Ahoj, jsem tady s první povídkou. Měla jsem trochu smutnější náladu, tak z toho vzniklo toto. Je to o Belle, která se rozhodne skončit se životem tak, že se vybourá, z důvodu že jí nevyšla láska s Edwardem. Když skončí v nemocnici, kde pracuje Carlisle, rozhodne se ji proměnit, z čehož Bella není moc nadšená. Po proměně se rozhodne odjet daleko od Cullenových, tak se přestěhuje na Aljašku. Vím, že je to krátké, proto prosím o upřímnou kritiku, podle komentíků budu přidávat pokráčka. Pěkné čtení všem přeje Cullennicushqa.
10.03.2010 (11:15) • cullennicushqa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 831×
Věděla jsem, že jsem se rozhodla správně. Ale něco v koutku mého já mi říkalo, že to je totální blbost, a že tohoto rozhodnutí budu litovat. Ale nedokázala jsem to. Začala jsem si připravovat věci, které si chci vzít s sebou. Po zhruba půl hodině jsem měla sbalenou jednu velkou a jednu malou tašku, které jsem hodila na zadní sedadlo mého auta.
Když jsem se vydala na cestu a míjela dům Cullenových, bylo to pro mně jako rána pěstí do břicha. Nemohla jsem se ubránit smutku, hned se mi do očí hrnuly slzy.
Hlavou se mi mihlo tolik vzpomínek, slzy se mi řinuly po tváři, až jsem měla co dělat, abych je stíhala otírat. Musela jsem to udělat. Sešlápla jsem prudce brzdu, cítila jsem jak se otevřel airbag, naráz do airbagu, palčivou bolest v hlavě, jak jsem proletěla sklem a pak nebylo nic.
Jen tma a ticho.
Když jsem otevřela oči, světlo mě na pár vteřin oslepilo. Jen co jsem se rozkoukala, moje oči rozpoznaly v rohu stojícího Carlislea. Přešel k mojí posteli, podíval se mi na pár vteřin do očí a já si uvědomila, že jsem skončila v nemocnici. ,Ale tohle jsem přece nechtěla!′ nadávala jsem na sebe v duchu.
Chtěla jsem odjet někam daleko, ne se vybourat hned kousek před domem Cullenových. Pomyslela jsem si, a nejspíš to byla moje zatím poslední myšlenka, protože mi hned klesla oční víčka, a já viděla Carlislea jenom jako rozmazanou šmouhu běžící k mé posteli.
Potom byla zase další tma a ticho.
Tentokrát mě probudila velice palčivá bolest, stravující mé tělo jako oheň. Cítila jsem, jak se mi rozlévá od konečků prstů na nohou, až po srdce. Chtěla jsem otevřít oči, ale nešlo to. Každou chvilku jsem se prohla v zádech do oblouku pod nátlakem bolesti a ohně. Stovky malých dýk rozpálených v ohni mi spalovaly každý kousek mého těla, chtěly mě zabít. To jsem věděla jistě. Moje srdce mi několikrát silně udeřilo do hrudi, potom poskočilo jednou, dvakrát a byl konec.
Všechen oheň z mého těla začal ustupovat. Byla to obrovská úleva.
Podařilo se mi otevřít oči. Viděla jsem všechno. Od nejmenších částeček prachu až po každou rýhu ve stěně, pouhým lidským okem neviditelné. Potom mi došlo, co vlastně Carlisle udělal. Využil toho, že jsem v bezvědomí a přěměnil mě. Ale to nemusel. Koutkem oka jsem zahlédla, jak mě pozoruje, lehce nahrbený v obranné pozici. Za ním stál Edward s Jasperem, oba také připraveni k případnému ůtoku. ,,Bello? Jak je ti? ″ zeptal se mě opatrně Carlisle.
Posadila jsem se. Ten pohyb mě naprosto uchvátil. ,,No, je mi celkem dobře. Děkuji za optání,″ odpověděla jsem Carlisleovi s mírně podrážděným tónem v hlase, z čehož byl zaskočený. Pomalu se napřímil a řekl mi klidným a jako vždy melodickým hlasem: ,,Ale Bello, já myslel, žes tohle vždy chtěla. Pokud vím, tohle byl tvůj jediný sen.″
,,Já vím, Carlisle, ale názory a myšlenky se mnění. Nevěděla jsem, že si to rozmyslím,″ řekla jsem všem třem. Vstala jsem, a šla k autu. Cestou jsem vzala nějaké tmavé brýle, ani jsem se neohlédla, čí to byly, nasadila si je, a rozhodla jsem se, že odjedu na Aljašku.
Když jsem se ohlédla, spatřila jsem Edwarda, Jaspera a Carlislea, jak se mě snaží dohonit, ale já byla už v autě a jela jsem co nejrychleji pryč z Forks.
Autor: cullennicushqa, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nic mezi námi nebylo - nebo snad ano? 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!