Takže v pořádí 5. kapitola. Je opravdu hodně, ale hodně kraťoučká. Za komentáře budu vděčná:-D
29.03.2009 (12:41) • Casidy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1058×
5.KAPITOLA
CASIDY
Se sestrou jsme z naší ložnice vyšly v povznešené náladě. Jeden jediný pohled do haly mě ovšem ,,přikoval,, ke schodům. Pravidelné vzlyky od neznámé upírky, naplňovaly celou místnost. Můž-upír si ji tiskl k hrudi a neslyšně jí něco šeptal. Potlačila jsem zvědavost a nechala svou schopnost ,,vyplout“. Za tu dobu co existuju, jsem se naučila absolutně ovládnout svoje schopnosti. Fungovaly přesně tehdy, kdy jsem to já chtěla.
Emmet
,,No tak Rose, uklidni se, všecko bude dobrý!“ Šeptal jsem jí pořád dokola. Nezdálo se, že by mi věnovala pozornost, byla jako v tranzu. Na schodech se objevily dvě upírky. Měly stejný účes, šaty, úsměv...ten jim pohasl, jakmile se podívaly směrem k nám. Obě ztuhly v půlce schodů a zíraly na nás. Začalo mi to být celkem nepříjemný, nejradši bych se zdekoval, ikdyž pomyšlení, že bych v tomhle stavu s Rose kamkoli šel, mě taky nelákala.
Casidy
Uvelebila jsem se v Chadově náruči a čekala co příjde. Nic, ticho přerušované pouze vzlyky, pořád dokola. Začínala mě bolet hlava. Může mít vlastně upír migrénu? Né tohle se nedá vydžet. Lehce jsem si protřela spánky a mou mysl zaplnily myšlenky, cizí. Soustředila jsem se na neznámou dvojici, především na statně vyhlížejícího mladíka.
,,No tak, pomoc mi trochu Rose! Co mám dělat? Jen tak odejít? Už takhle nás musej mít za blázny. Takže musíme odsud, ale je Rose schopná absolvovat nějakou cestu?.......
Opět jsem si protřela spánky a zabránila tak dalšímu přívalu cizích myšlenek. Nemohla jsem je nechat jen tak odejít, ne bez vysvětlení. Jemně jsem se vymanila z Chadova objetí a pomalu se přibližovala k zatím neznámé dvojici.
Emmet
Minuty ubýhaly. Situace se nijak nezměnila. Byl jsem v koncích. Upírka soudím ,že to byla Casidy se zavrtěla vyprostila se z Chadova objetí a vydala se směrem k nám. Fajn takže teď nás vyhosí, aspoň mi ušetří trápení a ponížení. Zlehka mě chytla za rameno a k mému velkému překvapení zašeptala:,,Nechtěli byste trochu soukromí?“ Sice to pronesla jako otázku, ale na odpověď nečekala. Vyběhla schody a zastavila se před proskenýma dveřma. Chytl jsem Rose do náruče a vyběhl za ní. Otevřela mi dveře, jakmile jsme byly uvnitř hned je zase zavřela. Zhroutil jsem se s Rose na postel a přemýšlel, co všechno pro nás cizí upíři udělali...a co pro nás vlastní rodina neudělala.
Autor: Casidy, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nezaslouží si tě!-5,Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!