Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový (Ne) Život 6

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nový (Ne) Život 6 Tak a je tu poslední díl...... příště už Kessie bude žít novým (ne) životem ..... tak ať se vám to líbí ....

07.03.2009 (08:30) • Dany • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1598×

CHAOS

Vše bylo jiné, vše bylo zajímavé. Život. Chvíle, které se už nevrátí. Buď se postupem času ztratí, nebo přetrvají se svým kouzlem.

Rodina, co s ní je a bude. Chvíle s nimi jsou zvláštní a jedinečné, je jich jen pár.

Škola, postavení, které jsem si tak pracně vybojovala. Nemilosrdní učitelé, jen proto, že jsem byla jiná.

Život nebyl a nebude fér, ale co teď čeká mě? co se to děje?

Ta bolest je nesnesitelná, žár po celém těle. Jako by mě někdo položil do ohně, ale ten konal své dílo uvnitř mě.

Chtěla jsem křičet.

Chtěla jsem otevřít oči, ale bolest mi to nedovolila. Nedovolila mi ani spát.

Celé mé tělo sebou házelo, neposlouchalo mě.

„ Uhmmmm“ z mého hrdla vycházeli jen mutované zvuky.

Najednou mě někdo chytil za ruku a já uslyšela hlasy v místnosti.

„ Carlisle, měli bychom ji nějak dostat do Forks.“ Říkal dívčí hlas doktoru Cullenovi.

„ Já vím Esme, neměla by se probrat tady. Bylo by to pro ni příliš nutkavé.“

Umírám? Podle jejich slov – ne.

Ta bolest byla nesnesitelná, jako by každou chvílí stále přibírala na síle.

Proč mi nikdo nepomůže. Oba tu sedí a drží mě za ruce. Nedělají s tím nic.

„ Musíme ji dostat k soukromému letadlu. Pilotovi řekneme, že je to naléhavé, že ji musíme dostat do Forks do nemocnice. Záleží na tom její život. Keton tomu lehce uvěří a za chvíli si to nebude ani pamatovat.“ Říkal doktor a Esme na to jen zašeptala souhlasem.

Před očima mi létali vzpomínky.

Zaspání.

Běh.

Škola.

Pozdní příchod.

Učitelka Kabucová a její referát.

Upíři.

Skřípot brzd.

Silnice.

Náklaďák.

Přívěs plný kmenů.

Tma.

Stále to samé.

„ Uhmmmmm“

Chtěla jsem toho tolik říct.

Chtěla jsem jen pomoc od té bolesti. Žádala jsem ho aby mi pomohl a on mi ji přivodil ještě větší, bolest která mě spalovala.

Čas. Co je to vlastně čas. Jak dlouho tu už tak ležím a trpím?

Sekunda je jako minuta. Minuta zase jako hodina a hodina jako den. Jeden nekonečný dlouhý den, který snad nikdy nekončí.

„Ach Carlisle, je tak mladá. Vážně se jí nedalo nějak pomoci?“ Esme se jevila jako hodná starostlivá ….. máma? Její děti jí musí mít rády.

„ Je mi líto. Chudák holka.“ Nechápu Doktora Cullena.

Jak to vlastně všechno zamýšlí?

Jak to vlastně všechno skončí.

Připadám si jako by mé orgány odcházeli, jako by srdce tlouklo stále pomaleji, jako by plíce nepotřebovali vzduch.

Co se to děje.

„Uhmmmmmm“

Najednou, jako by na mém obličeji přistál kus ledu a pomalu stékal dolů, ale led to nebyl. Byla to Esmeina ruka, která mě hladila po obličeji a šeptala slova útěchy.

Najednou tu byly zase ty myšlenky.

Zaspání.

Běh.

Škola.

Pozdní příchod.

Učitelka Kabucová a její referát.

Upíři.

Skřípot brzd.

Silnice.

Náklaďák.

Přívěs plný kmenů.

Tma.

Jako by mi chtěli něco říct, jen v nich umět hledat.

Esme mě stále držela za ruku a hladila po tváři a Doktor Cullen běhal po místnosti. Slyšela jsem jeho kroky.

„ Můžeme Esme. Já ji vezmu a ty vem věci prosím tě. Miluji tě.“ Zašeptal, sotva jsem to zaslechla.

Najednou mě někdo vzal do náručí. Ta bolest stále nabírala na síle.

„ áááááááá uhmmmm“ přála bych si to mít už za sebou.

Silné ruce mě položili na měkkou sedačku, uznala jsem že jsme v autě.

Zdá se mi, jako bychom stály na místě a nepohybovali se, ale najednou jsem ucítila brzdy a prásknutí dveřmi.

Ty samé ruce mě zase uchopily a někam se mnou pospíchaly.

Zase ten nával bolesti.

„ Ketone je to důležitý. Musíme jí okamžitě dostat do Forks nebo zemře. Je to na vás.“

„ Ale, já, ale“

„ Žádné ale, vy to zvládnete.“

Více se nedohadovali.

Ucítila jsem pod sebou něco měkkého. Museli jsme být v tom soukromém letadle o kterém se spolu bavily.

Zase mě někdo chytil za ruku. Esme. Moje starostlivá Esme.

Najednou se stalo něco, za co jsem byla vděčná bohu.

Bolest pomalu ustupovala a já cítila úlevu.

Oči byly stále zavřené a já cítila, jak padám dolů. Dolů do neznáma.

Usínám …..

 

Autor: Dany, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nový (Ne) Život 6 :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře