A je tady už třetí kapitolka. ;) Edward trpí ztrátou svého milovaného koně. Bella se bojí, že z toho bude vinit právě ji a odmítá za Edwardem chodit. Jak to všechno dopadne? Usmíří se dvojice nakonec? Dočtete se v tomto dílu...
23.09.2010 (10:45) • Natalia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1566×
3. kapitola
Pohled Edwarda
Slyšel jsem, jak se otevřely dveře. S nadějí, že v nich stojí má milovaná Bella, jsem na ně pohlédl. Bohužel to nebyla ona, ale celkem mladý doktor.
„Dobrý den,“ pozdravil, „jsem doktor Carlisle Cullen.“
„Dobrý den,“ odpověděl jsem zdvořile a sledoval doktora. Byl vysoký, měl blonďaté vlasy a velmi bledou pleť.
„Doktor Smith mi řekl, abych převzal Váš případ, teď jsem tedy Vaším ošetřujícím lékařem.“
„Díky Bohu,“ zamrmlal jsem potichu, přesto to zřejmě slyšel.
„Prosím?“ zazubil se na mě.
„Ale nic. Neviděl jste tady někde Bellu, moji přítelkyni?“ zeptal jsem se. Doufám, že ano.
„Ne, bohužel. Žádnou Bellu neznám. Samozřejmě, jakmile ji uvidím, řeknu Vám.“
Au. To bolelo. Otočil jsem hlavu na druhou stranu. Proč pořád nepřichází? Už mě nemiluje? Přece jsem jí nic neudělal. Nebo snad ano?
Pohled Belly
Seděla jsem na okně svého malého pokoje. Dívala jsem se z okna na ruch městečka pode mnou. Moc ráda jen tak sedím a pozoruji lidi. Donutí mě to myslet na jiné věci. Co asi dělají? Kam tak spěchají? Jakou mají práci, jakou náladu? Často jsme s Edwardem takhle seděli a koukali na okolí. Jakmile jsem si na něj vzpomněla, vhrkly mi slzy do očí. Teď jsem viděla pouze obrysy rozmazané závojem vody. Bojím se. To, jak reagoval na smrt Fantoma mě dost vzalo. Vždyť je to jen kůň. Může mít přece dalšího. Chápu, že s ním byl od začátku, ale toto bylo přehnané. Chtěla bych vědět, jak by reagoval na mou smrt. Stejně? Jinak? Kdo ví. Možná bych za ním měla jít. Třeba by mě neobviňoval…
Začala jsem se pohupovat sem a tam. Rozhlédla jsem se po pokoji. Byl zařízený v celkem nemoderním stylu. Ne že by tam byly nějaké prehistorické kousky, ale bylo to prostě zvláštní. Předměty, které mi mají připomínat krásné chvíle v minulosti byly naházené přes sebe. Všude se povalovaly různé věci, jen Edwardovy fotografie stály každá na polici. Edward a já v parku, Edward a Fantom, Edward se svojí první stuhou ze závodů. Tak bych mohla pokračovat do nekonečna.
Vstala jsem. Zvedala jsem jednu fotku po druhé a prohlížela si ty navždy zvěčněné okamžiky. Edward… Tehdy ještě na nohou a hrdý, teď je to jen troska oplakávající svého koně. Na mě si už ani nevzpomene. Začala jsem obrázky házet do spodního šuplíku stolu. Znamená to snad konec?
O týden později – Pohled Edwarda
„Dnes zkusíme, jak jsi pokročil s léčbou. Co říkáš?“ zeptal se Carlisle. Za tu dobu jsme se spolu dost seznámili. Bella mě už přestala navštěvovat a já jsem ztratil víru, že vůbec přijde. Byl to teď můj nejlepší „přítel“.
„Zvládnu to?“
„Určitě,“ řekl povzbudivě.
„Bojím se,“ sdělil jsem své obavy.
„Edwarde, neštvi mě. Zkusíš to a uvidíme. OK?“
„OK.“
Carlisle přistoupil k mé posteli. Odkryl peřinu, takže jsem byl jen tak. To jsem ovšem necítil. Vzal špendlík a začal mi ho postupně podat do palců a do paty. Reakce nebyla žádná.
„To nevadí. Nic to neznamená, zkusíme to jinde,“ řekl a koukl na mě pohledem, jakoby se bál, že se z toho složím nebo co. Mě ale tento malý neúspěch neodradil, naopak jsem věřil, že přijde změna k lepšímu.
Tentokrát mi začal špendlíkem píchat do kolen, stehen a kyčlí. Nic. Bodl do podbřišku, v tom se to stalo. Cítil jsem, jak mi jehla projela kůží a zabodla se do masa.
„Au. To bolí,“ oznámil jsem. Přes bolest jsem se musel ulehčeně zasmát.
„Výborně,“ usmál se „teď zkusíme ruce.“
Zakryl mi nohy a vzal mi ruku, která bezvládně visela v jeho.
„Au. Zase. Cítil jsem to!“ vykřikl jsem nadšeně. To znamená, že budu zase moct hýbat pažemi. Carlisle se na mě usmál. Položil mi ruce a něco zapisoval do chorobopisu. Skoro jsem to nevnímal. Byl jsem šťastný. Všechno bude jako dřív! Kdyby to tak viděla Bella. Jakmile jsem si na ni vzpomněl, píchlo mě u srdce. Co asi dělá? Nestalo se jí něco? To bych si nikdy neodpustil.
Pohled Belly
Opět jsem seděla na okenním parapetu a pozorovala dění venku. Tuhle činnost ostatně dělám každý den. Dívám se a vzpomínám. Edwarda jsem stále milovala, ale nemohla jsem najít odvahu jít za ním zpátky.
„Bello!“ ozvalo se zdola. Asi Charlie, můj otec.
„Už!“ zakřičela jsem odpověď a chtě nechtě jsem vstala a běžela dolů.
„Volá doktor Cullen. Ohledně Edwarda,“ řekl a podával mi telefonní sluchátko.
„Ano, u telefonu Isabella Swanová.“
„Dobrý den, tady Carlisle Cullen, ošetřující lékař pana Edwarda. Volám ohledně jeho zdravotního stavu…“
„Cože? Stalo se něco?“ vyhrkla jsem do sluchátka. Dostala jsem strach.
„Ne, právě naopak. Jeho stav se zlepšuje. Dostal cit do horních končetin, takže je ochrnutý pouze na ty dolní.“
„Dobře. Děkuji! Moc se mi ulevilo,“ řekla jsem. Opravdu jsem si oddechla. Byl to skvělý pocit, slyšet konečně dobrou zprávu.
„Mimochodem. Chtěl by Vás vidět. Je mu smutno z toho, že nejezdíte.“
„Dobře, vyřiďte mu, že už jedu… Nashle!“ práskla jsem sluchátkem do vidlice. Musela jsem se opřít o zeď, jinak bych se složila samým štěstím.
„Charlie, jedu do nemocnice, Edwardovi je líp!“ oznámila jsem a rychle si začala oblékat kabát. I Charliemu se viditelně ulevilo, i když ho moc v lásce nemá.
Vyběhla jsem z domu a ve spěchu nasedla do svého starého náklaďáčku. Zařadila jsem a rozjela se – bohužel dozadu. Znovu jsem zařadila a vyrazila tentokrát správným směrem. Zapnula jsem si rádio a pobrukovala jsem si mou oblíbenou písničku, kterou shodou okolností zrovna hráli. Možná proto jsem si nevšimla auta řítícího se šílenou rychlostí proti mně…
Doufám, že se vám to líbilo. Zase čekám další komentáře… =D Natalia.
Autor: Natalia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Neříkej hop, dokud nepřeskočíš - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!