Promiň te!_Byla jsem týden pryč,takže jsem to flákala,ale teď by to mohlo být lepší!Děkuji moc za komentáře.Thaks a lot!
10.06.2009 (19:30) • jay • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1424×
Byl to Edward,,Co je?"Zeptala jsem se ho.,,Ty seš upír?Jak to?"Zeptal se on.,,No jo jsem,Thomas mě omámil a přeměnil."Řekla jsem pravdu až teď jsem si uvědomila,že jsem řekla něco navíc.,,Omámil?"Zeptal se nechápavě.,,Nech to být už musím na hodinu."Řekla jsem a chtěla odejít jenže mě chytil za ruku.,,Pusť už musím."Místo toho aby mě pustil,tak mě políbil.Polibek jsem mu opkácela,ale za chvíli jsem si uvědomila co dělám.,,Ne Edwarde!Já nemůžu!Já miluju Thomase promiň!"Řekla jsem a odešla.Sama jsem se divila,že jsem to řekla,ale něco mě k němu táhlo jako tenkrát k Edwardovi.Edward mě zase odpuzuje.To je divný.Došla jsem na hodinu,ale učitel tam ještě nebyl.Sedla jsem si k Thomasovi a asi za 10min.přišel učitel a začal výuku.Chytla jsem Thomase pod lavicí za ruku a řekla mu,,Miluju tě!"Usmál se na mě a řekl,,Miluju tě!"Byla jsem ta nejšťastnější upírka na světě.Večer jsme šli na lov už jsem dostala žízeň.Po cestě jsme potkali Cullenovi.Nevím kde se ten obrad vzal,ale Edwarda jsem nesnášela.Thomase milovala,ale ráno jsem Edwarda milovala a Thomase nenáviděla nechápu to.Než jsem se stihla vzpamatovat tak se Edward a Thomas začali prát.Viděla jsem jak začal Thomas trhat Edwarda na kousky sice jsem ho neměla ráda,ale smrt jsem mu nepřála.Kousky spálil,ale než to stihl všechno dodělat tak se Cullenovi vzpamatovali a brhli se na Thomase.Roztrhali ho na kousky a spálili.Já jen nečině koukala a stála jak přikovaná až teď mi došlo moje láska Edward je mrtví a moje největší láska Thomas je taky mrtví.,,Proč?!"Tohle až moc bolelo.Chtěla jsem umřít a to hned!Jenže jsem se začala cítit podivně slabá.Zatmělo se mi před očima.Když jsem se probudila byla jsem u Thomase na posteli a Thomas se na mě ustaraně díval.,,Co se stalo?Ty nejsi mrtví?"Jak to že žije?A proč mi bije srdce?Já nejsem upír?,,Omdlela jsi a nejsem mrtví měl bych být?"Zeptal se nechápavě.,,No já nevím.Zdál se mi velice divný sen."Řekla jsem ještě pořád v šoku.,,A co v něm bylo?"Zeptal se přátelsky?Už je to tu zas!On si nedá pokoj.,, To není důležitý!kolik je?Už bych měla jít!"Trochu si mě uraženě měřil,ale pak se podíval na hodiny a dal mi za pravdu.Zavezl mě domů a jel pryč.Byla jsem ještě pořád sklamaná že nejsem upír,ale byla jsem ráda že Edward žije.Byl to ale divný sen.Co měl znamenat?V noci jsem skoro nespala jak jsem nad tím přemýšlela.Ve škole se na mě Cullenovi dívali ustaraně a Thomas nepřišel divný!Poslední dobou je všechno divný!Co se to děje?Co se bude dít?Proč se všichni chovají divně?Saméotázky,ale žádné odpovědi!To je na nic.V jídelně jsem si radši sedla sama,ale Alice s Jasperem za chvíli přišli a zeptali se jestli si můžou přisednout a promluvit si.Souhlasila jsem.,,Tak co je Alice?"Zeptala jsem se trochu nechápavě.,,No já jen....Jsem se tě chtěla zeptat."Bože leze to s ní jak s chlupaté deky.,,No tak Alice co se děje?"Povzdychla si a vyklopila to.,,Dobře,Proč se tě nesmí nikdo dotknout?Co ti ten Thomas udělal?A co má za schopnost že mu nevidím do budoucnosti a Edward s Jasperem tsky z něj nic necítí a nic neslyší?Co je to s tebou proč s ním jsi?Proč?Bello?Řekneš mi to?"Zeptala se a Jasper ji chytil za ruku.,,No Alice ráda bych ti všechno řekla,ale nemůžu!Promiň!"Řekla jsem a začali mi téct slzy.,,Sakra Bello!Nech toho!Co v tym vězí?Co to s tebou udělal?já to nechápu!Můžeš mi to říct?Co třeba někde jinde?"Zeptala se s nadějí v hlase.,,Dobře Alice v noci jede pryč takže se sejdem v lese na moji a jeho louce jasný?"Zeptala jsem se.,,Jasný může někdo jít se mnou?"Zeptala se trochu veseleji,ale pořád to nebyla ta stará veselá Alice co znám.,,Jediný kdo tam může bude Carlisle.Jasný?"Zeptala jsem se znovu.,,Dobře,Tak se měj!"Řekla a chtěla mě obejmout.,,Ne Alice prosím nedělej to!Měj te se!Ahoj Jaspere!"Řekla jsem a odešla jsem do učebny.Zbytek dne ubíhal podobně jako všechny ostatní až na jednu podstatnou věc Thomas tu není!Zajímalo by mě co do té Itálie jel dělat?A ono je to vlastně jedno hlavně že je klid!Večer jsem šla do lesa za Alicí a Carlislem.Už tam byli.,,Ahoj!"Řekla s vesela .,,Ahoj Alice,Carlisle!Co jste potřebovali?"Zeptala jsem se a dělala blbou,ale Alice to prokoukla.,,No tak Bello nech toho ty víš o co jde!"Řekla přísně.,,Dobře,ale přece jen jsem člověk a né upír tak bych si ráda sedla jestli neva?"Zeptala jsem se se sdviženým obočím.,,Posluš si!"Řekl Carlisle.,,Tak mi řekněte co víte a já vám vaše informace trochu doplním."Řekla jsem.,,No víme,že jsi si podřezala žíli a na chvíli ztratila paměť.Ještě víme,že Thomas je s Volttery,ale nechápu proč s ním jsi?"Zeptal se zamyšleně Carlisle.,,No já musím!Lehčí otázku nemáš?"Zeptala jsem se s nadějí že se mě trřeba zeptá co jsem dneska měla na oběd byla by to lehčí otázka.,,,,Ne Bello mám dojem že tahle je nejlehčí."Řekl sklesle.,,Jelikož je s Volttery a je to něco jako hlavní Voltteran a má úkol od Ara,tak musím poslouchat.Jinak vás zničí!Nemůžu vás nechat zabít!To bych nedokázala!Byli jste jako má rodina!"Řekla jsem ten konec šeptem a začali mi téct slzy.,,To není jen kvůli tomnu že ne?"Zeptala se Alice zvědavě.,,Ne není!To vám ale nemůžu říct!Promiň!"Řekla jsem.,,Bello ty to nechápeš mi ti můžem pomoct!Řekni nám to!Prosím!Proč se tě nesmí nikdo dotknout?Proč?"Zeptal se Carlisle.,,Já.....promiň Alice mohla bych být jen s Carlisleem?já nechci aby to věděl někdo víc!Promiň!"Řekla jsem sklesle.Chápavě přikývla a odešla.Věděla jsem že to uvidí páč tu není Thomas,ale je to jednodušší.,,Tak můžeš Bello!"Řekl povzbudivě.,,On Thomas má schopnost odolávat krvi!Prostě to dokáže!A on mě jednou potkal v lese a já neměla sílu se bránit a navíc když jsem to zkusila tak jsem to pěkně schytala....."Řekla jsem se slabím hlasem a slzami.,,On tě znásilnil?!Bello to je mi líto!Strašně moc!Holčičko promiň mi,že jsme odešli!Já nevím jak ti mohu pomoci?"Zeptal se a chtěl mě obejmout.,,Carlisle já nevím!"Zatvářil se ublíženě,ale chápal to.,,Můžu to alespoň zkusit?"Zeptal se s nadějí.,,Zkusit?Myslím že jo!"Řekla jsem.Pomaloučku se začal přibližovat,ale ve mě to nic nedělalo.Objal mě a pořád nic.Jak to?Začala jsem mu brečet do ramene.Konečně někdo komu se můžu vyplakat do ramene.Vždyť je jako můj otec.,,Děkuji."Špitla jsem.,,To já děkuji."Řekl.,,Carlisle?Neříkej to prosím nikomu hlavně né Edwardovi!Prosím!"Řekla jsem zoufale.,,Jistě holčičko!Sice to bude těžké,ale chápu tě."Chvíli jsme se tam ještě objímali,ale pak něco zašustělo vtrávě.
Autor: jay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Není důvod žít...6.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!