Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nikdy více! 8. kapitola

25.03.2020 (10:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1546×

EDIT: Článek neprošel korekcí

Přehodila jsem si kapuci přes hlavu, ikdyž nepršelo, ale foukal silný vítr. Rychle jsem vyrazila směrem k lesu a vzpomněla si, že jsem řekla Charliemu, že jdu za Jessicou a Angelou. Snad mu nedojde, že v lese za domem je asi nenajdu. Sama pro sebe jsem usmála, jak zbrklá kvůli Carlislovi jsem. Charlie byl ale tak unavený, že se najedl a ulehl na gauč, jako vždycky.

Šla jsem už nějakou dobu, ale nikde jsem ho neviděla. Zastavila jsem se a rozhlédla se.

„Nelekni se," ozvalo se šeptem za mnou a já instinktivně nadskočila, jak jsem se lekla. Na oko jsem ho uhodila do ramene a zasmála se.

„Když se objevíš z ničeho nic za mnou, tak se vždycky leknu, to si pro příště pamatuj," usmála jsem se na něj a obmotala ruce kolem jeho krku a políbila ho, jako by to byla naprosto přirozená věc. Polibek mi vroucně oplatil. Najednou jsem ztratila pevnou půdu pod nohama a kolem mě svištěl vzduch. Neochotně jsem od něj odlepila své rty a tázavě jsem něj pohleděla.

„Kam mě to neseš?" zeptala jsem se a on se usmál.

„Celá rodina odjela na lov a nechci abys nastydla, tak můžeme být u nás," řekl na vysvětlenou a mně to stačilo.

U domu jsme byli dřív než jsem čekala a za celou dobu jsem z něj nespustila oči. Byl nádherný. Jako antický Bůh, který jen seskočil z podstavce, aby mohl chodit mezi námi smrtelníky. Nepřipadala jsem si ale vedle něj vůbec tak bezvýznamně a podřadně jako s Edwardem. Carlisle mi dával pocit jistoty, bezpečí a to jak se na mě díval mě dostávalo do úzkých. Nikdy se na mě nikdo nedíval jako on.

 Na verandě mě postavil a okamžitě chytil za ruku. Měla jsem pocit, že jakmile bychom se nedotýkali, tak jeden z nás uletí a očividně ten pocit měl i on. Druhou rukou mi otevřel dveře a já se protáhla kolem něj dovnitř. Uvnitř bylo příjemné teplo. Carlisle uchopil límec mojí bundy a pomohl mi jí sundat.

Jakmile ji pověsil na věšák vedle dveří otočil se a změřil si mě od hlavy k patě. Oči mu trochu ztmavnuly, ale nechápala jsem proč. Na sobě jsem měla černé legíny obepínající celé nohy a zadeček a béžové tričko s dlouhými rukávy. Ráda jsem se oblékala minimalisticky a nenápadně.

„Proc si mě tak prohlížíš?" nedalo mi to a zeptala jsem se.

„Moc ti to sluší," řekl suše jako by mu vyschlo v krku. Otočila jsem se a zamířila do obýváku. Sice jsem nic neslyšela, ale cítila jsem, že jde těsně za mnou. Posadila jsem se na sedačku a rukou naznačila, aby si sednul vedle mě. Uvelebil se vedle mě a já přes něj přehodila nohy. Opatrně jako by byly z porcelánu je uchopil do rukou a jemně masíroval.

Nenuceně jsme si začali povídat o všem možném. Od jeho dětství, na které si pamatoval jen nejasně, až naší zálibu v četbě starých knih a cestování. Bylo to jako bychom se znali roky a čas ubíhal neskutečně rychle. Z našeho rozhovoru nás vytrhlo až zaprotestování mého žaludku. Oba jsme se zasmáli a já poprvé odtrhla oči od Carlisla a podívala se ven. Byla černočerná tma. Lekla jsem se, že Charlie bude mít strach a rychle vstala.

„Musím jít domů. Charlie bude mít strach," řekla jsem rozhodně a zahlédla hodiny. Ještě nebylo tak pozdě, jak jsem si myslela a mně spadl kámen ze srdce. Můj drahý otec by byl schopný vyhlásit celostatní pátrání, kdybych přišla domů později než je zvykem.  „Pokud chceš můžeš tu zůstat. Dáme si večeři a můžeme dokončit tu debatu o globálním oteplování a přelidnění," řekl Carlisle a usmál se.

„Nerada bych se tu potkala se zbytkem tvé rodiny," odvětila jsem opatrně a doufala jsem, že to nepochopí nijak špatně. Ještě jsem se nechtěla vidět s Edwardem a Esmé.

„Odjeli na celý víkend na lov, takže se nemusíš bát, že bychom někoho z nich potkali. Jinak bych ti to ani nenabízel, Bells. Bavili jsme se o tom odpoledne, že tomu dáme nějaký čas, přece," odvětil a já byla bez dalších nábojů. Nějaké věci jsem tu přece jen u nich měla, když jsem přespávala u Edwarda a stačilo tedy jen zavolat Charliemu, aby mě nečekal.

„Dobře, zavolám Charliemu, aby neměl strach a jsem jenom tvoje," mrkla jsem na něj a vydala se k telefonu. Jemně, ale svůdně zavrčel a mnou projel zase ten elektrický proud.

Došla jsem k telefonu a vytočila Charlieho číslo. Hovor ale nepřijal a tak jsem mu zanechala vzkaz, že přes noc zůstávám u Jessiky a zítra dorazím.

Otočila jsem se zpátky směrem do obýváku a s úsměvem jsem mu chtěla oznámit, že na sebe máme celou noc, ale nikde jsem ho neviděla. Úsměv mi automaticky z tváře zmizel a můj pohled zmateně zabloudil směrem ke kuchyni, kde se ozývaly zvláštní zvuky. Co by dělal v kuchyni? Ptala jsem se sama sebe a rychle se za těmi zvláštními zvuky vydala.

Opřela jsem se o rám dveří a pobaveně ho pozorovala. Chvílemi se mi ztrácel, jelikož se pohyboval z jednoho konce kuchyně na druhý svou přirozenou rychlostí a něco kuchtil.

„Doufám, že máš ráda italskou kuchyni, protože jinou neumím," odvětil s úsměvem a já jen pobaveně přikývla a sedla si na barovou židli naproti němu, abych měla co nejlepší výhled.  

 Kmital v kuchyni, jako by tam trávil každou volnou chvíli a kuchyní se začala nést kouzelná vůně smetany a parmezánu. Miluju Carbonary. Jako naschvál mi zakručelo v břiše. Carlisle zrovna strouhal tenké plátky parmezánu na těstoviny. Pobaveně ke mně stočil pohled a už přede mě pokládal talíř s horou vařících a nádherně vonících těstoviny.

„Snad ti bude chutnat," hles jen a já uchopila talíř do obou dlaní a sklonila hlavu těsně nad talíř.

„Nádherně to voní," rozplývala jsem se a nemohla se dočkat až ochutnám. Mlsně jsem zabodla vidličku do těstovina a na nic nečekala. Bez jediného slova jsem do sebe celou porci naházela a ani si nevšimla Carlisla, který mě celou dobu zaujatě a trochu znechuceně sledoval.

„Vypadá to, že ti chutnalo," řekl a já protočila oči.

„To musí být víc než jasné. Lepší Carbonara jsem nikdy nejedla," povzdychla jsem si a pohladila si břicho.

Carlisle se při pohledu na mě zasmál a automaticky vzal talíř a uklidil ho do myčky. Ženská by ideálnějšího chlapa nenašla. Pekelně sexy, se smyslem pro humor a pořádek.

„A co ty?" zeptala jsem se zájmem a on se na mě překvapeně podíval.

„Edward se musel krmit daleko častěji, když jsem byli ještě spolu," dodala jsem rychle na vysvětlenou.

„Bello, jsem si jistý, že s lidskou krví přijdu do kontaktu daleko častěji než ty a nedělá mi to žádný problem. Být v tvojí přítomností pro mě není žádný problém," odvětil na vysvětlenou a já si v duchu nadávala, jak natvrdlá mu musím připadat. Je to přece doktor!

 „Kde jsme to skončili?" zeptala jsem se a chtěla navázat na předchozí debatu, kterou jsme vedli v obýváku, abych odvedla hovor od tématu krve a důkazu mojí natvrdlosti.

„U toho, že už jsi dnes večer jen moje," podíval se na mě mlsně Carslisle a než jsem stačila mrknout stál vedle mě a jemně si mě na barové stoličce otočil čelem k sobě. Pomalu se ke mně začal sklánět. Dech se mi zastavil a srdce bylo jako o závod.

Roztáhla jsem nohy, aby mohl přistoupit ještě blíž a on ani chvíli neváhal. Prsty mi vpletl do vlasů a druhou rukou sjel po mém boku níž a za zadeček si mě přitáhl ještě blíž, pokud to tedy vůbec šlo, jelikož jsem mezi nohama cítila jeho chloubu. A to byla v klidovém stavu, zatím...

Konečně spojil své rty s mými a já se celá rozechvěla. Pevně jsem ho objala kolem pasu a chtěla se k němu ještě více přitisknout a být mu blíž, ale už to nešlo. Mezi námi nebyl ani jeden kousiček volný.

Vášnivě jsme se líbali a já začínala cítit tlak mezi nohama. V tu chvíli se Carlisle ode mě odtrhl a omluvně se na mě podíval.

„Moc se omlouvám, Bells. Nechci na tebe nějak dorážet a vím, že na tohle asi není nejvhodnější doba. Máš toho za sebou hodně, bylo to pár krušných a hektických dní," řekl omluvně a já na něj zírala jak asijský turista na orloj.

Neohrabaně jsem seskočila ze stoličky a vrhla se mu do náruče. Začali jsme tam, kde jsme skončili a on přesně pochopil, co jsem tím chtěla říct. Opatrně mě vzal do náruče a ve vteřině už jsem pod sebou cíítila měkkou pletenou deku. Opatrě jsem se rozhlédla a zjistila jsem, že jsme u něj v pracovně, kde ale byla veliká postel. Neměla jsem kapacitu ani čas o tom hlouběji přemýšlet.

Carlisle mě svými polibky zaměstnával více než dost. Opatrně, tak aby mě celou nezalehl, mě položil na postel a jedním loktem se podpíral. Byla jsem k němu přilepená jako klíště a celou dobu jsme se jeden druhého nemohli nabažit. Svá ústa přesunul přes hranu obličeje na krk a já slastně zavzdychala.

Celé tělo jsem měla v jednom ohni a intuitivně proti němu vystrkovala svou pánev a otírala se o něj. Přesně to samé dělal i on a já cítila, jak moc je vzrušený a kalhoty mu pnuly ve švech. Rukou jsem sjela z vlasů přes krk a hruď až na břicho a tam cítila jsem jak se zachvěl. Jeho ruce se zase vydaly na průzkumnou misi po mém těle a zastavili se u okraje podprsenky. Jakoby čekal na mé svolení, které jsem mu jasně vyslala tím,že jsem svou rukou sjela ještě níže a pohladila bouli v jeho kalhotách.

Ozvalo se tiché zasténání a já cítila jak se jeho chladný palec otřel o mojí ztvrdlou bradavku a také jsem se neubránila zasténání. Byla jsem neskutečně vzrušená a nechtěla jsem nic jiného než ho konečně cítit v sobě. Touha mě spalovala a já nehodlala na nic čekat.

Ruku jsem stáhla z boule v kahotách a uchopila lem jeho trika a rychle ho tahala nahoru. Okamžitě pochopil o co se snažím a v mžiku byl jen do půli těla. Sjela jsem ho od hlavy až k patě a nemohla se vynadívat na jeho svalnaté a vypracované tělo, které bylo obvykle schované pod svetry či volnými košilemi. Rty přisál k mému krku a putoval s nimi níž. Neobtěžoval se mi triko ani sundat a rovnou jej pomalu trhal těsně před tím, než se toho místa dotkly jeho rty.

Za několik chvil už jsem před ním ležela jen do půli těla a v zápalu té vášně jsem nepostřehla že i bez podrpsenky. Upozornil mě na to až jeho studený ale jemný jazyk, který okroužil mojí tvrdou bradavku. Dychtivě jsem se proti němu vypjala a on mi ruku zasunul pod záda a pevně si mě k sobě přitáhl. Druhou rukou kdesi šmátral a pak jsem cítila, jak mi stahuje kalhoty. Na moment přestal a nerozhodně se mi podíval do očí. Jen jsem dychtivě přikyvovala a nemohla se dočkat až ho v sobě ucítím.

Konečně jsem ho ucítila na stehně a vzrušením jsem se otřásla. Upřeně se mi díval do očí a sledoval každičký můj pohyb a reakci.

Nedočkavě jsem proti němu vystčila pánev a on do mě opatrně vnikl. Na chvíli jsem celá ztuhla a projela mnou palčivá a prnikavá bolest. Okamžitě se zastavil a starostlivě na mě pohlédl. Jemně začal líbat a já mu polibky oplácela. Bolest pomalu odeznívala a já jen rychle přikývla, že může pokračovat. Překvapeně se na mě podíval a oči mu náhle zčernaly. Pomalu se ve mě začal pohybovat a mým lůnem se rozlévalo příjemné teplo a neukojená touha. Dva pro mě do této chvíle neznámé pocity.

Obě naše těla s pohybovala naprosto synchronizovaně v pomalém tempu, když z ničeho nic Carlisle přestal a zpříma se mi podíval do očí. Jeho černé oči opět začínali nabírat zlatavou barvu a podezřele zhluboka se nadechl.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nikdy více! 8. kapitola: