Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nespavost 7

belledward

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nespavost 7Sedmou část pro vás napsala JoHarvelle...

Cesta k novému životu

O co jde? Shrnutí

05.07.2009 (12:12) • Soren • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2560×

Už to bylo několik hodin, co se Edward svíjel ve strašných bolestech na bílé sedačce v obývacím pokoji. Isabella byla neustále u něj a ztrácela naději, že se přeci jen stihne přeměnit. Ostatní z její rodiny tento pokoj již opustili, protože Isabella se stávala stále více nezvózní a na svou rodinu často ječela. Demetri měl přijít už za pár hodin a přeměna nebyla ani v polovině. Znamenalo to jen jedno – bude muset opustit svou rodinu, aby zachránila Edwarda, ke kterému sekundu po sekundě cítila větší vazbu.

Už nemohla déle čekat, musela jednat. Na sever do Denali jet nemohla, nemohla do toho zatáhnout ještě někoho jiného, napadla ji Kanada, v Ottawě má ještě byt, který si pořídila pro soukromé účely. Je jisté, že jejich stopa tam Volturiovi dovede, ale bude mít náskok a Edward by se mezitím mohl proměnit. Ale další problém byl, že Edward bude novorozený a bude muset použít svou schopnost, aby ho donutila zapomenout na žízeň, kterou každý novorozený trpí, a svobodně myslet.

Naposledy svou schopnost použila před pár lety, neměla ji ráda, byla zrádná. Dokázala kohokoliv donutit k čemukoliv, Volturiovi o Isabellu stáli, ale ona měla svou rodinu, kterou teď vystavila nebezpečí. Svou schopnost uměla používat, ale už několikrát ji zcela ovládla a chtěla ji odvrátit na špatnou stranu a navíc je na ní potřeba hodně úsilí, vždycky když ji použije, cítí se potom unaveně, i když je upír.

Bude muset vyjet hned, do Ottawy to stihne během dne, při její rychlosti bude 3000 mil hračka, bude v polovině států dřív než Demetri přijde sem. Ale co když ho tady nenajde, ani mě, jen mou rodinu. Je možné, že by jim něco udělal? Jeho pach tady určitě bude cítit, dá si dohromady jedna plus jedna? Samozřejmě by mohla použít svou schopnost, ale proč proti sobě popuzovat Volturiovi víc než je nutné.

Do místnosti najednou vtrhla Alice, zamířila si to k Isabele a ukazovala na ni ukazováčkem, jako by chtěla napomínat nezbedné dítě. „Nemůžeš odjet!“ křikla naštvaně, ale byla naštvaná, protože měla ztratit jedinou sestru a to nechtěla. „Zůstaneš tu! Nějak do vyřešíme, nedovolíme ti odjet.“

„Už jsem vás do toho zatáhla svou hloupostí až dost. Musím odjet a vzít ho sebou,“ podívala se láskyplně na Edward, který se svíjel v křečích, na její tváři bylo vidět, že by to bolest nejradši nesla sama místo něj.

„Isabello!“ zašeptala Alice, snažila se znít přísně, ale bolelo ji pomyšlení na tu ztrátu. Najednou zavřela oči a vypadala, jako že se o něco snaží, opět koukala do budoucnosti, která ji ještě více znepokojila.

„Alice, co jsi viděla?“ zeptala se vyděšeně Isabella.

Alice nasadila zmučený výraz. „Demetri přijde na pravé poledne, to ty už budeš někde v Montaně. Bude ho tu hledat, ale nenajde ho, jen ucítí jeho pach, nedojde mu hned, že je přeměněn, ale nakonec mu to dojde a já nevidím, co udělá. Možná zavolá celou gardu a půjdou všichni po tobě. Ne! Nesmíš, nesmíš odjet, je to pro tebe příliš nebezpečné!“

„Alice,“ pokárala ji Isabella, „mám to naplánované, dojedu tam za den, pár hodin po příjezdu by měl být přeměněn,“ Alice už chtěla něco namítnout, ale Isabella se nenechala přerušit, „pak ho pomocí své schopnosti přinutím, aby zakryl naše pachy a zmizím.“

„Co potom?!“ křičela hystericky Alice, štvalo jí, že někdo jiný říká budoucnost.

„Budu se skrývat, kdybych tu zůstala, buď vám všem ublíží nebo ho dostanou a využijí.“

„Kde se přesně budeš skrývat?“

„To ti nemůžu říct.“ Alice se už chtěla zeptat proč, ale předběhla ji. „Jestli Demetri přivede Ara, přečte si to v tvojí mysli a celý můj plán je pryč. Musím odejít daleko.“

„Tak půjdeme s tebou. Jak víš, že nám neublíží? Nezavolali jsme je, když jsi ho přivedla, navíc jsme nechtěli, aby ho dostali oni. Ani Arova shovívavost vůči Carlisleovi nepomůže.“

Na tohle neměla přesnou odpověď, jistě mohli jim ublížit, ale ne pokud si to nebudou pamatovat. Mohla jim pomoct to zapomenout, mohla jim to přikázat, tohle by ji ani nevyčerpalo, všechny síly by nabrala na cestě. To bylo možné řešení, vymaže jim všechny vzpomínky na chlapce. Budou si pamatovat jenom to, že jsem ji řekla, že musím zmizet, nebudou vědět proč.

Alice všechno viděla a snažila se jí v tom zabránit, ale Isabella byla silnější. Vzala chlapce do náruče a upířím během ho donesla na zadní sedadlo jejího vozu, kde ho opatrně položila, jako by byl z porcelánu, což pořád byl, přeměna bude trvat ještě den a pár hodin, to věděla i bez Alice.

I přestože jí to rvalo srdce, nechala ho na chvíli o samotě a šla do zpátky do obývacího pokoje, Alice tam pořád byla, už i přivolala všechny ostatní, to se jí hodilo, i když Alice se tím snažila jí v tom šílenství zabránit. Ovládat svůj vliv na danou osobu dokázala bez dotyku, ale bylo to více namáhavé, takže se jich všech potřebovala dotknout.

Musela začít s Alice, dřív než to stihla postřehnout, jí položila ruku na ruku a soustředila se, musela jednat rychle. Jasper ani nemohl zakročit a už si Alice nic nepamatovala. Navíc jí zakázala dívat se do její budoucnosti, alespoň dokud neodjede. Alice stála a tvářila se divně, tak nějak zmateně, Isabella rychle objala Jaspera a i jemu smazala paměť, pak Emmett, Esme a nakonec Carlisle. Udělala to rychle, nic nestihli postřehnout, najednou se jako by probudili a cítili Edwardův pach. Než mohli stihnout klást otázky, utekla Isabella do garáže a obrovskou rychlostí z ní vycouvala a pak vyjela směrem k dálnici, na kterou se napojila během pěti minut.

Když byla bezpečně na dálnici, ohlédla se zpět na Edwarda, bylo by lepší, kdyby trpěl v klidu, ale neměli čas.

***

Edward mezitím zažíval peklo, i přes tu spalující bolest si dokázal vybavit nějaké tváře, kromě tváře jeho anděla i tváře jeho rodičů a kamaráda Jacoba, museli si o něj dělat starosti, netušil, co se s ním děje a radši by umřel, než aby to zjistil, ale musel trpět tu hroznou bolest a když už si konečně na ní začal přivykávat, ta bolest se prohloubila, dál do těla. Chvílemi upadal do temnoty, ve které doufal, že najde smrt, ale z ní se po chvíli opět vynořil a čelil dalším návalům bolesti.

Autor: Soren (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nespavost 7:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře