Další Kapitolka Nový Začátek Života po hodně dlouhé době. Přidávám na stmívání.eu všechny svoje rozdělané povídky !!
04.01.2010 (14:30) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 872×
Ráno jsem se probudila a děsně mě bolelo v podbřišku. Posadila jsem se i přes tu obrovskou bolest a zjistila jsem že celá dolní polovina mého těla je zakrvácená.
„To ne, on ho zabil," začala jsem vzlykat, ale když jsem zase utichla, protože mi došli síly už dál plakat tak jsem uslyšela - sice slabý - tlukot malinkého tvorečka.
„To není možný!" začala jsem brečet blahem, ono je na živu, ale proč jsem tak zakrvácená když mi nechtěl udělat něco s miminkem?? Porozhlídla jsem se po kobce a asi tak tři metry ode mě jsem viděla použitý prezervativ. Udělalo se mi z něj špatně.
„Ten hajzl," řekla jsem si pro sebe a z vedlejší místnosti jsem uslyšela tichý smích a následovaný zapnutím televize a podle zvuku jsem odhadla že jde o nějaký sport, protože v televizi křičeli milióny fanoušků.
Vzala jsem si svůj obličej do dlaní a… Počkat!! Oddálila jsem svoje ruce a zjistila jsem že pouta co mě škrtily jsou pryč a že jenom po nich mi zbyli dva fialové otisky, které se točili okolo mých zápěstí jako dva tlustí hadi co jedou pořád jenom tím jedním a samým směrem. Teď jsem se dokonce vykašlala na obličej co jsem chtěla uchopit a začít zase brečet a místo toho jsem si začala hladit už moje celkem velké bříško.
Najednou se otevřely dveře a do nich vstoupil Mason.
„Ahoj tady máš něco k jídlu," řekl a podal mi na zem tác s jablkem, sýrem, máslem a nějakou limonádou bez etikety.
„Děkuji," pípla jsem a dala jsem se do jídla.
„Počkej," řekl a podal mi ještě nějaký dvě lahvičky s červenou tekutinou. Začichala jsem a zjistila že je to krev.
„Budeš to potřebovat," usmál se a já jsem nechápala jak někdo tak z venku vypadajíc hodný, může být tak zlý.
„Děkuji," zase jsem poděkovala a vzala jsem si od něj dvě lahvičky, které měly obsah lákavější než ten tác. Rychle jsem snědla všechno z tácu a pak jsem do ruky uchopila dvě lahvičky a pomalu, abych si je hodně vychutnala, jsem je vypila.
„Aaah," povzdechla jsem si když jsem dopila i tu druhou.
„To byla dobrota co?" zeptala jsem se s úsměvem a pohladila bříško.
Teď jsem si uvědomila proč musím tohle přežít. Kvůli tomu maličkému co je ve mně. Kvůli němu musím být statečná a někdy se taky usmát v této kopce a snažit se moc nebrečet. Díky němu vlastně ještě žiju, protože kdybych ho nebo ji neměla tak bych tento boj o přežití v této ‚cele' už dávno vzdala a byla bych už asi zakopaná někde pod drnem, ale zase se musím zamyslet jestli bych tu byla kdybych to maličké neměla. Mason by se asi nenaštval kdyby to dítě neviděl, a neviděl by ho kdybych nešla do školy, takže je to jenom moje a moje vina!! Za všechno můžu já. Nejdřív zlomím Masonovi srdce, potom Edwardovi tím že chodím s Masonem a teď zase přidělávám vrásky a bolest mé rodině za to že mě Mason unesl a tím pádem se dostáváme zpátky k tomu že by se tohle nestalo kdybych nešla do školy. Jsem naprosto k ničemu. Nikam nepatřím, patřím jedině tak někam do samoty…
„Masone?" oslovila jsem ho a on se na mě podíval, protože hned otevřel dveře.
„Masone, kdybych ti slíbila že se nikdy za ním nevydám a že budu navždy sama jenom s mým dítětem, tak bys mě propustil?" zeptala jsem se s nadějí v očích. Chvíli přemýšlel a pak se na mě podíval, pak zase odvrátil pohled a přemýšlel. Po asi tak pěti minutách jeho přemýšlení se na mě znovu podíval a zeptal se mě.
„Opravdu by jsi za ním nešla?" zeptal se a já jenom přikývla.
„Dobře pustím tě když za ním nepůjdeš," a já jsem se nemohla udržet a rozběhla se k němu a objala ho.
Asi si říkáte proč bych se zřekla Edwarda bez důvodu, ale ono to mělo důvod. Bála jsem se že jakmile se miminko narodí tak ho Mason zabije a mě pak též a proto jsem využila toho že nemá rád Edwarda…
Dal mi nové oblečení, mohla jsem se učesat a namalovat a dokonce mi dal i něco pro miminko. Pro oba případy, ale přál si aby to byl kluk. Choval se jako by to bylo jeho, a nebo byl rád že se s Edwardem už nikdy neuvidím, ale ovšem věčnost je dlouhá a já uvidím jestli ho ještě někdy uvidím…
„Děkuji," poděkovala jsem a dala mu pusu na tvář. Pak jsem se rozběhla svým pomalým krokem do lesa a tak jsem začala existenci bez Edwarda, bez rodiny, od vší jiné existence. Prostě jak jinak to říct než ….
NOVÝ ZAČÁTEK ŽIVOTA!!
Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový Začátek Života 16. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!