Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevhodná láska - 4. kapitola

10.07.2012 (21:00) • Chriss • FanFiction na pokračování • komentováno 19× • zobrazeno 2704×

4. kapitola

Isabella seděla v čajovém altánku a v ruce držela knížku. Vlastně její titul ani neznala, sotva si uvědomovala, kdo je. Řádky, na které hleděla, jí splývaly do jedné tlusté čáry a slova, která jindy v ní probouzela žár a touhu pokračovat dál, dneska jakoby neexistovala. Prostě tam byla. Nic nevnímala, jen snila. A bylo jí dobře. Snad za to mohl dnešní krásný den, bylo doopravdy krásně. Až překvapivě.

Nebo zpěv ptáků, kteří svým vysokým hláskem vítali nový den. Nebo si přiznejme, prostě to bylo lordem Edwardem. Dneska poprvé se jí zdálo o nějakém muži, ne o tom, jak uniknout jeho spárům, vhodně odmítnout nabídku k sňatku nebo něco podobného. Ne! Tenhle sen byl jiného rázu. Dočista.

Bublala v ní vášeň, která už několik let byla skryta hluboko v ní. Ráno, když se probudila, byla zpocená. Zpocená!

Naposledy se potila, když závodila na koni. A to bylo již hodně dávno.

Dneska to možná byly stejné příznaky; zrychlený puls, utíkající srdce z hrudi a přerývaný dech, ale dočista jiná situace. Jiný důvod. Jiné všechno!

A všechno to bylo nevhodné. Tohle se nemělo stát. Neměl by ji přitahovat muž, kterého láká hýřivý život, neměl by ji přitahovat nejlepší přítel její bratra.

Proč první muž, který v ní dokázal zbudit zájem, musel být zrovna on? Proč on?

„Slečno Isabello!“ zavolal na ni její majordomus. „V hale čeká nějaký muž, nevím, kdo to je. Nikdy zde nebyl. Ale tvrdí, že s vámi musí urgentně mluvit!“ Isabella toto nečekané vyrušení přivítala s úsměvem. Ještě chvíli a začala by snad uvažovat o jeho rtech. Zase…

Pomalu odložila knížku a vstala. Nikdy nebyla fanouškem elegantní a pomalé chůzi, té, u které si každý krok musíte předem naplánovat, jakoby se jednalo o váš život. O prestiž. Ne! Isabella vždy rozhodně chodila svižným tempem, takže u dveří byla nakonec dřív než majordomus.

„Slečna Isabella Swanová?“ otázal se jí mladík. Ve tváři měl teda ještě dětské rysy, ale postavu měl… úžasnou. Svaly se mu napínaly pod látkou a rameny měl širší, než byla ona sama dvakrát. „Jde o vašeho bratra… Erica,“ zamumlal.

„Kdo jste a co je s mým bratrem?“ zeptala se Isabella. Možná že její hlas zněl nevzrušeně, ale už byla poučena z minulosti. Její bratr se o sebe uměl postarat, ať Isabella říkala na téma jeho nebojácnost cokoli, on to svedl. Jednou na turnaji levou rukou šermoval a v druhé měl knížku. Samozřejmě jen tak na okrasu. Bratr nikdy nečetl, ale rád se předváděl. Chudák Braddly, měl z toho trauma a několik měsíců se ve společnosti neukázal.

„Na tom nezáleží. Váš bratr leží v… jednom klubu, nevím, co se mu stalo. Byl normální, bavil se – tak jako vždycky, užíval si – tak jako vždycky a pak…“

„Už to nebylo jako vždycky?“ zeptala se Isabella, ale do hlasu se jí přece jenom vloudil strach.

„Jo! Chci říct ano… Nejdříve jen kašlal, pak zrudl v obličeji, potom si zase začal stěžovat na přemíru horka. J-já nevím. Měl jsem jen dojem, že byste to měla vědět. Už je u něj doktor,“ říkal dál, ale Isabella jen už neposlouchala. Myslela jen na svého bratra, na to, jak mu pomoci.

„Jedeme tam. Kde to je?“

„Slečno, to není místo pro vás. Už ho sem ale vezou. Bude tu do hodiny. Uklidněte se, ano?“ Isabella po něm šlehla zapáleným pohledem. Dobře věděla, kde se bratr asi teď nachází, že ji tam nechce zavést. Nevěstinec.

Chlapec se na ni nervózně podíval a přehrábl si vlasy. Nebyl si jistý, co dělat s ženskou, když ji chytne amok.

„A ještě jedno. Potkal jsem po cestě pana Cullena a mám vám vyřídit, že přijede i s vaším bratrem…“ vzpomněl si po chvíli.

„Děkuji,“ řekla a mile se usmála. Až podezřele mile…

„A jak se jmenujete?“

„Thomas.“

„Neznám vás…“

„Ani já vás neznám,“ poznamenal a přetočil oči.

„Vy jste šlechtic?“ zeptala se.

„To při vás nesmí být někdo, kdo neoplývá modrou krví?“ Skepticky se na něj podívala. „Klídek, papínkovi v žilách pluje safírové moře…“

Vlastně byl docela milý, ale na to Isabella neměla čas. Podupávala nohou a zírala na hodiny. V duchu popoháněla ručičky k rychlejší činnosti, ještě pár minut…

***

Čas plynul neskutečně pomalu, snad ještě pomaleji než předtím. A pak se konečně otevřely dveře. Dovnitř vstoupil vévoda z Vennstru a v náruči držel jejího bratra. Jak jej dokázal unést?

„Ericu!“ zavolala na svého bratra. Okamžitě zapomněla na všechny své předchozí myšlenky, když uviděla zřízeného Erica.

„Isabello… Strašně to bolí!“ zakuckal.

„Co mu je?“ otázala se Edwarda, ale přitom z očí nespouštěla svého bratra. Chytla ho za ruku, kdyby byl při smyslech, jisto jistě by se jí vyvlékl, je moc mužný na to, aby jej konejšila sestra. Ale Isabella se nehodlala vzdát jediného kontaktu se svým bratrem, zvláště ne teď.

„Místní lékař to nevěděl, poslal jsem dopis pro svého otce, přijde hned, až jej dostane…“ pověděl, ale přitom si pomyslel, že se za ním ještě dneska podívá. Jeho nejlepší kamarád je… nemocný, nemůže se spoléhat na rychlost dostavníku, když ho sám bez jakýchkoli velkých zdržení přeběhne o několik dní.

„K čemu nám tu bude váš otec?“

„Je lékař,“ poznamenal jen tak, jakoby se jednalo o normální rozhovor.

Isabellu napadla myšlenka, jak to, že otec vévody je lékař. Jak je to možné? Ale ihned ji zapudila. Teď má důležitější věci na starost.

„Kam jej mám odnést?“

„Do jeho pokoje, samozřejmě. Je ve druhém patře, třetí dveře zleva od schodiště.“

Edward přikývl.

Zdravíčko,

abych řekla pravdu, tak tohle je už druhá verze téhle kapitoly. První mi totiž neuznali, což chápu, já sama bych si ji neuznala. Bohužel pro mě jsem si e-mail s tím, že ji mám upravit, přečetla až dneska odpoledne, po dvou nocích ve stanu mimo civilizaci, takže jsem moc ani neměla chuť psát. Tedy postoupit v soutěži. Ale napadla mě na poslední chvíli tahle zápletka, která zprvu vůbec v příběhu neměla být.

Doufám, že nebudete mít nic proti, když osudy našich hlavních hrdinů ještě o kapku ztížím. Moc vám děkuji za komentáře, hlavně díky vám jsem se nakonec dokopala k pokračování… 

Autor: Chriss (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nevhodná láska - 4. kapitola: