ale nejvíc při tomhle trpěla Alice a taky ona jako první se vzpamatovala a promluvila . „Bello“ začala Alice „My jsme nevěděli že tu vůbec jsi … kdybychom to věděli tak by jsme sem sice jeli – aspoň já“ a podívala se na mě jako na důkaz že já bych sem určitě ze zbabělosti nejel . A měla pravdu já bych sem určitě nejel !! „ale chtěla bych obnovit naše kamarádství“ a povzbudivě se usmála . „Nechte mě na pokoji !!“ vykřikla zuřivě a běžela k sobě do pokoje . A už jsme slyšeli jenom zuřivé bouchnutí dveří . Potom jsme ještě slyšeli jak se otvírají dveře od Lukova pokoje a zaklepe na Belliny dveře a potom se ptá Belly : „Mohu ??“ „Jo jasně“ odpoví hlasem plným bolesti a se stopami slz Bella . Chtěl jsem za ní běžet a obejmout jí jako jsem to dělával , ale teď to nešlo … Možná někdy příště a odešel jsem do svého pokoje jenom o dvě patra víš něž měla pokoj ona . Bella : „To nemůže být pravda“ šeptala jsem si furt dokola a přesvědčovala jsem se o svém mínění které stejně bylo nepravdivé tak jsem se toho vzdala a dívala jsem se dál na béžový orientální koberec a nespouštěla jsem z něj oči , aby mi nikdo neviděl tu bolest a smutek v mých očích což jsem dobře věděla že jsem tam měla . Jeho tvář byla pořád stejně krásná – ostře řezané rysy , oči v barvě tekutého zlata a ležérně neupravené a rozházené vlasy . Kdybych na sobě neměla kamennou masku tak bych se ušklíbla protože se ani malilinko nezměnil … vůbec !! Koutkem oka jsem si všimla jak Anita a Lisa se koukají na Cullenovi příjemně a lítostně ?? On byl poslední kdo si zasloužil nějakou lítost . Halo lidi nechal mě samotnou v lese , jako je pravda že jsem si proměnu zavinila sama , ale to jsem chtěla to je něco jiného !! Nikdy jsem vlastně nepochopila proč mi to neřekl třeba doma , proč zrovna v lese ? Asi kvůli tomu že mám doma tak hodně vražedných nástrojů a v lese by se mi nůž nebo žiletka hledali těžko to je pravda . Když jsem se nad tímhle zamyslela tak mi na mojí kamenné masce ulítlo malilinkaté ušklíbnutí , doufám že si toho nikdo nevšimnul . A kdyby tak doufám že to nebyli Cullenovi , ale že to byl někdo z mojí rodiny . Po velice dlouhé trapné chvíli ticha jsem ho prolomila a řekla jsem zbytku rodiny , která s námi nebyla na lovu a tudíž neslyšela ani naší dohodu o vůdcovství naší smečky poloupírů : „ Dohodli jsme se“ začala jsem „že u naší smečky poloupírů budu já vůdkyně . Má to hodně důvodů a nikdo neměl námitky , takže díky Anitě která mě navrhla jsem vůdce“ „ Výborný nápad“ pochválil moji smečku tatínek Eleazar . Ano říkala jsem mu tati a Carmen mami . Bylo to lehčí než jména a navíc mi to dávalo pocit že mám tady opravdu nějaký domov . A viděla jsem na Carmen že jí to vždycky potěšilo když jsem jí oslovila jako svoji maminku . Hned potom co jsem to dořekla tak jsem se koukla na svojí smečku a viděla jsem sice už předtím že se Anita a Lisa na Cullenovi usmívají , ale neviděla jsem Luka a Joshe jak je propalují vražednými pohledy – hlavně Edwarda . Docela mi to od nich vadilo , nevěděla jsem proč , ale kdyby jim něco ti dva udělali – i když ta představa byla sama o sobě směšná – tak bych se snažila tomu zabránit seč by mi síly stačily . Najednou se Edward něčemu ušklíbl a Luke na něj – ani nevím proč – vyjel : „Je ti něco k smíchu ?“zavrčel „Nech toho Luku“ Řekla jsem. A on mě i když nerad musel jako svého vůdce poslechnout . Říkala jsem si snad že to nemůže být horší . Jsem hnusná na svého nejlepšího kamaráda , jsou tu Cullenovi a navíc jsem se stala novou vůdkyní naší smečky . Ale co …. Je to moje existence a jak se říká ‚Každý svého štěstí strůjcem‘ Potom se Edward ušklíbnul ještě víc než předtím . Nikdo nechápal proč se furt tak uškleboval a já tuplem ne . Ale Lukovi to bylo jedno a uniklo mu z těla tiché , ale přesto slyšitelné zavrčení . Chtěla jsem už zase zasáhnout , ale tentokrát mě předběhla Carmen : „Nech toho Luku“ řekla „ bež do pokoje !! Hned !!“ a Luke bez nějakých připomínek – což jsem byla ráda – odešel do svého pokoje . Hlavu jsem měla i s očima pořád sklopenou na nádherný koberec pod námi a rekapitulovala jsem si svůj život do teď . Nevím proč to dělám zrovna teď , ale důkladnost je důkladnost . Věděla jsem že mi v životě něco chybí , nějaká jiskra potěšení a vím co to bylo – Láska . To bylo něco co pro mě bylo už navěky zakázané . Jediný komu jsem dovolila aby mi dával partnerskou lásku byl on . Bohužel mi to nějak nevyšlo a on svoji lásku předstíral . On byl slunce mého života , on byl voda která zaplavila každou žízeň , on byl náplast když mě něco bolelo . Ale z jeho strany to byly jenom samé lži !! Já jsem byla upřímná a on jenom sprostý lhář tak se ptám zasloužila jsem si to vůbec ?? Z tohohle přemýšlení mě probudilo jemné ‚buch buch‘ . Bylo to z Lukova pokoje , a jak bylo vidět tak tomu boxovacímu pytli dává celkem zabrat. Chtěla jsem se tomu usmát , ale nešlo mi to … za ten skorotýden co tady jsem , jsem se zasmála pouze párkrát a to ne za takovéto prekérní situace . Ale jedno mi bylo jasné . A to že já teď nespím a že tu Cullenovi opravdu jsou což mě dosti bolelo . Ani nevím jak , ale najednou jsem v sobě vzala všechnu odvahu a řekla jsem : „Co tady děláte ?? To my chcete zase zničit život když jsem se z toho začínala dostávat ??“ . Najednou jsem se jim podívala do očí každému po jednom . Jasper – Bolest , Rosalie – Bolest , Esme – Lítost , Carlisle - Soucit , Emmett – Smutek ( Chvíli jsem se u něj očima zastavila protože to bylo poprvé kdy neměl žádnou náladu na vtipkování , ale spíš smutnění ) , Alice – Největší Bolest co jsem kdy viděla a nakonec Edward – Bolest a Láska . Koukali na mě jako na někoho kdo o vše přišel , a taky měli pravdu já jsem o všechno přišla .Edward nad něčím usilovně přemýšlel i když se mu v očích zobrazovala pořád a pořád větší bolest . A najednou se ozvala Alice . „Bello“ začala Alice „My jsme nevěděli že tu vůbec jsi … kdybychom to věděli tak by jsme sem sice jeli – aspoň já“ a podívala se na Edwarda jako na důkaz že já by sem určitě ze zbabělosti nejel . A měla pravdu , on se skutečně tvářil tak zbaběle že mu dělalo jenom malinkou potíž se mi dívat do očí!! „ale chtěla bych obnovit naše kamarádství“ a povzbudivě se usmála . „Nechte mě na pokoji !!“ vykřikla jsem zuřivě a běžela k sobě do pokoje . A zabouchla jsem schválně hlasitě a tvrdě dveře .Potom mi zaklepal na dveře Luke a zeptal se : „Mohu ??“ „Jo jasně“ odpovím hlasem který mi není známý . Je v něm hodně utrpení , slz a bolesti . A ten hlas měl sám o sobě pravdu já jsem byla vevnitř hodně bolestivá . Ta bolest mě úplně stahovala až ke dnu zoufalství které bylo hodně hluboké . Luke si ke mně sednul na postel a začali jsme si povídat …..

Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový Začátek Života 4 Kapitola: