Po dlouhé době další dílek. Prosím komenty kritiku. No prostě cokoliv.
23.10.2009 (14:45) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 903×
Bella :
Je to už týden od té doby, co se Mason a Edward poprali. Ten večer bylo lehké rozhodnutí, ale potom se ke mně Mason začal chovat děsně mile a něžně a moje rozhodnutí zase bylo na bodu mrazu. Oba dva na mě pekelně doráželi, a navíc tady byla ta záležitost s tím tajným masakrem. Oba dva mi přece slíbili, že na mě nebudou tlačit a co oni dělají?? Tlačí na mě a jak. Docela mě to štve a tak jim dám pořádnou lekci… uteču!!
Vzala jsem si do batohu, tak aby to nikdo nepostřehl, oblečení, peníze a mobil. Jela jsem do školy svým miláčkem a zaparkovala jsem, co nejblíže u vjezdu na parkoviště. Všem jsem dneska nakukala, že jedu na nákupy a oni mi to zbaštili. Dneska se už musím rozhodnout… prostě musím. Zvážím všechny svoje možnosti. A vím o jednom místě – Diamantová jeskyně.
Je to jeskyně, do které mě vzal Charlie, když jsem byla malá. Když jsem tam vstoupila, tak jsem doslova oněměla tou krásou co mě tam čekala. Všude po stěnách byli diamanty a na konci byla truhlička. Charlie mi řekl že je to jeho tajné místo a že jediný kdo o něm ví, jsou zvířátka. Bylo to nádherné, a když jste došli na konec bylo tam jezírko, no spíš studánka a z toho chodili zvířátka pít, například jsem tam potkala malinkou srnku. Bylo to nejnádhernější místo, co jsem i viděla a velikánskou shodou náhod, to je zrovna tady na Aljašce.
Nasedla jsem do auta, zamávala jsem všem a rozjela jsem se směr - diamantová jeskyně. Zaštítila jsem se pro jistotu, aby mě Alice nemohla vystopovat. Když už jsem jela asi tři hodiny, tak mi docházel benzín, tak jsem zajela na benzínku a natankovala. Koupila jsem si i bagetu, protože jsem měla hlad. Když jsem byla v půlce mé svačinky tak mi začal zvonit telefon. Zvedla jsem ho a hned se z něj ozvala Tanya.
„Kde jsi sakra?? Víš jak se o tebe bojíme?? Někde venku je ten tajemný masakr a my tě nemůžeme najít, protože jsi se zaštítila!! Bello, prosím vrať se. Moc, moc prosím“ a začala vzlykat do telefonu. Ano, Tanya mě měla ze všech v Denali nejraději. Měla jsem jí taky moc ráda, ale tentokrát jsem jí vyhovět nemohla, ne teď ne.
„Promiň Tanyo, ale musím si něco moc důležitého promyslet.“ Řekla jsem jí.
„Aspoň mi řekni, kam jedeš“ řekla s nadějí v hlase.
Začala jsem přemýšlet. Jela jsem dvakrát více než Edward a cesta mi tam trvá asi 5 hodin. No to bych mohla zatím přemýšlet ne?? „Dobře“ řekla jsem a ona vydechla úlevou. „Jedu do Diamantové jeskyně“ řekla jsem a položila jsem to. Věděla jsem, jaké je doma určitě pozdvižení. Rychle jsem dojedla, rozloučila jsem se s prodavačem a vyjela jsem. Už jsem jela asi tak hodinu a půl a konečně jsem to viděla. CHRÁNĚNÁ REZERVACE.
Vystoupila jsem z auta, a vydala jsem se na cestu. Asi po čtvrt hodině chůze jsem došla k jeskyni. Vstoupila jsem dovnitř, a nemohla jsem opět věřit vlastním očím. Bylo to možná nádhernější něž minule. Zase tady byli diamanty – zelené, růžové, modré a červené. Dívala jsem se na tu nádheru a pokračovala jsem dál. Konečně jsem došla k studánce a z ní pila srnka. Kdybych nebyla takhle stará, přísahala bych že je to ta stejná.
Podívala se na mě a potom ke mně přiběhla. Začala se ke mně lísat. A já jsem jí hladila po hlavičce a nakonec po jejím kožíšku na zádech. Byla jsem dost vyžízněná, ale nevadila mi její vůně, dalo se to vydržet. Najednou zničehonic zapištěla a uháněla pryč. Já jsem za ní chtěla jít, jenomže najednou mě odhodil někdo do velké hromady diamantů. Podívala jsem se na to a najednou jsem viděla černý kouř, který se začal zhmotňovat. Nemusela jsem moc dlouho čekat a najednou přede mnou stál.
Byl to nádherný blonďák, kdybych nikdy neviděla nahého Edwarda, přísahala bych že je možná hezčí než on. Měl nádherné zelené oči, a na tváři měl ďábelský úsměv. „Tak“ řekl nádherným hlasem… měl ho dokonalý. „Konečně se setkáváme, Bello. Jsi nádherná, škoda že tě jenom musím zabít. Chceš vědět proč?? Je to jednoduché – Proroctví. Musím tě zabít, nebo spíš z tebe vysát všechnu energii, abych byl nejsilnější na celé téhle planetě, možná v vesmíru. Víš, ty jsi děsně silná a pro mě takříkajíc nebezpečná. Vím, že si možná myslíš, že si tě teď s nikým pletu, ale není to pravda….no ale teď bych tě už měl umlčet navždy, než sem přijdou tvoji kamarádi…“ řekl a šel ke mně s nebezpečným výrazem.
Naklonil se nade mě a položil mi ruku na čelo. Začala ze mě vycházet modrá záře a smiřovala do jeho těla. Stačila jsem ještě šeptnout moje rozhodnutí : „Edward“ šeptla jsem. A pak jsem cítila jak slábnu a slábnu a slábnu a v tom jsem ztratila vědomí…..
Edward :
Už jsem byl v té Diamantové jeskyni, když v tom jsem viděl jak se k ní naklání a vysává z ní energii… Vzal jsem všechnu sílu a narazil do něj. Zjistil jsem, že jakmile mu to překazím, tak ztratí všechnu sílu a ta se rozplyne. Slyšel jsem ještě Bellu, jak šeptla moje jméno a pak ztratila vědomí, ale její srdce pořád bilo.
Podíval jsem se na Tajemného Masakra a jak jsem z jeho myšlenek zjistil tak pravým jménem Zac. Díval jsem se na něj jako na nepřítele a on jím vlastně byl. Založil jsem oheň a pak jsem ho postupně začal trhat a házet do ohně. Nakonec jsem si nechal hlavu, a tu jsem tam hodil když zařval. Nechápu, jak ještě mohl zařvat.
Když to bylo hotové běžel jsem za Bellou, ale ta místo ní leželo na zemi malinkaté miminko. Mělo otevřené očí a podle nich jsem poznal, že je to Bella. Usmála se na mě a natahovala ke mně ručičky. Měla na sobě růžové, miminkovské prádélko s medvídkem. Vzal jsem jí do náruče, co nejopatrněji jsem dokázal a ona mi přiložila ruku na tvář. Najednou se mi před očima objevili všechny obrazy, jak jsem se my dva líbali na louce, na naše poprvé, na to jak jsem jí opustil. Bylo tam všechno. A ona mi pak poslala větu JÁ JSEM NEZAPOMNĚLA.
Díval jsem tam na ní v úžasu nad tím, co ona je a tak jsme se společně vydali domů za naší rodinou …
Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový Začátek Života 10:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!