Po delší době další dílek, snad nikdo nezapomněl z těch málo, co to čtou. :)
„Nevím, na co myslíš, ale vím, na co myslím já,“ řekla Linda důležitě a odhodila si vlasy dozadu.
„A povíš mi to?“
„Pojedeš za Edou!“ vykřikla šťastně, že to tak hezky vymyslela. Já se rozesmála, ale po chvíli jsem se rozbrečela.
28.10.2012 (09:15) • Funny1 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1443×
8. kapitola
„Nevím, na co myslíš, ale vím, na co myslím já,“ řekla Linda důležitě a odhodila si vlasy dozadu.
„A povíš mi to?“
„Pojedeš za Edou!“ vykřikla šťastně, že to tak hezky vymyslela. Já se rozesmála, ale po chvíli jsem se rozbrečela.
„Co se děje?“ přiskočila ke mně Naty a šťouchla Lindu do boku.
„Au! Já nevím, ona začala brečet,“ mumlala a třela si bok.
„To nic, jenom… Edward,“ fňukla jsem a začala brečet nanovo. Když jsem přes závoj slz koukla na holky, tak ty se na sebe smutně dívaly a v očích se jim objevily slzy.
„Ách, nechte toho, budu brečet víc, nechci, abyste mě litovaly, stačí, že to dělám já,“ rozkřikla jsem se na ně a rozbečela se znovu, ale ony na to nedbaly. Sedly si ke mně každá z jedné strany, objaly mě a hladily mě po vlasech a říkaly uklidňující slova.
Když jsem se nakonec zklidnila a už jsem jen posmrkávala do kapesníku, který mi jedna z nich dala, Linda vstala, došla ke dveřím a zavolala Heidy.
„Co to děláš?“ zeptala jsem se jí, když jí něco zašeptala.
„Jdeme k našemu papá,“ houkla a už byla za dveřmi. Zmateně jsme se za ní dívala, ale nakonec mě moje zvědavost přemohla a já se s Naty za ní vydala.
„Nevíš, o co jí jde?!“ zeptala jsem se, ale ta jen zakroutila hlavou a vydala se za ní. Já se po dlouhém otálení přidala k nim. Dostihla jsem je až před dveřmi do síně.
„Co blb -“ nenechala mě domluvit, protože zvedla ruku a tím mě zastavila.
„Ticho,“ sykla. A to se už otevíraly dveře a já už viděla tři trůny a naším „otcem“ a „strýci“.
„Ach, Luci, Naty… Lindo,“ to slovo až zasyčel.
„Otče, chci, aby Lucka jela za Edwardem, nebo ať přijede sem… Ona se trápí! Miluje ho!“ křikla na něj a on povstal.
„Zaprvé, neříkej mi otče. Zadruhé, proč by někam měla jet, teď odtamtud přijela a zatřetí… Moment, jak miluje?!“
„Normálně, když dva k sobě zahoří láskou, tělem i duší…“ houkla na ně Naty a Linda si s ní plácla.
„Nějaká chytrá, ne?“ rýpla jsem si do ní a zvedla obočí.
„To je z filmů, to oni jsou chytří,“ zašeptala mi nazpět. Jasně…
„Lucie, vysvětluj.“
„Neříkej mi Lucie,“ zašeptala jsem se skloněnou hlavou, ale pokračovala. „Asi… Asi jsem se zamilovala, do… do… Edwarda.“ Moje tváře hořely.
„Proč rudneš?“ zasmála se znovu Linda a s ní už i pár upírů z gardy, kterých jsem si zatím nevšimla. „Kdybych se já zamilovala do Edwarda Cullena, tak bych nerudla.“ Och, teď asi někomu zlomila srdce… Ale! Ale pořád se dívala na…
„Nic nebude, ty tam přijedeš a řekneš mu to, chci, aby moje dcera byla šťastná.“ Kdyby mohl plakat, udělal by to. Poznala jsem to na něm. S dojetím jsem se rozutekla do jeho náruče a stiskla. Za okamžik nás objímaly i Naty s Lindou.
„Ehm, tak se trochu uklidníme, nebo se mi rozmaže make-up,“ řekla Linda, no jo… Ale taky brečela a já si všimla, že…
„Ty nejsi namalovaná!“
Tak, co na to zatím říkáte?:)
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Funny1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Neznáme se, přesto Tě miluju ll. - 8. kapitola:
Best!
Jéé
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!