Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nobody´s home - Epilog

Jacob and Renesmee

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nobody´s home - EpilogEpilog, tedy úplně poslední kapitola k Nobody´s home, je tady. Je z pohledu Belly, která vám velmi stručně řekne, co se stalo pak, jak to všechno prožívala a jak se má teď.
Doufám, že si přečtete i to, co jsem napsala pod tu kapitolu.
Přeji příjemné počtení a děkuji za všechny komentáře! Odehnalka

28.09.2010 (09:45) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 4869×

Epilog

 

Bella

Dobře, tak jsem se vdala. Nebylo to zas tak hrozné. Myslím jako svatbu. Dokonce se mi to líbilo. A moc se mi to líbilo. Vážně!

Navždy budu mít v hlavě vzpomínku na to, jak jsem Edwarda spatřila u oltáře. Mého Edwarda, mého manžela. Teď si říkám, jaký cvok jsem byla, když jsem se svatbě bránila. Hned jsem si zvykla na to, že Edward je můj manžel a já jsem jeho žena, jsem paní Cullenová.

Svatba se konala přesně po roce našeho zasnoubení. To na mě svět hudby už zapomněl. Kluci prve nechápali, proč chci odejít, když je to vlastně moje kapela, ale nakonec mě nechali jít. A existují doteď a skvěle se jim daří. Mám každé jejich CD a jednou jsem byla i na jejich koncertě. S Edwardem jsem prožila nádherné dva roky svého lidského života. Byly to ty nejlepší, jaké jsem kdy mohla prožít. A já měla to štěstí, že jsem je prožila po boku Edwarda, mého muže.

Hned potom, co jsem byla propuštěna z dětského domova, jsem se s Edwardovou rodinou odstěhovala do Kanady, blízko Aljašky, kde jsem si v klidu a bez problémů dodělala školu. Tu a tam jsem s Edwardem zašla za školu, ale to bylo hlavně proto, že svítilo sluníčko. To jsme pak spolu celý den proleželi v posteli a... Zbytek si domyslete.

Byla jsem nehorázně šťastná, když náš vztah udělal další krok. Můj manžel se mu strašně bránil, bál se, že mi něco udělá, že mi ublíží... Nakonec to byla ta nejkrásnější noc. Edward chtěl, abych se přihlásila na nějakou vysokou školu, ale to jsem odmítla. Tu budu studovat pak, až budu to, co je on.

Já chtěla cestovat dokud mohu, dokud nejsem nějaké vraždící monstrum, pokud zatím toužím po všem, jen ne po krvi. Nakonec Ed kývl a my procestovali téměř celý svět. Samozřejmě, že jsme nemohli na místa, kde od rána do večera svítilo sluníčko, vybírali jsme státy, kde slunce svítilo minimálně.

Proto jsem byla překvapená místem, kde jsme strávili úžasné líbánky. Na ostrově Esme (ano, opravdu se tak jmenuje a opravdu ho Esme vlastní – dar od Carlislea k výročí) sluníčko svítilo pořád, jen v noci ho vyměnil měsíc. A já se tak mohla kochat jeho krásnou pokožkou, která se krásně třpytila. Když řeknu, že jsem zažila nádherné dva lidské roky s Edwardem, nebudu lhát...

...

Stala jsem se upírkou, jsem jedna z nich. Je tomu už deset let a nelituji toho. Jak bych mohla litovat? Vždyť jsem navždy, na celou věčnost, s osobou, kterou miluji, která pro mě znamená vše!

Jsem svým způsobem zvláštní – nikdy jsem moc netoužila po lidské krvi, nelákala mě. Kvůli tomu jsem se mohla brzo vrátit do života, opět chodit na střední, tentokrát jsem však neměla žádné neomluvené hodiny, žádný průšvih. Byl to nezvyk.

S Edwardem jsme se na pár let rozhodli odtrhnout se od rodiny a žít sami na vysoké, na kterou jsem měla jít poprvé. Znovu jsem si povzdechla a dál se dívala na měsíc, který byl v úplňku. Náš malý domek byl kousek za městem, opět schován v lesích, postaven na jednom velkém paloučku.

„Copak se děje, lásko?“ zeptal se tiše Edward a jeho pevné, již dávno ne studené, ruce se mi obmotaly kolem pasu.

„Bojím se,“ přiznala jsem mu, stále k němu zády. Tiše se zasmál.

„Nemáš se čeho bát... Budu tam s tebou. Nedovolím...“

„Ale já se nebojím té krve! Já se bojím lidí! Bojím se, že to nezvládnu!“

Tentokrát se Edward zasmál na hlas. Jedním plynulým a rychlým pohybem (tak rychlým, že by to člověk ani nestihnul zaznamenat), si mě k sobě otočil čelem a vzal si mou tvář do svých dlaní.

„Jsi blázínek, víš to?“ zeptal se mě. Pousmála jsem se a přikývla.

„Vím.“

Široce se usmál. „Nemáš se čeho bát! Jsi ta nejchytřejší žena, jakou jsem kdy potkal! Jsi ta nejsilnější žena, kterou jsem kdy potkal! Ty to zvládneš!“

„Vážně?“ zeptala jsem se tiše.

„Vážně... Miluji tě,“ usmál se na mě mile a laskavě. Úsměv jsem mu oplatila a objala ho kolem krku.

„A já tebe.“

A naše rty se spojily. Jako naše životy se zapletly do jednoho společného... navždy.


Vše jednou začíná a vše jednou končí... A tak končí i tato povídka.

Všem moc chci poděkovat, že si vždy našli chvilku a přečetli si další kapitolu, kterou jsem napsala. Dále chci poděkovat za každý komentář, který jste sem napsali! Každého si moc vážím! Děkuji!

Doufám, že se vám tahle povídka líbila a že na ni hned, jak zavřete tuto kapitolu, nezapomenete.

Odehnalka

 

 

Moje shrnutí

Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nobody´s home - Epilog:

 1
7. Texie
02.09.2022 [13:11]

TexieObčas sem zavítám, když si chci něco hezkého přečíst a u téhle povídky se mi to rozhodně povedlo. Moc krásná povídka, co člověka nepustí až po poslední odstavec. Emoticon

6. Hanny
15.03.2016 [13:49]

Nádherná povídka Emoticon Emoticon Emoticon

5. LucííS
05.02.2013 [18:10]

Krása Emoticon co jiného říct ?? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Anet
16.03.2012 [22:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Myrta
29.11.2011 [9:12]

Myrtanádherná povídka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. AddyCullen
10.10.2011 [17:11]

AddyCullentfuj... U minulé kapitoly jsem nedočkavostí přeskočila perex, a když jsem nahoru do takové té divné lištičky dala číslo třicetjedna a nic mi nenaskočilo myslela jsem, že mě odvezou... To jako myslím vážně! Miluju tě a ty Tvoje skvělé povídky waw... hned jdu na další, ikdyž si nejsem jistá jestli tam něco je a já tam ještě něco nepřečetla... no pochybuju, ale jdu hledáát Emoticon Emoticon Emoticon

1. teresaterka
09.10.2011 [11:46]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře