Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neříkej hop, dokud nepřeskočíš - 4. kapitola


Neříkej hop, dokud nepřeskočíš - 4. kapitolaPo dlouhé době je tady konečně nový díl povídky. Jak to dopadne s Bellou? Setkají se s Edwardem? Odpustí jí? Tohle všechno a ještě víc se dozvíte v téhle nové kapitolce. ;) Hezké čtení...

Zvedla jsem oči od rádia. Hned mě oslnilo ostré světlo, které se řinulo od reflektorů dodávky jedoucí proti mně. Srdce mi na chvíli vynechalo pár úderů a na čele mi vyrazil studený pot. Je konec, už nikdy Edwarda neuvidím a nikdy se mu neomluvím za to, co jsem mu udělala. Pomyslela jsem si v duchu a snažila se zkroutit volant na stranu, pryč z dosahu auta. Zaslechla jsem skřípění brzdy. Dodávka udělala prudký oblouk a vyhnula se mi. Trhaně jsem zastavila, abych se podívala do zpětného zrcátka. Auto, které mě před chvílí málem srazilo, vězelo zaklíněné ve stromě. Roztřesenýma rukama jsem zašmátrala po klice a vystoupila. Pomalu jsem se blížila k dodávce. Když jsem stála u ní, podívala jsem se dovnitř. Celým tělem mi projel šok…

 

Pohled Edwarda

„Už je tady?“ optal jsem se Carlislea, který právě vcházel do dveří mého nemocničního pokoje.


„Ne. Ještě ne.“


„Cože?!“ nevěřícně jsem se na něj podíval.


„Nemusíš mít strach, kdyby se jí něco stalo, měli bychom příjem. Nemyslíš?“ usmál se. Jako by mi četl myšlenky.


„Určitě máš pravdu,“ řekl jsem s drobnou pochybností v hlase. Carlisle ji zřejmě ani nepostřehl.


Za tu dobu v nemocnici jsme se s Carlislem dost seznámili. Večer, když má už volno a není tolik příjmů na pohotovosti, mi vypráví příběhy… Nejradši mám ty o upírech, které má Carlisle také v oblibě. Prý kdesi v Itálii, nebo tak nějak, existoval klan starobylých a krvežíznivých upírů. Byli to něco jako alfa upíři, upíří šlechta. Podle legendy (nebo také Carlislea, který si to s největší pravděpodobností vymyslel) byli tři. Pokud ve světě nějaký upír spáchá nějaký zločin, přijdou tito „policajti“ a spravedlivě viníka potrestají.


Když mi tohle Carlisle vyprávěl, mohl jsem se potrhat smíchy. Upíří policie. Jasně… Je to dobrý vypravěč a lhář, ale aspoň se tady nenudím.

Naklonil jsem se nad noční stolek, vzal si knížku a začal si ji číst.

 

Pohled Belly

Airbagy byly nafouknuté, ale nikde žádná krev. A co je ještě podivnější, nikde žádný řidič. Začala jsem se hystericky smát. Toto není možné. Co se to tady děje? Možná jsem se práskla do hlavy nebo mi prostě jenom přeskočilo. Otočila jsem se směrem k mému autu, když v tom mi těžká ruka dopadla na rameno.

„Není vám nic, slečno?“ řekl mladý muž za mnou. Zasmál se, když uviděl, jak jsem sebou při zvuku jeho hlasu trhla.

„N - ne. Nic mi není.“ Nechápavě jsem se na něj zadívala.

Kde se tady vzal? Byl to ten řidič z nabourané dodávky? Neměl na sobě nejmenší škrábaneček, takže zřejmě ne. Ale kdo tedy? Silnice vedla lesem a široko daleko žádné obydlí nebylo.

„Moje jméno je Riley. Jsem rád, že se vám nic nestalo. Už jsem si myslel, že do sebe narazíme.“

„Ale - ale. Vaše auto. Jak, jak? Jak jste to mohl přežít bez zranění?“ položila jsem otázku, která mi lezla na jazyk od chvíle, kdy se mi představil.

„Měl jsem štěstí. Vypadáte, že jste v šoku. Kam jste měla namířeno?“ zeptal se a upřeně se mi zadíval do očí.

„Do nemocnice. Za přítelem.“

„Aha,“ chápavě kývnul.

„Dejte mi klíče od auta.“

„Prosím?!“ Chce mě ten chlap snad okrást? Nebo je to nějaký úchyl. Na mysl mi přišly tak hrozné scénáře, že jsem je raději rychle zaplašila.

Znovu se usmál.

„Vaše klíče od auta. Hodím vás tam. Očividně v tomhle stavu nebudete schopná řídit.“

„Jo takhle. Promiňte.“ Připadala jsem si dost trapně. Chce mi jen pomoct. Hmátla jsem do kapsy a podala mu klíče.

„Díky,“ poděkoval.

Vzal mě za paži a odvedl k autu. Obešla jsem svůj náklaďáček a nasedla na místo spolujezdce. Udělal totéž, ale na straně řidiče.

„Takže, říkala jste do nemocnice?“

„Hm,“ odpověděla jsem. Auto se plynule rozjelo směrem k městu.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neříkej hop, dokud nepřeskočíš - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!