Bella vysvětlí, jaký má dar, a Rosalie napadne jedna šílenost, díky které zjistíme, jak se z Edwarda, Rosalie a Jaspera staly šelmy... Hezké čtení, Jannie.
02.05.2012 (07:15) • Jannie • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1260×
„A co přesně je tvá schopnost?“ ptala se Rosalie.
„Umím zastavit čas,“ řekla jsem znuděně.
„A říkáš to jen tak?“ vyjekla Rosalie.
„Co bych měla dělat? Vyvěsit všude fáborky s nápisy Zastavte čas, skákat patnáct metrů vysoko a ječet radostí?“
„No, třeba… Něco podobnýho určitě,“ najednou byla zamyšlená. Z ničeho nic začala tleskat, poskakovat na místě a řvala:
„Zajdeme na nákupy! Všichni! A bez placení!!!“
Byla bych nadšená, ale přišlo mi to nefér vůči ostatním. Oni platí, kdežto my si budeme užívat?
Alici se to líbilo a plácla si s Rose, obě zaječely: „Highfive!“ a smály se.
„Skvělý nápad, kočičko!“ zařval Emmett, rozcuchal Rosalii vlasy a zasmál se. Ta na něj vyplázla jazyk a začala si vlasy zase uhlazovat.
„No, tak dobře…“ Tolik rozzářených obličejů díky mé schopnosti. Přišlo mi to tak… dětinské. Byla jsem otrávená, ale nechtěla jsem je zklamat kvůli mému pocitu viny. Jo, cítila jsem vinu, protože za to všechno vlastně můžu já a má schopnost. Nešťastně jsem se usmála.
„Chyťte se mě,“ zabručela jsem a zavřela oči.
Cítila jsem, jak se mě dotkly dvě ruce, které měly stejnou teplotu jako ty mé. To bylo v pořádku.
Ale cítila jsem na sobě pálivý dotyk a vyjekla.
Otevřela jsem oči a zařvala na Edwarda: „Co to děláš?“
Ten se na mě jen zmateně podíval. „Neříkala jsi, abychom se tě chytli?“ zeptal se.
„To bylo na Alici a Emmetta!“ zaprskala jsem. „Na tebe přece mé schopnosti neplatí!“
„Dobře, dobře, nedotýkat se upírek. Píšu si to,“ řekl omluvně a s ironickým podtónem v hlase.
Zavrtěla jsem hlavou a zavřela oči. Zase se mě dotkly dvě ruce.
„Připravte se,“ zamumlala jsem.
Cítila jsem lehké chvění a všechny tlukoty srdcí ustaly. Vzdychla jsem a otevřela oči.
Edward, Jasper a Rosalie byli ztraceni v čase. Zamrzli. To pako Edward se mi díval do výstřihu. Zasyčela jsem a došla k němu.
Kopla jsem ho mezi nohy – byla jsem rozzuřená, tak jsem ho nakopla fakt hodně. Jestli je nadpřirozená bytost, nebude to prožívat tak jako člověk.
Vzdychla jsem a rozmrazila čas. Všechno se dalo do normálu – až na Edwarda.
Skácel se k zemi a držel si místo, kam jsem ho nakopla.
„Co se stalo?“ zeptala se Rosalie.
„Ten debil se mi díval do výstřihu. A proč jste zůstali v přítomnosti a ne v meziprostoru?“ tázala jsem se.
„Imunita vůči talentům platí pouze, když jsme ve zvířecím těle,“ řekl Jasper.
„Tak proč jsem vás neviděla?“ nechápala Alice.
Začala jsem vyprávět svou teorii. „Oni můžou ovládat, jestli chtějí nebo nechtějí být pod vlivem daru. Nemám pravdu?“
„Máš,“ řekl Jasper. „Nevěděl jsem to jistě, ale teď se mi to potvrdilo.“
„Takže jste nevěděli, že taky zamrznete?“ zeptal se Emmett a všichni Strážci přikývli.
„Můžu se něco zeptat? Celkem dost mě zajímá jedna věc,“ dodala jsem.
„Jistě, ptej se,“ vyzvala mě Rosalie a přikývla.
„Jak to, že ty jsi puma, ty panter a ty lev?“ Při těch slovech jsem na ně ukazovala a pak jsem pokračovala: „Jestli jste rodina, neměli byste být všichni jednoho druhu? Jako že byste byli všichni panteři? Třeba?“
„Však taky rodina nejsme,“ začal Edward. „Já – puma – jsem ze Severní Ameriky, Jasper – lev – je z Afriky a Rosalie – panter – je ze Střední Ameriky. Všichni tři jsme se potkali v Itálii u Volturiových. Tenkrát jsme s Arem vyjednávali o příměří mezi Strážci a Upíry.“
Na chvíli přestal, aby se podíval na naši reakci. „Rodiče nás všech bydleli společně v jednom kmeni v Evropě. Jenže pak se pohádali a každý odešel na jiný kontinent. Spolu s partnery. I naši rodiče jsou Strážci. Náš gen se pořád předává. A nestárneme, což je báječný. Dorosteme asi do 18 – 23 let a zasekneme se,“ řekl s humorem.
„Tak to bude i s našimi dětmi, pokud nějaké budeme mít,“ sklonil hlavu a smutně se usmál. Asi nemá přítelkyni.
Chtěla jsem je rozveselit, tak jsem změnila téma a nadšeně zakřičela: „Tak nám ukažte srst, jde se nakupovat!!!“
No, nejspíš moje nejdelší kapitola. Nejspíš určitě. Když jsem měla návrh do mého Twilight sešitu, spočítala jsem tam 503 slov. A tady? 653! No jo, přidám sem větu, tady ještě něco chybí a bum... Je z toho má nejdelší kapitola...
Doufám, že se vám i tato kapitola líbila =) Psala jsem ji asi hodinu po té předchozí, takže jsem si to představovala téměř hned... A taky jsem to hned napsala...
Prosím o pár větiček v komentáři...
Díky, Jannie ♥
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Jannie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek New beginning - 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!