Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámá - 4. kapitola

06.06.2012 (07:15) • AnnieMaryAprilCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1771×

Jsem docela překvapená, že pořád máte chuť číst. Asi jste hodně zvědaví. Tento díl je o vysvětlování, tak doufám, že bude vaše zvědavost ukojena. AnnieMaryAprilCullen

-----------------------------------------------

Neznámá – 4. kapitola

V duchu jsem se usmála nad pomyšlením, že mě právě oblékla zřejmě nejlepší módní návrhářka na světě.

Opět jsme si sedly před prosklenou stěnu a Alice mi podala blok a propisku.

„Jen piš, co máš na srdci,“ usmála se a já si zase na něco vzpomněla.

„Vidíš, takhle se řekne děkuju,“ ukázala mi moje tehdejší nejlepší kamarádka.

„Dáš si dlaň k bradě, a jak oddaluješ, tak s ní jakoby dvakrát cukneš, ale jemně,“ smála se, když jsem to udělala špatně.

Pamatuji si, že jsem se s ní denně loučila půl hodiny, vždy jsme našly společné téma a měly toho tolik na srdci, že jsme si skákaly do řeči, čemuž jsme se taky smály, jako pominuté.

Když jsem s sebou zase cukla, Alice už mi třásla s rameny. Když jsem na ni zaostřila, uklidnila se.

„Promiň,“ napsala jsem na papír. Alice jen mávla rukou, ale naznačila mi, že mám psát dál.

„Občas si na něco vzpomenu, ale jenom na detaily. Myslím, že jsem dřív o vás četla nějaké knihy, ale nevzpomínám si, jak se jmenovaly, ani nic jiného. Taky si vzpomínám, že jsem uměla hýbat s časem, to byl způsob, jak jsem se bavila ve škole a v situacích, kdy se mi chtělo. Nevím, jestli to jde i teď, ale byla bych ráda, kdybych věděla, jak jsem se ocitla tady, a taky, kde tohle vůbec je. Taky ani nevím, kolik mi je a ani jak se jmenuju, teda krom přezdívky „Mrkvička“.  A kde je Bella a Renesmé?“

Podala jsem jí papír, jen ho na dvě vteřiny přeběhla pohledem a podívala se na mě, dost zmateně.

„Hýbat s časem? Potom to zkusíme. Mohlo by se nám to hodit. Víš, teď jsme v docela, jak bych to řekla, podivné situaci,“ usmála se.

„Svět totiž ví, to, kdo jsme. Jak jsi psala, ty knihy, napsala je jedna žena, Stephenie Meyerová, jednoho dne se jí zdálo o nás, o všem z našeho světa, napsala o tom čtyři knihy a pak plno doprovodných, nevíme, o co jde, ale asi má nějaký dar. Zkoušeli jsme to nějak vypátrat, vypadá to, že s někým spolupracuje, ale odmítá to komukoliv říct. Nikdy jsme s ní nemluvili, nechceme to přehánět, ale já pořád říkám, že bychom to klidně přehnat mohli, nic by se tím nepokazilo, ba naopak. Teď k tomu, co jsi zač.“ Cukla jsem sebou při tom - co jsem zač jo? Já nejsem „to“!

„Víš, ani my nevíme, jak ses tu ocitla. Prostě jsme se jednou všichni vrátili z lovu a ty jsi tam ležela, Carlisle říkal, že tě tam máme nechat, že prý bys utrpěla nějaký šok, kdybychom tě vyrušili z hybernace,“ zasmála se.

„Emmett se o to párkrát pokoušel, ale naštěstí jsme ho vždycky zadrželi včas, kdo ví, co by se stalo, kdybychom tě probudili. Ani já jsem o tom nevěděla. Když se na tebe zkouším soustředit, rozbolí mě z toho hlava, ale teď, když jsi tu, tak nevidím nic, žádnou budoucnost. Ale neboj se, ne, že by tvoje budoucnost nějak skončila, jen ji prostě nevidím. Poznala bych, kdybys měla umřít. Ohledně toho, kolik ti je, bych odhadovala tak nanejvýš patnáct a s Mrkvičkou se budeš muset spokojit,“ cvrnkla mě do nosu. Jak jsem si ho třela a upírala na ni svůj nazlobený pohled, otevřely se dveře a v nich stál Jasper.

Autor: AnnieMaryAprilCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Neznámá - 4. kapitola: