Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámý anděl - 6. kapitola

AVKEC

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neznámý anděl - 6. kapitolaDozvíme se, co dělají Cullenovi v kuchyni? A bude Izzyna teorie správná? Snad nebudete z této povídky zklamaní.

28.05.2010 (21:15) • AlizieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2329×

6. kapitola:

Izzy:

Koukala jsem do všech těch černých očí a hrdlo se mi stáhlo strachy. Jak to, že mají černé oči? V tom jsem si všimla, že mají v rukou sklenice s nějakou červenou tekutinou. No jasně! Vždyť oni tu pijí krev! Počkat, takže jsou opravdu upíři?

„Izzy, co tu děláš?“ promluvila jako první Esme. Ostatní na mě pořád koukali jako v transu.

„Dostala jsem hlad. Takže vy jste vážně všichni upíři?“ vyřkla jsem svou otázku. V tu chvíli jako by se mávnutím probrali. Oči se jim zbarvily zpátky dozlatova a tvářili se docela překvapeně. Asi by je nikdy nenapadlo, že na to přijdu sama. Carlisle se probral a promluvil:

„Izzy, takže jsi na to přišla. Edward nás na to připravil, ale neřekl nám, kdy na to přijdeš. Sám si tím nebyl moc jistý.“ Zatvářil se ustaraně.

„To nechápu. O čem to mluvíš? Jak to mohl Edward vědět?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Víš, Edward má jako upír jistý dar. Dokáže vidět do budoucnosti pomocí vizí. Někdy jsou ty vize ovšem trošku zkreslené,“ objasnil mi Carlisle.

„Takže věděl i to, že se do sebe zamilujeme?“ napadlo mě.

„No jen tak trochu, ale to by ti měl vysvětlit přímo on sám, Izzy. “

„Dobře, takže jste upíři. A živíte se krví. A jenom zvířecí. A co budete dělat se mnou až zestárnu? Vypijete mě?“ napadlo mě. Vždyť já budu každým rokem starší, ale oni budou všichni pořád mladí a krásní. Alice se ke mně vrhla a objala mě.

„Jak tě napadla taková blbost? To bychom přece nikdy neudělali. Máme tě rádi a Edward tě miluje. Jsi naše sestra a dcera, víš,“ utěšovala mě.

„No jo, ale co až zestárnu? Vždyť budu vypadat jako babička vás všech!“ začínala jsem být hysterická. Až budu ošklivá, stará a vrásčitá tak si Edward najde někoho jiného. Opustí mě a já zůstanu sama. To přece nemůžu dopustit!

„Pro nás budeš pořád stejná, vážně,“ snažil se mě uklidnit už i Emmett. Ale já jim stejně nevěřila.

„Tohle musím probrat hlavně s Edwardem. Víte, kdy se vrátí, že jo?“ zadoufala jsem. Určitě to vědí.

„Měl by se vrátit až zítra ráno, ale ještě bude volat. Pak budeme vědět víc,“ odpověděla mi za všechny Esme. Celou dobu se tvářila tak smutně, až mi jí bylo líto. Usmála jsem se na ni a ona se hned rozzářila.

„Tak já půjdu zase spát. Stejně jsem vás tu vyrušila... Ehm... Dobrou chuť,“ popřála jsem jim a všichni se tomu ze srdce zasmáli. Ještě jsem jim zamávala a vycupitala do Edwardovy ložnice. Moc se mi spát nechtělo, ale potřebovala jsem se s tím vším srovnat. Takže Cullenovi jsou upíři, pijí zvířecí krev, nestárnou a jsou nesmrtelní. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového by mohla být pravda. Pořád jsem měla pocit, jako bych byla v nějakém filmu. Z mého přemítání mě vytrhlo zaklepání na dveře.

„Pojď dál, Alice. “ pozvala jsem ji dál. Tušila jsem, že za mnou přijde.

„Jak jsi to věděla?“ vyhrkla a vplula do pokoje. Lehla si ke mně do postele.

„Nějak jsem to ušila, že přijdeš. Už tě docela znám, Alice,“ usmála jsem se na ni.

„Víš, Izzy, já ti chtěla něco vyprávět. Myslím jako o nás, o upírech. Je toho hodně co bys měla vědět, víš.“ Zatvářila se při tom tajemně. Ale proč tajemně?

„Alice, jsi nějaká tajemná. Děje se snad něco?“

„Kdepak, to ne. Jen jsem ti chtěla o všem vyprávět.“ Zatvářila se jako neviňátko.

„Tak povídej, strašně ráda se o vás něco dozvím,“ popostrčila jsem ji k vypravování. A byla to pravda. Chtěla jsem o nich vědět všechno.

Alice začala vyprávět. Dozvěděla jsem se o tom, jak každý z nich „vzniknul“ a jak probíhala jejich přeměna. Upír totiž mohl člověka přeměnit na upíra kousnutím, ale musel se umět ovládat, aby toho člověka nevysál celého. Taky vím, že každý z nich zabil pár lidí jako novorozený. Ani mě to moc nepřekvapilo a hlavně se to stalo před velkou spoustou let. Taky mi Alice vyprávěla život každého z rodiny ještě před přeměnou. Bylo to hrozně zajímavé vyprávění. Ještě mi Alice říkala, že se Edward hrozně bál toho, až se dozvím pravdu. A taky proto to nechal raději na nás. Prý se bál, že bych od něj utekla a už ho nemilovala. Blázínek jeden. Podle Alice si Edward myslí, že je zrůda a nemá právo být šťastný. Ale jak by mohl být zrůda? Je to ten nejlaskavější, nejmilejší a nejhodnější člověk... tedy upír na světě.

Ještě dlouho do rána jsme si s Alice povídaly. Byla to opravdu skvělá kamarádka a teď už i sestra. Měla jsem ji ráda, ji a celou rodinu. Jen jsem doufala, že mě u sebe budou chtít, po boku Edwarda, když jsem jenom pouhý člověk. Těsně před usnutím mě napadla spásná myšlenka...

Ráno mě probudilo ostré světlo, které mě mále oslepilo. S nechutí jsem se podívala na budík a zjistila, že je už skoro poledne! Páni, takhle dlouho jsem snad nikdy nespala. Protáhla jsem se a mohutně zívla. Zakručel mi žaludek a já se vydala do koupelny. Hned po sprše se musím dojít najíst. Po sprše jsem se chtěla v pokoji převléknout, ale čekala tam na mě Alice.

„Dobré poledne, ospalče.“ Usmála se na mě a podávala mi hromádku s oblečením.

„Tady jsem ti připravila oblečení.“ Při jejích slovech jsem se začala tvářit hodně podezřívavě. Znám Alicin vkus a bála jsem se, co na mě navěsí.

„Neboj se, je o jen domácí komplet.“ Povzbudivě se usmála a zmizela z pokoje takovou rychlostí, že jsem to skoro ani nepostřehla. Oblíkla jsem si všechny ty kousky oblečení a u zrcadla jsem musela uznat, že mi to slušelo.

V kuchyni na mě čekala Esme s obědem a já se na něj s chutí vrhla. Byla jsem vážně docela vyhladovělá. Po obědě jsem seděla s celou rodinou v obýváků a povídali jsme si. V domě byla cítit neskutečná pohoda. Tohle byl prostě můj domov, tím jsem si byla jistá.

Najednou vyskočili všichni na nohy. I když já to vyskočení neviděla. V jednu chvíli seděli a najednou prostě stáli. Ta upíří rychlost je hodně zajímavá věc.

„Izzy, máme pro tebe překvapení,“ pronesla obřadně Alice a mrkla na mě. Nechápavě jsem se na ni podívala.

„Edward se vrací. Necháme vás o samotě,“ usmála se a v tu ránu byli pryč. Než jsem se stačila rozkoukat, tak se začaly otvírat dveře a v nich stál Edward.

Autor: AlizieCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neznámý anděl - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře