Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Normální holka? Už nikdy! prolog + 1. kapitola

27.07.2012 (15:15) • rosaliC • FanFiction na pokračování • komentováno 29× • zobrazeno 2790×

Ahoj, tohle je moje první povídka, tak doufám, že se bude líbit. Snesu všechnu kritiku, takže komentujte, jak chcete. Děkuji, rosaliC.

Prolog:

Mé jméno je Isabella Kristen Swanová, ale všichni mi říkají Kristen nebo zkratkou Kriss. Říká se o mně, že jsem nejlepší žokejka ve Forks. Je mi sedmnáct let a ráda jezdím na koni a hraju tenis. Žiju se svým taťkou na naší louce v rodinném domku. Mám také svého vlastního koně. Frískou kobylku Sabine a ustájená je ve stáji rodičů Katy a Patrika. Sabine je černá, kromě malé bílé ponožky na levé přední noze. Rostu dvakrát tolik, než normální dítě - doktoři to považují za hormonový sprint a v osmnácti se to doufám urovná.



1. kapitola

Kristen

Celým domem se ozývalo hlasité: „Crrr, Crrr.“ Vylítla jsem z postele a vypnula ten krám, co si říká budík, a koukla se na hodiny.

„Proboha za čtvrt hodiny mám být na ranči,“ řekla jsem a rychle jsem na sebe hodila jezdecké kalhoty, nějakou košili a obula jezdecké boty. Do baťohu vzala jezdeckou přilbu, nějaké mrkve a jablka pro koně a drezurní bičíky. Seběhla jsem ze schodů a v kuchyni do sebe rychle převrátila misku cereálií. Potom jsem načmárala na kus papíru krátký vzkaz:

Jela jsem do stáje.

Kriss


Pak jsem sedla na motorku a jela k Marchovým. Jela jsem chvíli po hlavní silnici a pak odbočila na polní příjezdovou cestu. Za chvíli jsem uviděla první ohrady a v nich koně, kteří ponocovali přes noc v ohradě. Sesedla jsem z motorky, abych je nevyplašila a šlapala si to ke stáji. Motorku jsem nechala před rozlehlou stájí a šla zazvonit na dvojčata. Za chvíli vyšli ven a začali jsme nahánět naše čtyřnohé miláčky do stájí, kde jsme je pořádně vyčistili, osedlali a nauzdili.

„Kam dneska pojedeme?“ zeptala jsem se.

„No, říkala jsem si, že bychom mohli k vodopádu, je to lesní cestou a koně to tam dobře znají,“ řekla Katy a já si povyskočila.

„Jupí! Jen si dojdu pro helmu a bičík.“ Rozběhla jsem se ke stáji a za chvíli už jsem seděla na svém miláčkovi Sabine a jela s Katy za Patrickem.

„Už víte, že k nám mají přistoupit noví studenti?“ zeptala jsem se, teda ne, že by mě to zajímalo, ale do tohohle zapadákova jménem Forks se někdo nastěhuje tak minimálně za padesát let.                                                                                               „Jo, jmenujou se Cullenovi. Pan Cullen nastupuje do místní nemocnice a paní Cullenová restauruje nějaký dům. Společně adoptovali pět dětí: Rosalie a Jasper Haleovi a Emmett Cullen nastupují do třídy nad námi a k nám přistoupí Edward a Alice Cullenovi.“

Odříkala mi jako říkanku Katy a Patrick si povzdechl: „Básnila o tom, jak bude asi vypadat Edward celý večer.“ Jen jsem se zasmála a podívala jsem se před sebe, byla tam krásná rovinka až k vodopádu, a tak jsem navrhla:

„Mám nápad, co takhle cval?!“

Patrick se hned nadchl a řekl: „Kdo prohraje, hodím ho do vody.“ A už jsme mu viděly s Katy jen záda. Zasmály jsme se a také pobídly koně do cvalu. Doběhla jsem o chlup před Katy a Patrick ji už stačil stihnout strhnout ze sedla a hodit do vody.

„Hej,“ vykvikla, když se vynořila, a strhla Patricka s sebou. Já se od nich raději držela dál a pečlivě procházela se Sabine na mělčině, dost daleko od dvojčat. Sabine jsem předtím sundala uzdičku i sedlo a nechala je na břehu. Věděla jsem, že mi neuteče měla jsem ji tak vycvičenou. Když v tom...

„Ááá!!!“ vypískla jsem, když mě Patrick shodil do vody. Naštvaně jsem si ho měřila a Sabine taky. Patrick se jenom gebil a řekl:

„Aby ti to nebylo líto.“ Ještě chvíli jsme blbli, a pak jsme jeli domů. Protože koně taky dostali svoji dávku sprchy, museli jsme je pořádně osušit a vyčistit. Rozloučila jsem se s dvojčaty, sedla jsem na motorku a jela domů, tam jsem narazila na Charlieho, jak vyndává pizzu z trouby, že mě jednou chtěl ušetřit. Najedli jsme se a já si šla lehnout.
--------------------------------------------------------------------------------

Ráno jsem vstala a koukla na hodinky.

„Kurva, že já vždycky zaspím,“ ulevila jsem si. Bylo půl deváté a já měla být za čtvrt hodiny na ranči. Rychle jsem na sebe hodila potrhané džíny a tílko, do batohu jsem dala mrkve a přilbu s bičíkem, hodila do sebe misku cereálií a rozběhla se na ranč.

Když jsem byla v půli cesty, uviděla jsem dva zaručeně nové kluky, jak jdou směrem do středu města. Pořádně jsem si je prohlídla, jeden byl vysoký a svalnatý, s tmavými vlasy. Ten druhý byl menší a taky docela svalnatý s nezvykle bronzovými vlasy. Co na nich bylo ale nejzvláštnější, byly jejich oči, byly sytě zlaté, s tmavými žilkami. Ten vysoký na mě vrhl uslintaný pohled a ten druhý na mě civěl frustrovaným výrazem. Rychle jsem od nich odvrátila pohled a oběhla je. Zrychlila jsem tempo, protože už jsem viděla koně v ohradách.                                

„Kde se touláš?“ zeptala se mě Katy, když jsem doběhla a unaveně se opřela o stěnu stáje.

„Promiň, zaspala jsem,“ začala jsem se hned omlouvat. Na to ona jen pokrčila rameny a vydala se do stáje. Za chvíli se vrátila s osedlanou Sabine.

„Už jsem ti ji připravila. Dneska mají přijít nějací manželé. Mají sedmiletou holčičku, co by se ráda naučila jezdit na koni. Máš ji na starost,“ oznámila mi a zmizela. Povzdechla jsem si a uvázala Sabine k ohradě. Opřela jsem se o zábradlí a koukala na zamračenou oblohu.

„Promiňte, hledám pana vedoucího, já jsem Ilona Taylorová a mám na dnešek objednanou moji dceru, která by se chtěla naučit jezdit na koni,“ oznámila mi mile vyhlížející žena. Podívala jsem se na ni pořádně, Katy mi neřekla, že má ještě syna, asi tak ve stejném věku jako jsem já.

„Dobrý den, já jsem Kristen Swanová, ale prosím, říkejte mi Kriss, mám vaši malou na starost.
--------------------------------------------------------------------------------
 

Tak co líbila? Já vím, že byla krátká, ale ujišťuji, že druhá bude delší. V každém případě nechte komentík. Děkuji, rosaliC.

Autor: rosaliC (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Normální holka? Už nikdy! prolog + 1. kapitola: