Je tady další díl. Moc děkujeme za tolik komentářů. Potěšily. Tenhle díl, je ze setkání Edwarda a Belly. Jak se bude chovat Bella v jeho blízkosti? Přejeme krásné čtení a též prosíme o zanechání komentíků. Vaše TC a MyLS.
09.04.2010 (09:30) • KairaTay • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2805×
Měla jsem malinko hlad a tak jsem si vzala jen cereálie s mlékem. Jakmile jsem dojedla, byl čas se začít chystat.
Nejprve ze všeho jsme si dala horkou sprchu, která mě po cestě letadlem, autem a neplánované zkoušce příjemně uvolnila. Mokré vlasy jsem si zabalila do turbanu a nalíčila se. Potom jsme se přemístila do šatny, kde jsem dlouho bádala nad tím, co si na sebe vzít. Rozhodla jsem se pro tmavě modré šaty pod kolena, světle modré bolerko a tmavě fialové lodičky. Doplňky jsme zvolila ve světle fialové. Když jsem se sebou byla spokojená, přesunula jsem se do koupelny, kde jsem si vyfoukala vlasy a následně je natočila do velkých loken.
Uznala jsem, že už jsem pro svůj vzhled udělala dost. Byl čas vyrazit.
Vzala jsem si kabelku, zamkla dům, nasedla do auta a vyrazila do Seattlu.
Když už jsem byla skoro v Seattlu, vzpomněla jsem si, že jsem se s Edwardem – zahřálo mě u srdce – měla sejí někde v kavárně. Ale na název jsem si nemohla vzpomenout. Přemítala jsem si, co jsou v Seattlu za kavárny. Nakonec jsem přišla na jednu, která mi něco připomínala. Jmenuje se Na rohu.
To bude ona, pomyslela jsem si a zamířila tam.
Zaparkovala jsem na parkovišti naproti kavárně když, už jsem byla skoro tam, nemohla jsem uvěřit vlastním očím.
Stál tam. Jako nějaký anděl. Ne, ještě víc než anděl. A s tou růži to taky myslel vážně.
„Ahoj,“ usmála jsem se nesměle, když jsem přišla k němu.
„Ahoj, ta je pro tebe.“ Usmál se překrásným úsměvem a podal mi růži a chtěl mě políbit, ale já jsem otočila hlavu a tak mě políbil na tvář.
Bylo to na mě moc rychlé.
„Promiň, já…“ začala jsem se omlouvat, ale Edward mě přerušil.
„Ne, neomlouvej se, já bych se měl omlouvat, jsem nevychovaný.“ Omluvně se na mě usmál.
Poděkovala jsem mu za růži a pak jsme vešli do kavárny. Všichni na nás zírali, pár lidí si ke mně přišlo pro podpis, ale snažila jsem se všechny – kromě Edwarda – okolo ignorovat. Servírka mi přinesla vázu na růži a já si objednala. Co mě ale překvapilo, bylo, že si Edward nic neobědnal.
„ Ty si nic nedáš?“ řekla jsem udiveně.
„Teď ne. Možná později.“ Usmál se a sundal si sako.
Když si to sundal, nestačila jsem koukat – koukat na jeho tělo. Měl sice košili, ale stejně toho bylo vidět víc, než zřejmě chtěl.
„Děkuju,“ naznačila jsem a očima sledovala stůl.
„Za co?“
„Za to, že jsi mě vytáhl z toho… blázince.“
„Ach tak.“ Rukou mi zvedl hlavu a přinutil mě podívat se na něj. „Nemáš za co. Jsem moc rád v tvé blízkosti.“ V tu chvíli jsem se začervenala a on se usmál. Kdybych mohla tak se pod jeho pohledem roztaju. Tenhle chlap je znakem dokonalosti, svěžesti a já nevím, čeho ještě.
Podívala jsem se na jeho úsměv. Ukázal mi krásně sněhové bílé zuby, které byly rovné. Ale, co mě u něj stále překvapuje je, že nemá žádnou přítelkyni.
„Edwarde.“
„Copak?“ zeptal se tak klidně, vyrovnaně.
„Tvé přítelkyni…“ usmál se a zakroutil hlavou. „Nevadí jí, že jsi tady semnou?“ Dívala jsem se mu do očí, ale kdyby mě nedržel - stůl by vyhrál.
„Já nemám přítelkyni.“ Zase ten úsměv. Ach, můj bože.
„Takže ty nejíš, nepiješ a přítelkyni nemáš?“ Vykulila jsem na něj oči a on se začal smát. „jsem ráda, že jsem tě pobavila.“
„Omlouvám se. Přítelkyni jsem, ale zatím nehledal. To je ten důvod – proč jí nemám.“
Dala jsem ruku na stůl a zírala na ní. Vůbec mi nedocházelo, co dělám. Ale on mi to docela připomněl.
„Je hezká,“ pronesl.
„Promiň, cože?“ Připadala jsem si s ním jak v tranzu.
„Tvá ruka, že je hezká.“ Usmál se a nepřestával.
V tu chvíli mi to došlo a já jí blesku rychle sundala ze stolu. Jedním okem jsem se podívala za ní, ale nevšimla jsem si, co dělá Edward.
Když jsem zvedla hlavu a zvedla oči nahoru – můj obličej se ocitl blízko jeho rtů. Nikdy se mi nestalo to, co se stalo u něj. Měla jsem neodolatelnou chuť ho políbit.
Věděla jsem, že se tady může kdykoliv a kdokoliv objevit, ale ta touha… To nebezpečí! Bylo to silnější než já. Jeho obličej se přibližoval k tomu mému a já stále neucukla. Proč? Proč jsem to neudělala? Jediný, ale důležitý důvod byl ten, že jsem se do něj asi zamilovala.
Pomalým, ale nevydržitelným tempem se přibližoval k mým rtům. To napětí se nedalo vydržet. Bylo to neúnosné. Ten kdo to mohl prolomit jsem byla já.
Musím! Chci! Potřebuju ho! Do nedávna jsem tyhle významy nechápala, ale teď jim skvěle rozumím.
Zbývalo pár milimetrů a políbím ho. Už jsem cítila, jak dýchá. Zrychleně, ale zároveň vyrovnaně. Cítila jsem jeho rty pomalu na mých, ale on nikam nepospíchal!
Bože tohle mě jednou zabije!
Autor: KairaTay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nor work model isn´t perfect - 9. Kapitola:
Naprosto a stopercentne súhlasím s Sarka S. Bella je z Edwarda totálne mimo. Jej už nikto a nič nepomôže. Ale myslím si, že je na tom Edward rovnako, ak nie ešte horšie. Obom im držím palce. Prajem im, aby sa všetko vyriešilo a oni mohli byť spolu oficiálne. Aby sa nemuseli pred nikým schovávať.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!