Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nespavost 13

19.07.2009 (13:03) • Annah • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2516×

Demetri Isabellu vedl přes celé město a pak nasedli do černé limuzíny. Jak jinak, vždyť to jsou vznešení Volturiovi. Pomyslela si ironicky Isabella.

Nasedla a v duchu si pořád opakovala jedinou věc. Ať aspoň JEHO nechytnou… Věděla, že tohle je konec a nemohla s tím nic udělat a vlastně ani nechtěla. Sama sebou pohrdala. Demetri se jenom zašklebil a objal ji tvrdě okolo ramen.

 „Tak co? Snad sis nemyslela, že nám budeš utíkat navěky? To, že si svojí rodině vymazala paměť neznamená, že nás zastavíš. Vážně si tak naivní?“

 Ironie a nechutná radost z něho přímo čišely. Bella ho tvrdě odstrčila a odsedla si. On se jen škodolibě zasmál.

Teď jí vířily v hlavě už dvě myšlenky. Na Edwarda a co se stalo s její rodinou. Jestli se jí něco stalo, zase jenom kvůli ní.Rychle tyto myšlenky zavrhla.

 „Co je s mojí rodinou?“ musela se zeptat, dál by to už nevydržela.

 „Jestli se budeš chovat rozumně nic se s nimi nestane.“ Řekl a jeho hlas byl čím dál více škodolibý. Isabella nevěděla s určitostí co si Volturiovi představují pod pojmem “rozumná“, ale s určitostí věděla, že nic co by se jí líbilo.

 ***

 Edward běžel vedle Taly. Po cestě mu všechno vysvětlila. Volturiovi a jejich “zákony“ a to jak jimi ona sama pohrdá.

Přemýšlel nad tím, co mu Tala řekla, že po něm Volturiovi jdou, kvůli jeho schopnostem. K jeho překvapení mu to ani nenahánělo strach. Tížila ho jenom jedna věc, Isabella. Ta věc pro něj byla jako anděl, který byl pokryt hustým chomáčem černého smogu, ale ani ten jí neubýval na kráse a dokonalosti. Chtěl ji zase vidět a to okamžitě.

Začal na Talu opatrně.

 „Talo?“

 „Co se děje Edwarde?“ zeptala se nechápavě. Edward radši zastavil a čekal, až ho Tala doběhne.

 „Víš ještě jsem ti neříkal o Isabelle, že ne?“zavrtěla hlavou a tak začal. Řekl jí všechno, i to jak jí viděl poprvé. Vynechal jen ty části o anděli. Nechtěl aby si z něho utahovala.

 „ … a rád bych ji zase viděl.“

 Nemohl si odpustit to, že ji opustil, ale teď to napraví. Teď když se mu to rozleželo v hlavě, ji zase v duchu říkal anděl. Teď mu upírství zas tak nevadilo, v duchu si zase nadával jak Isabellu mohl opustit.

 „No víš pochybuji, že to půjde.“

 Tala nevěděla jak mu to říct šetrně. Poznala, že když o ní mluví má v očích bolest a zároveň lásku. Jak to snese? Docela si ho oblíbila, i když to byl upír.

 „O čem to mluvíš? Jestli se mnou nepůjdeš, půjdu klidně sám.“

 Bylo mu líto jak na ni ostře vyjel a taky by mu bylo líto, kdyby ji opustil, ale musí svéhoanděla zase vidět a omluvit se mu a to za každou cenu.

 „Edwarde o to nejde, ale myslím si, že už ji nenajdeš. Ona je nejspíš mrtvá.“

 Řekla s obavou. Edwardovi poskočilo mrtvé srdce. Bylo mu jako by mu část utrhli. Vytrhli a rozdupali. Začal lapat po dechu a svezl se k zemi.Tala dostala strach. Vypadal jako kdyby ho Jane zase mučila, ale ta je teď mrtvá. A to jí Volturiovi jen tak neodpustí, ale na tom jí teď nezáleželo. Klekla si k Edwardovi a objala ho.

 „Je mi to vážně líto Edwarde.“

 Edward měl sto chutí začít na ni řvát a říct jí, že lítost mu, teda hlavně Isabelle nějak nepomůže, ale byl Tale vděčný a nechtěl udělat další chybu, proto mlčel a dál se utápěl v zármutku.

Tala začala být nervózní. Uběhlo několik hodin a Edward stále vzlykal bez slz a svíjel se. Pak se vzpamatoval a začal se ptát.

 „Jak to víš? Kdo ji zabil? A hlavně proč?“ nechápal jak někdo mohl ublížit jeho anděli. Zaplatí za to! Vzplál vztekem a začal se zase třást, ale nyní vzteky.

 „Myslím, že ji Volturiovi dopadli. Jak jsem ti již řekla mají gardu a její členové mají zvláštní dary, jako máš ty. Aro je sbírá a je jimi posedlý. Ta malá upírka Jane, kterou jsem zabila byla něco jako Arův poklad, společně s jejím dvojčetem Alekem. Některé schopnosti jsou kruté a když je použijí nemáš téměř šanci. Jane tě mučila, ale byla to jenom iluze. Vyvolává v tvé hlavě nesnesitelnou bolest. To jsi však poznal. Nikdo se jí neubrání, jenom vlkodlaci jsou imunní, ale ne však přeměňovači, jako je tvůj kamarád Jacob Black z La Push.

A taky ta tvoje Bella. To je jediný upír na koho tyhle druhy schopností neúčinkují. Proto o ní Aro tak usiluje. Má však o mnoho více schopností a ne všechny odhalila, stále získává nové a to je stará kolem 200 let. Mají tam také Demitriho, který je stopař, to je jeho dar. Zachytí pach a je jenom otázka času, než svoji oběť dopadne.“

 Při vyřknutí jejího jména mu poskočilo mrtvé srdce. Ale tížila ho další otázka.Tala však ještě pokračovala.

 „A vím to protože je znám. Studovala jsem je a vím jak uvažují a znám jejich výhody. A však slabiny jsou nám všem ukryté, ale když znáš výhody, některé slabiny snadno vyvodíš. A teď jsem je navíc připravila o Jane. Když se střetne vlkodlak proti jednomu upírovi, jsou si celkem vyrovnaní a oba čekají na chybu toho druhého. Jane nebyla dobře vycvičená. Aro se příliš spoléhal na její schopnost a proto to nepovažoval za nutné, ji vycvičit. A proto to bylo velice rychlé a docela snadné.“

 Edward myslel, teď mohl myslet na několik věcí najednou a vše by postřehl, ale jeho mysl se zaobírala intenzivně dvěma otázkami…Jak jí zachránit?A není příliš pozdě?

***

 Bella po 10 hodinovém letu z USA do Itálie vystoupila z letadla. V patách se jí držel neúnavně Demetri. Okamžitě ji objal kolem pasu a držel, aby neutekla. Isabella se tvrdě vykroutila, že neměl čas zareagovat, ale šla poslušně vedle něho. Demetrimu se to nelíbilo, ale nechtěl ji rozzuřit, pak by mohla být nebezpečná a to nehodlal riskovat. Přišli k limuzíně a nasedli.

Dojely do Voltery a prošli okolo stráží. Brzy se k nim přidal Felix.

 „Vidím, žes měl vydařený lov.“ Řekl s radostí a škodolibě mrkl na Isabellu. Ta ho jenom propálila pohledem. „Ahoj vznešená Isabello!“ Pozdravil džentlmensky Felix a pokynul jí, aby šla za Demetrim. Isabella se dala do kroku a šla za ním. Felix jí byl těsně v patách. Isabella byla celá nervózní. Felixovi za chvíli došla trpělivost a dal signál Demetrimu, aby běžel upírským během. Bella šla stále dál lidskou chůzí. Felix tiše zamručel a silou do ní strčil. To Bellu vytočilo a prudce se na Felixe otočila. V očích měla zlost, tiše zavrčela a nakrčila se.

 „Měla jsi běžet!“

 Rozhořčeně řekl Felix. Isabella zavrčela hlasitěji.

 „Nic jsi neřekl!“

 „Ale je snad jasné, že když Demetri…“

 „Já nejsem Demetri! Tak proč bych se řídila pokyny pro něho?“

 Isabella byla vytočená. Samozřejmě věděla, že se od ní očekává běh, ale chtěla je rozzlobit, a to se jí povedlo dobře.

 „Tak dost! Teď ti říkám běž!“

 Bella zavrčela, ale poslušně se rozběhla. Demetri se zatím vrátil a čekal. Bella ho předběhla, protože byla rychlejší než oni. Demetri zavrčel. Bella zpomalila a nechala ho opět převzít vedení. Bavilo ji si s nimi takto hrát, jejich vztek jí dodával energii. Brzy doběhli k mřížím. Prošli jimi, poté se za nimi zaklaply. Propluli halou, za pultem seděla lidská žena. Pozdravila je a usmála se na Bellu. Ta ji ignorovala. Nastoupili do výtahu a už jeli k Arovi.

Vstoupili zase do té místnosti se třemi trůny. Jak to tady Isabella znala, byla tu už tolikrát.

V sále byl jediný Aro se svojí osobní stráží. Aro se pokojně usmál.

 „Vítej Isabello!“

 Aro vyšel ladným krokem k Belle a objal ji, by byli staří přátelé a on ji nechtěl uvrhnout do zapomnění. Proti své vůli ho objala také.

 „Ty jsi nám, ale zlobila Bello!“

 „Nezlobila…“Odsekla Bella tvrdě.

 „Říkej si tomu jak chceš…ale nepotěšila jsi nás, spíše zklamala.“Aro se zatvářil smutně. Povzdychl si.

 „Ale protože mám Carlisle rád a i celou jeho rodinu dám ti šanci.“

 Nemusel nic říkat, věděla co chce, jako už tolikrát.

 „Ne to mě radši roztrhejte a spalte.“

 Řekla umanutě. Aro si znovu povzdychl, teď , ale více ztrhaně. Působil na věk 40 let a podle Bellina odhadu byl proměněn kolem 30 až 35 let.

Aro pokynul nějakému upírovi a ten otevřel dveře nalevo od trůnů. V něm stáli všichni členové její rodiny. Tiše zalapala po dechu a ve tváři měla zmučený výraz.

 „Opravdu si to nerozmyslíš Bello?“

 Bella se zatvářila poraženě a bolestně hleděla na svoji rodinu. Tohle jsi jim provedla jenom ty káčo! Isabello proč všechno zpackáš? Jsi nejodpornější člověk, tedy upír na světě.

Nemohla si pomoci. Nadávala si a už se rozhodla.

 „Dobře přidám se do tvé gardy, Aro.“

 Řekla odevzdaně.Arovi se zablesklo v očích.

 „Ale všechny je pustíš!“

 „Rád bych Bello, rád bych, ale Alice se jen tak nevzdám.A Jasper s Emmettem se taky budou hodit.Pustím jenom Carlisle a Esmé.“

 Řekl naprosto nesmlouvavě.Bella věděla, že buď si do gardy vezme všechny její adoptované sourozence nebo všechny zabije.

Pohlédla na ně s bolestí v očích i ve tváři. Viděla jak Alice téměř neznatelně přikývla a povzbudivě se na ni usmála.

 „Dobře aspoň Carlisle a Esmé.“

 „Mám tvé slovo, že zde budeš alespoň 20 let? Jinak je bohužel nepustím.“ Aro přistoupil blíž.

Bella ztěžka přikývla.

„Odveďte je do jejich pokojů.“Zavelel Aro a Bella se naposledy podívala do topazových očí Carlisle a Esmé. Ústy naznačila tichou omluvu a sbohem a už se svými sourozenci vyšli vstříc osudu…

Autor: Annah (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nespavost 13: