Sice jsem nechtěla pokračovat, ale stalo se. Nevydržela sem to. Snad se vám to bude líbit. Trošku jsem se rozepsala. Edward a Bella mají rande. Pak jedou k Edwardovi domů. V tom nejlepším je však přeruší rozčilená Rosalie. V náruči mám kluka. Snažila jsem se, aby to nebylo tak krátké. Užijte si to a prosím, napište nějaký ten komentář, když vás to osloví. Díky. Vaše Enely
09.11.2009 (15:45) • Enely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1249×
Seděla jsem tam a čekala na něj. Byla jsem velmi nedočkavá. Měli jsme první oficiální rande. Sice jsem ho potkávala každý den ve škole. Ale zatím jsme se rozhodli, že se neukážeme. Pro veřejnost, žil s Rosalli a byli spokojený pár. Byli opravdu srandovní. Rosalli se k němu až nesnesitelně měla. On k ní však ne. Bylo mi jí líto a hodně. Ale Edward je vše, na čem opravdu záleží. Nikdy bych ho za nic nevyměnila. Nikdy a za nic. Umřela bych pro něj. Ale bylo to trochu složitější. Před Rosalli jsme ještě hráli hru. Nic netušila, vlastně jo. Věděla, že už ji nemiluje. Ale před ní utíkal každý večer na lov, ve skutečnosti utíkal ke mně. Ne k tomu jsme ještě nedošli, ale proč? Nechtěl mě přeměnit, ale to nebyl problém, zatím. Jednoho dne ho přemluvím. Proč uspěchat náš vztah? Budeme mít věčnost… Přicházel se skloněnou hlavou. Podnik jsme si vybrali, kvůli jeho vyhlášenosti a taky díky soukromím boxům. Neměli jsme stejně zájem, aby nás někdo viděl. Stoupla jsem si. Pak jsem si zase sedla. Ještě jsem si nebyla jistá na čem jsem, ale znáte to. Nemůžu se mu hned podvolit. Pak jsem nepostavila. Ne Edward není ten typ kluka, ten normální slaboch. On je lepší. On pochopí mou horlivost. Nemohla jsem se dočkat. Už jsem ho viděla jít upírovsky, ale teď jsme byli na veřejnosti. Vadilo mi, že je upír. Ne už když jsem se narodila, byla jsem divná. Patřím k někomu jinému než člověk. Musela jsem tam vydržet a čekat na jeho sametový hlas.
„Ahoj, Bello.“ Zaznělo po chvilce, slyšela, jak si pohrál s mým jménem. Zvedla jsem hlavu.
„Ahoj Edwarde.“ Řekla jsem a usmála se. On mi nastavil rámě. Zavěsila jsem se do něj. Byla jsem šťastná. Ale měla jsem starosti. Vzhledem k tomu, že tohle bylo opravdové rande, Edward si musel promluvit s Rosalli.
„Tak co, jak to šlo?“ Zeptala jsem se.
„Špatně, ona to prostě nechce pochopit. Nejdřív nic neříkala a pak utekla. Teď je někde v lese a vybíjí si strach na divočících.“ Musela jsem se smát jeho vtipu, ale bylo vidět, že ho to trápí.
„Je mi to líto.“ Řekla jsem, aby věděl, že jsem při něm.
„To nemusí. To není tvá starost.“ Nechtěl, aby si někdo další dělal starosti.
„Ale je Edwarde.“ Řekla jsem a políbila ho na tvář.
„Zítra tě představím své rodině. „ Oznámil. Zastavila jsem se, jak to jako myslí.
„Copak něco se děje?“ Zeptal se nevině.
„No co třeba se mě nejdřív zeptat. A co když se jim nebudu líbit?“ Zeptala jsem se nervózně.
„Tak ty se nebojíš, že půjdeš do domu plného upírů, ale že se jim nebudeš líbit? Ty opravdu nejseš normální člověk.“
„To jsem ráda, že jsem tě pobavila.“ Řekla jsem pohoršeně, ale musela jsem se smát.
Večer jsme si moc užili. Seděli jsme v tom nejvzdálenějším boxu a povídali si. On mi vysvětlil další věci ohledně upírství a o své schopnosti. Byl úžasný. Šli jsme k jeho autu.
„Tak kam to bude, princezno?“ Zeptal se mě s úsměvem na rtech.
„Kam byste chtěl princi?“ Zeptala jsem se laškovně.
„No, ještě není tak pozdě co kdybychom jeli ke mně? Na návštěvu. Esme jeli něco nakupovat a Carlis je ve službě Alice s Jesprem jsou na lovu…“ Hmmm… to znělo zajímavě
„A možná Rosalii. Ale to se neboj. Když se urazí, trvá jí to opravdu dlouho, než se vzpamatuje.
„Dobře.“ Nic jsem proti tomu neměla, a on mě za to políbil.
Když jsem přijeli. Vytáhl mě z auta a vzal mě do náruče a začal mě líbat.
„Jseš si jistý?“ Vím, že jsem asi nepoužila správná slova, ale musela jsem se zeptat, jestli mě nezabije.
„Absolutně, jen se moc nehýbej.“
„Dobře.“ Byla jsem absolutně, totálně šťastná. Nejkrásnější upír na světě a nejúžasnější člověk na světě, chtěl mě. A já jsem chtěla jeho, teď a tady. Líbali jsme se dlouho. Tak krku na tváři, pak mi začal rozepínat košili. Tak ty takhle dravče? Dobře. Pomyslela jsem si a jemně mu kousla do ucha. On zavrčel. Svět zmizel, byl tam jen on a já…
„Túúúúúúúúú“ Ozvalo se hlasité troubení auta. Edward už byl bez košile, já ji měla rozepnutou. Polekaně jsem se rozhlédla. Edward byl také zaskočený. Viděla jsem Rosaliin červený cabreolet. Vyběhla z auta a v náruči měla nějakého kluka. Byl dvakrát mohutnější než ona, ale ona ho bez problémů unesla. Přiběhla k nám a koukla se na Edwarda. Nechtěla přede mnou mluvit. Edward jí četl myšlenky. Během toho si nás prohlížela. Na tváři se jí objevil pohrdavý pohled.
„Ano přeměním ho, ale slib, že neublížíš Belle. Nikdy!“
„Edwarde, prosím, zbývá mu málo.“ Mezitím se vydali směrem k domu. Vydala jsem se za nimi.
„Ne Bello, tohle není pro člověka, počkej tady.“
„Ale Edwarde.“Namítla jsem.
„Říkám počkej tady!“
„Dobře.“ Řekla jsem, ale mrzelo mě to. Co tam chtějí dělat? Proč to nesmím vidět? Počkala jsem, až odejdou. Celý dům byl prosklený. Na to Edward asi nepomyslel. Položili ho na stůl. Edward se k němu sklonil, jako by ho chtěl políbit, ale… na první pohled jsem nepoznala, co dělá. On se do něj zakousl. A znovu. Rosali tam stála a koukala se odhodlaně na ně. Bože co se tam děje? Vběhla jsem dovnitř.
„Edwarde, co to děláš?“ Zvedl hlavu a podíval se na mě. Od úst mu kapala krev.
„Bello!“
Autor: Enely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nenávist 5.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!